Čínská pomoc Ukrajině je dalším příkladem jejího humanismu

Autor: Stephen Ndegwa je odborník v oblasti komunikace z Nairobi, autor a publicista pro mezinárodní záležitosti.

Nedávný dar Číny v hodnotě 5 milionů yuanů (787.000 amerických dolarů) Ukrajině za účelem zmírnění utrpení civilistů v probíhající válce s Ruskem znovu postavil do centra pozornosti globální humanitární reakce. Společnost Červeného kříže v Číně reagovala na výzvu ukrajinské strany, což je důkazem pravdivosti čínské politiky neutrality a nevměšování se.

Tato humanitární výzva Ukrajiny vůči Číně byla prohlášením o tom, že Čína respektuje současný postoj svého partnera k této věci, a to pod tlakem Západu na to, aby odsoudila Rusko. Reakce Číny je v souladu s jejím neustálým naléháním, aby obě země ukončily zvěrstva a urovnaly záležitost diplomaticky. Dokonce nabídla, že bude prostředníkem v rozhovorech, což je událost, o které se odborníci domnívají, že by měla pozitivní dopad na ukončení války.

Kromě toho Čína ve své nedávné výzvě uvedla, že bude spolupracovat s mezinárodním společenstvím, „aby v případě potřeby provedla nezbytnou mediaci“, což ukazuje, že není osamělým hrdinou. Je to také v příkrém rozporu s přístupem Západu, jehož cílem je eskalovat válku prostřednictvím vměšování a vysláním větší palebné síly na Ukrajinu.

Když Čína nabídla humanitární pomoc, kritizovala Západ za jeho sankce proti Rusku, jednoduše proto, že nakonec zranily nevinné. Ve skutečnosti jsou sankce formou porušování lidských práv. Vezměme si například případ, kdy sankce ovlivňují živobytí běžných občanů, protože nemohou prodat svou produkci nebo produkty exportérům, nebo kdy zemřou nebo je jejich zdraví nenapravitelně poškozeno, protože nemohou dovážet životně důležité léky a lékařské vybavení.

V lednu roku 2021 Čína zveřejnila bílou knihu s názvem „Čínská mezinárodní rozvojová spolupráce v nové éře“, která podrobně popisuje její komplexní závazky a dalekosáhlou práci v oblasti zahraniční pomoci. Podle zprávy podporuje Čína Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj úsilím o snížení chudoby, podporou zemědělské produktivity s cílem řešit potravinovou bezpečnost, zlepšováním systémů zdravotní péče a podporou vzdělávání.

Čína obecně poskytuje nouzovou pomoc při katastrofách, včetně pomoci při obnově a rekonstrukci po katastrofách, reagovala na různé mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, poskytla potravinovou pomoc, pomohla zlepšit přípravu a zmírňování katastrof a zmírnila migrační a uprchlické krize na různých místech.

Jak lze očekávat, čínská pomoc Africe byla věnována skutečným projektům, které mají přímý dopad na zlepšení blahobytu jejích příjemců a záchranu životů.

Čína nemůže „konkurovat“ USA, pokud jde o humanitární pomoc, jednoduše proto, že nemůže držet krok s neúspěchy supervelmoci, která jednou rukou dává a druhou bere. Podle Čínské společnosti pro studia lidských práv bylo z 248 ozbrojených konfliktů, ke kterým došlo ve 153 regionech po celém světě v letech 1945 až 2001, celkem 201 iniciovaných Spojenými státy, což odpovídá 81 % z celkového počtu.

Cena těchto válek jak v penězích, tak v lidských hodnotách je prostě nepřijatelná. Během desetiletí byly ztraceny biliony dolarů a miliony životů, vojenských i civilních. Ve skutečnosti je humanitární pomoc, kterou USA globálně poskytují, jen zlomkem nákladů na jejich války. Je ironií, že svět by potřeboval méně pomoci, kdyby se Západ nezapojoval do konfliktů a nechal ostatní země, aby určovaly svůj osud, který nejlépe odpovídá jejich socioekonomické a politické situaci.

Statistiky amerického ministerstva obrany odhalují, že celkové náklady země na válku v Afghánistánu (od října roku 2001 do prosince roku 2020) byly 825 miliard dolarů, ve srovnání s odhadovanými 130 miliardami dolarů vynaloženými na rekonstrukční projekty. V roce 2021 věnovala americká vláda celosvětově více než 8,2 miliardy dolarů na humanitární pomoc. Neexistuje absolutně žádné srovnání mezi náklady na zničení a náklady na udržení života.

Vzhledem k tomu, že rizika pro veřejné zdraví, přírodní katastrofy, migrační a uprchlické krize a mnoho dalších humanitárních problémů narůstají jak ve frekvenci, tak intenzitě jak z přírodních, tak z umělých důvodů, je Čína připravena hrát důležitější roli při zmírňování lidského utrpení. Kromě materiální podpory se země stává agentem mezinárodní mobilizace tváří v tvář lidským katastrofám.

Klasickým příkladem je materiální i znalostní příspěvek Číny v boji proti pandemii COVID-19, která zdevastovala mnoho ekonomik. Darovala miliony zásob proti pandemii a miliardy vakcín především rozvojovým zemím, které stěží mají kapacitu nebo zdroje na boj s nákazou.

Před Ukrajinou Čína poskytla pomoc Tonze zasažené tsunami, která zahrnovala mobilní domy, traktory, generátory elektřiny, vodní čerpadla, čističky vody, potraviny a zdravotnické potřeby. V konečném důsledku je cílem pomoci rozvojovým zemím posílení jejich schopnosti nezávislého rozvoje – naučit je, jak lovit ryby, spíše než vytvářet závislost tím, že jim ryby dáme. (Kl)