Západní sankce na Rusko děsí byznys a vyvolávají útěk od dolaru k yuanu

Čínsko-evropský nákladní vlak vyráží z Qingdao ve východočínské provincii Shandong do německého Mannhaeimu, 18. února. Photo: cnsphoto

USA a je následující Západní spojenci zavádějí vůči Moskvě sankce do velké míry spojené s finančním systémem, jako odpojování ruských bank od systému mezibankovní komunikace k provádění transakcí SWIFT, nebo spoléhají na sledování transakcí přes SWIFT a dolarové platby k dozoru nad dodržováním sankcí. Nasazování finančního systému jako v podstatě zbraně, zvláště v takovém měřítku, nejspíš zapojeným aktérům začne vybuchovat do tváře, neboť to v určitém měřítku přinese přechod světového trhu k alternativám, kdy tou nejvíce se nabízející alternativou je přechod k čínskému yuanu, jako k platebnímu prostředku, a k čínské obdobě SWIFT zvané CIPS.

Čína se už – i přes americké hrozby - jasně vyjádřila, že je proti jakýmkoliv jednostranným sankcím a že bude pokračovat v normální spolupráci se všemi stranami.

Nicméně někdejší vyloučení Íránu ze SWIFT mu sice zpočátku přineslo ztrátu poloviny výnosů z ropy a 30 procent ztráty výnosů ze zahraničního obchodu, přispělo to ale k rozsáhlému vytvoření alternativních systémů, podvracejících dolarovou hegemonii a narušení monopolu bankovního systému spojeného se SWIFT. Nelze pochybovat, že současné sankce přeřadí erozi těchto finančních systémů na vyšší rychlost.

Kvůli četným americkým sankcím, zejména těm na Írán, které EU neuznává, se rozeběhly alternativní finanční mechanismy ke SWIFT a k dolaru. SWIFT teď používá přes 11 000 finančních institucí ve 200 zemích světa, nemá už ale v řadě zemí monopol. A Rusko se jasně rozhodlo některé alternativy podpořit. Ruská společnost provozující flotily dopravních lodí a přístavy FESCO Transportation Group oznámila, že bude od zákazníků přijímat platby v čínských yuanech.

A čínský platební systém CIPS kromě vzájemných plateb s Ruskem od samého počátku nabývá na čím dál větší oblibě zejména v zemích podél Iniciativy pásu a cesty (BRI), hlavně pro platby v yuanech.

CIPS od svého vzniku roku 2015 se už rozšířil do všech časových pásem světa, kde má 75 účastníků na svém provozu, kteří obsluhují i dalších přes 1 205 účastníků finančních transakcí v Asii, Evropě, na obou Amerických kontinentech, v Africe a v řadě zemí Oceánie. Stal se oblíbený prakticky u všech subjektů, které rády provádí přeshraniční platby v yuanech a řada takových už teď svěřuje své transakce po světě jen bankám napojeným na CIPS.

Současná situace už údajně u finančních institucí napojených jen do SWIFT začíná vyvolávat obavy, neboť hrozí, že někteří jejich klienti budou chtít svěřovat své transakce jen do rukou institucí, napojených na CIPS. Poohlíží se tedy po zapojení do CIPS a po možnostech přeshraničních transakcí v yuanech. SWIFT je jeden ze systémů, který skoro nikdo na světě nekritizuje. Své funkce plní excelentně. Má za sebou dlouhou historii fungování a je dobře vyvinutý. Ale stejně jako dolar je zneužíván jako mocenská nátlaková páka a jako prostředek dozoru nad uplatňováním zvůle nad jednostrannými sankcemi mimo systém OSN.

Vznikající situace tedy pro Čínu přináší příležitost k širšímu zavedení přeshraničních vyrovnávání v yuanech a pro expanzi a další rozvoj systému CIPS.

