Ukrajinská krize ohrozí obchodní partnerství Číny a EU?
EU se právě stala největším obchodním partnerem Číny, což ale začal ohrožovat Ukrajinský konflikt
Gao Feng, mluvčí čínského Ministerstva obchodu, vyzývá reportéry na úterním tiskovém briefingu v Pekingu, aby kladli otázky. Photo: Wang Cong/GT
Někteří jestřábí propagandisté a političtí hráči zejména v USA se v poslední době dost protismyslně pokouší Čínu obviňovat ze spoluviny na Ukrajinském konfliktu. Zvláště v tom vyniká svou fanatickou nenávistí k Číně proslulý George Soros. Ten se letos počátkem roku dal slyšet, že rok 2022 bude rokem přelomu, kdy se rozhodne, bude-li svět postupovat v kurzu ke svobodné otevřené a demokratické společnosti nebo jej začnou podmaňovat autokraté, jako Čína a Rusko. A následně se chytil Ukrajinského konfliktu, aby začal světu podbízet představu, že Čína se na jejím vzniku podílela, jen chtěla, aby se válka rozběhla až po Olympiádě. Přehlíží při tom fakt, že tomu tak úplně nebylo, neboť Paralympiádu probíhající v časech bojů, je nutno do Olympiády počítat také. A hlásal, že Ukrajinská válka je v podstatě začátkem III. světové války, vedené proti naší civilizaci Čínou s Ruskem, kterou když prohrajeme, tak naše civilizace zničená čínsko-ruským spolčením zanikne.
Dost těžko může být něco více odtrženého od reality. Číně současná situace na Ukrajině hatí její dlouho rozvíjené úsilí o co nejrozsáhlejší ekonomickou spolupráci s Evropskou unií, která právě začala nést velice „sladké plody“, jejichž sklizeň ale tato válka dost nepříjemně vykolejuje.
Čína nezakládá svůj globální vliv a mezinárodní váhu na nějakých projekcích moci jako USA. Její metodiku by šlo spíše označit za projekci partnerství, kdy jde zejména o obchodní, investiční aj. kooperativní partnerství včetně spolupráce na vědeckých výzkumných projektech. A jednou z nejdůležitějších a nejrychleji se rozvíjejících partnerských vazeb je partnerství Číny s Evropou opírající se do velké míry o dopravní infrastruktury Iniciativy pásu a cesty (BRI), jako jsou železniční propojení z Číny podél celého Ruska až do Západní Evropy. Rozvoj této spolupráce k určité roztrpčenosti některých jestřábů v USA dostal v poslední době ohromnou dynamiku, když Evropská unie v prvních dvou měsících letošního roku předstihla jako hlavní obchodní partner Číny dokonce i sdružení asijských zemí sousedících s Čínou ASEAN, které bylo hlavním obchodním partnerem Číny dost logicky z geografického hlediska.
Najednou ale v důsledku války na Ukrajině tento čínský obchodní triumf přechází do útlumu, protože obchodní firmy vyděšené z válečného nebezpečí hromadně ruší objednávky na přepravu po železnici mezi Čínou a Evropou. Někteří teoretici, když na Ukrajině probíhala barevná revoluce, varovali, že by mohlo jít o snahu zadřít roztočení tzv. Eurasijské ekonomické osy. Nicméně nic takového se nedělo. Rozvoj ekonomické spolupráce napříč celou Eurasií i se zapojením Ukrajiny prudce rostl, až dosáhl svých výšin z počátku letošního roku. Náhle je ale kvůli válce v ohrožení a málokdo je na opětovné normalizaci zainteresovaný více než Čína. Konec konců to uznává i protřelý diplomat s hlubokým geopolitickým vhledem, komisař pro zahraniční politiku EU Josep Borrel, který dokonce protlačuje myšlenku, že aby bylo dosaženo míru na Ukrajině, musí se do toho zapojit jako zprostředkovatel Čína, která je na mírovém urovnání extrémně zainteresovaná a vydobyla si partnerskou důvěru všech zainteresovaných stran Evropské oblasti.
Eurokomisař chce Čínu jako zprostředkovatele jednání o míru na Ukrajině
http://czech.cri.cn/communication/3888/20220307/741028.html
A Čína má skutečné důvody se do urovnání konfliktu silně angažovat. Ač čínsko-evropský obchod prudce rostl i přes pandemickou krizi, aby jeho nárůst pak nabral obrátky během roku zotavování 2021, tak i přes určité zpomalení globálního ekonomického oživení, právě obchod mezi Čínou a Evropou během prvních dvou měsíců letoška meziročně narostl o dalších 14,8 procenta na objem 137,6 miliardy dolarů, takže tento „obchod s protinožci“ předběhl o 570 milionů dolarů objem obchodů s čínskými sousedy z ASEAN, které bylo z geografických důvodů zcela přirozeně největším obchodním partnerem Číny.
Číně se tedy povedl takovýto úspěch znamenající příslib jejího rychlejšího růstu i přes přetrvávající globální problémy s ekonomickou krizí spuštěnou pandemií. Očekávání překonávající růst obchodů s EU bylo zároveň projevem extrémní úspěšnosti projekce jejího partnerství napříč kontinenty. Jenže přišla Ukrajinská speciální vojenské operace Ruských ozbrojených sil, která náhle silně ohrožuje tento vývoj, jenž zatím nevykolejil ani COVID. Tedy pro Čínu to musí být noční můra, ale přesto ji Soros a další ideologičtí vykladači geopolitiky obviňují, že má na konfliktu svůj podíl na rozdíl třeba od „hodné Ameriky“, jejíž biologické laboratoře se na vzniku války nijak nepodílely, zrovna tak jako údajná pomoc USA v programu jaderného zbrojení Ukrajiny a sliby jejího přijetí do NATO.
Situace je nyní taková, že Ukrajina v důsledku konfliktu, opravdu působí jako slabé místo, kde se zadírá roztáčení Eurasijské osy, a všichni, kdo se snaží konflikt prodlužovat, mají nejspíš v úmyslu zadírání spolupráce mezi Čínou a EU sabotovat přiléváním oleje do ukrajinského ohně. Na druhou stranu je nezpochybnitelným zájmem Číny najít co nejrychleji pro všechny přijatelné mírové řešení a obnovit prudký nárůst spolupráce s Evropou a pokud možno do něj zapojit i Ukrajinu a všechny strany.
EU už jeden čas byla největším obchodním partnerem Číny, který překonal USA. Ale během mezinárodní integrace asijsko-pacifické oblasti sdružení blízkých asijských sousedů Číny ASEAN, roku 2019 s objemem obchodů 641,46 miliardy dolarů předstihlo EU a obchod s ním dále prudce rostl.
V roce 2020 i přes pandemii obchod s ASEAN vyskočil na 684,6 miliardy dolarů. A následně v roce 2021 během první vlny zotavení globální ekonomiky z pandemie obchod s ASEAN vyskočil rychleji než obchod s Evropou na 878,2 miliardy dolarů.
Ale EU za ASEAN moc nezaostávala. Vzájemný obchod mezi Čínou a Evropou loni oproti předchozímu roku narostl o úchvatných 27,5 procenta na rekordní hodnotu 828,1 miliardy dolarů. Následně v prvních dvou měsících letošního roku rostl tak rychle, že EU předstihla ASEAN. Obě strany – EU a Čína – se vzájemně táhly k rychlejšímu růstu než čekaly a do dalšího rozvoje vkládaly velké naděje, dokud je nezačala mařit válka na Ukrajině.
V současnosti je železniční trasa Eurasijského pevninského mostu pořád průchodná a zboží po ní proudí, ale jeho objem značně poklesl, kvůli obavám obchodníků z rizika války. Čeká se, že tyto obavy poklesnou a objemy zase narostou, jakmile pojišťovny přijdou s produkty pojištění proti riziku války, ty to zatím ale ještě nestihly.
Úplně nejlepší by však bylo, kdyby se, jak se Čína snaží, podařilo dojednat urovnání konfliktu spolu se zabezpečením zájmů všech zúčastněných stran, aby nehrozilo jeho obnovení. Všichni v Eurasii včetně znesvářených stran by na tom nesmírně vydělali.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze