Atomovky a rozhovory: Válka nepřipadá v úvahu
Autor: První hlas CGTN poskytuje okamžitý komentář k nejnovějším událostem. Denní sloupek objasňuje vznikající problémy a lépe definuje zpravodajskou agendu a nabízí čínský pohled na nejnovější globální události.
Na otázku, zda by se Američané měli obávat zapojení do jaderné války s Ruskem, americký prezident Joe Biden podal odpověď, kterou mnozí označili za „stručnou“: Ne.
Uvedením ruských odstrašovacích sil do nejvyšší pohotovosti ruský prezident Vladimir Putin udělal to, co mnozí považují za nebezpečný krok, který posouvá ukrajinský konflikt k nemyslitelnému. Podle zprávy Washington Post však vysoký představitel obrany USA vyjádřil, že z Putinova oznámení nezaznamenal žádné velké změny, které by změnily důvěru USA v jeho odstrašující postoj. „Nejsme si přesně jisti, co ten příkaz znamená. Není to klasický doktrinální termín, takže ho přezkoumáváme, sledujeme a analyzujeme,“ řekl anonymní úředník.
To, čeho Putin skutečně dosáhl tím, že oznámil postoj jaderného odstrašení, je vyložení dalších žetonů na stůl v ukrajinské krizi. V pokračující krizi ukázalo toto oznámení vážnost a odhodlání Ruska pokračovat ve zvoleném směru. Taková demonstrace slouží k vyjádření neochvějného postoje, protože Rusko a Ukrajina zahájily vyjednávání o současné krizi. Konečná hra jaderného oznámení spočívá v použití jaderných zbraní jako páky a pro vyjádření postoje, nikoli k jejich odpálení.
Konec krize musí být dosažen vyjednáváním. Ukrajinská krize je definicí krize mnoha politických stran, do níž jsou přímo zapojeny Rusko, Ukrajina a dvě „republiky“ na východní Ukrajině, a co je důležitější, je to geopolitický konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy. Geopolitické potlačování ruských zájmů ze strany USA udusilo ruský prostor. Totální válka nepřichází v úvahu a mezinárodní společenství by ji nemohlo podporovat.
Naštěstí probíhají jednání. Přes všechna opatření, která musela byla přijata, aby se strany sešly k jednání, jednání probíhají. První kolo skončilo 28. února bez průlomů. Obě strany se však dohodly na pokračování jednání. To je pokrok, navzdory přetrvávajícímu konfliktu. Kdo by si před pár dny mohl myslet, že Ukrajinci a Rusové si nejen sednou a promluví, ale že budou mluvit i přes nedostatek politických shod?
Zhang Jun, stálý zástupce Číny při OSN, řekl OSN, že Čína vítá zahájení přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vyzýváme k úsilí o vytvoření příznivé atmosféry a podmínek pro přímá jednání mezi zúčastněnými stranami, protože to je základní způsob, jak problém vyřešit,“ řekl Zhang Jun s tím, že Ukrajina by měla sloužit jako komunikační most mezi Východem a Západem namísto předsunuté základny pro konfrontaci hlavních mocností.
Most znamená neutralitu. Západ ani Rusko nemohou dopustit, aby Ukrajina zcela padla na druhou stranu. I kdyby se Ukrajina stala členem EU, nedosáhne trvalého a mírového řešení a i kdyby se Ukrajina stala zástupným státem Ruska, nepřispěje ke stabilitě. Nezávislost Ukrajiny na obou stranách musí být zaručena. A její vůdce se musí naučit kráčet cestou křehké rovnováhy mezi dvěma geopolitickými konkurenty a zároveň zajistit, že Ukrajina nebude prostředníkem politického programu ani jednoho z nich.
A je důležité, aby si Západ a Rusko uvědomily, že udržování konfrontace ve stylu studené války neprospívá jejich lidem ani světu. Speciální vojenská operace nemůže trvat věčně. Spojené státy nemohou provádět neomezenou expanzi svých vojenských chapadel s necitlivým přístupem k potřebám a obavám druhých. A navzdory vlastním zájmům EU ve hře by převzetí Ukrajiny pod svá křídla mohlo rozbít choulostivou pozici, ve které se nachází rusko-ukrajinská jednání.
Všechny strany jsou nyní v choulostivé pozici. Konflikt pokračuje, vojenské napětí stále narůstá. Zároveň ale probíhají jednání. Uspěchaná rozhodnutí by mohla narušit rovnováhu a přilít olej do ohnivé bouře. K jednáním, jakkoli jsou nezbytná, je těžké se vrátit, pokud jsou jednou přerušena.
Jia