Lze tedy čekat, že jakékoliv používání finančního systému Západem jako nátlakového prostředku přinese značně urychlení prosazování yuanu jako platebního prostředku a systému CIPS jako platebního systému. Jelikož infrastruktury CIPS jsou do velké míry navázané na BRI, nejenže zvýší oblíbenost čínské měny a jejího platebního systému, ale dost možná by to mohlo přispět k zapojování dalších účastníků do BRI jako takové.

Čína prosazování plateb v yuanech nijak zvlášť iniciativně neprosazuje ani nijak netlačí na pilu s CIPS. Ale obvykle jsou to nějaké přirozené události, které posilování její měny a jejího finančního systému podporují a dochází k tomu zvolna ale pořád. Roku 2010, kdy začal SWIT se sledováním používanosti měn, byl yuan 35. v mezinárodních platbách. Nyní je už čtvrtý za dolarem, eurem a librou, když předběhl japonský jen.

Používání yuanu při přeshraničním vyrovnávání plateb v poslední době zrychluje. Situace s rozvratem dodavatelských řetězců v době pandemické krize, kdy se Čína stala hlavní lokomotivou globálního zotavení, silně narostlo. V době od ledna do listopadu 2021 dosáhly přeshraniční platby v yuanech na trzích BRI 5,1 bilionu yuanů, což je meziroční nárůst o 25 procent. Objemy těchto plateb také přesáhly určitou kritickou mez, kdy se dosahuje značných úspor z rozsahu a pro zúčastněné podniky vznikají úspory z možnosti vyhnout se zbytečným směnám za zprostředkující měnu dolar spolu s odstíněním od fluktuací směnných kurzů.

Finanční ředitel čínského konglomerátu farmaceutických společností China Resources si např. libuje, že ušetřil přes 200 milionů yuanů (32,65 milionu dolarů) na odstranění měnových fluktuací, když velký objem transakcí probíhá v yuanech. Jeho společnost teď v yuanech vyrovnání farmaceutické dovozy za 10 miliard yuanů.

Také rozsah používání CIPS je už u některých subjektů tak veliký, že pro jejich byznys je daleko pohodlnější používat ho místo SWIFT. Na počátku CISP prý nebyl zrovna dokonalý a clearing přes něj narážel na různé technické aj. těžkosti a zdržení. Teď už se ho ale podařilo zdokonalit, že je stejně rychlý a transakce v něm jsou ještě hladší a hlavně levnější než ve SWIFT.

A k šíření yuanu a CISP v přeshraničních platbách svými sankčními režimy USA silně přispěly už v nedávné době před ruskými sankcemi. Yuan jako měna pro přeshraniční platby a CIPS jako systém vyrovnání se díky sankcím masově rozšířily např. v Myanmaru, pro který je to nejlepší prostředek obchází dolarového systému, získávání financování od čínských bank a pro obchody s Čínou i dalšími v oblasti.

Země mimo Západ, zvláště v pásu BRI k dolaru a ke SWIFT nijak moc pouto nepociťují a yuany a CISP proto u nich nabývají na oblibě. Proces postupné internacionalizace yuanu a CISP už tedy probíhá řadu let a opírá se především o růst BRI. Ovšem BRI je oblast, s níž roste čínský obchod daleko rychleji než s jinými oblastmi, a tak přispívá k nárůstu přeshraničních plateb v yuanech a přes CIPS v nad-proporcionálním poměru. Během roku 2021 narostl čínský obchod se zeměmi BRI o 23,6 procenta, tudíž o 2,2 procenta výše než celkové tempo růstu zahraničního obchodu, ukazují lednové statistiky za minulý rok.

A právě v takovém okamžiku, kdy prosazování yuanu jako světové měny a systému CIPS jako platebního systému nabralo na značné přirozené hybnosti, přišla událost, která snad k posílení yuanu a CIPS nemohla přijít v příhodnějším čase – finanční sankce Západu na Rusko.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze