Největším požehnáním pro čínské oděvní značky jsou Západní absurdní

Největším požehnáním pro čínské oděvní značky jsou Západní absurdní sankce na Xinjiang

Kombajn ke sklízení bavlny na poli v obci Dolatbag v kraji Bachu v severozápadní Ujgurské autonomní oblasti Číny Xinjiang. File photo: Xinhua

Čína si jako strategii svého hospodářského růstu stanovila tzv. Dvojí cirkulaci, neboť její růst se má točit kolem dvou os, tj. nejen kolem růstu zahraničního obchodu, ale i kolem růstu domácí spotřeby bohatnoucího obyvatelstva, vytvářející ohromnou poptávku po domácích produktech a službách. Jenže jakmile strategie vznikla, přišla děsná pohroma pro spotřebitelský trh ve formě pandemie a nejistota s ní spojená má ohromné dopady na ochotu spotřebitelů utrácet, což bylo nepříjemné např. pro textilní a oděvní průmysl. Jenže přišla vzpruha z nečekané strany – ze Západu – a to v podobě, v níž se Západ vyžívá, v podobě sankcí. Ideologové Západu prohlásili nejlepší bavlnu na světě, tu z Xinjiangu, za zlo, neboť v této autonomní oblasti, kde je největším problémem nezaměstnanost a má ohromný přebytek pracovní síly, se prý protismyslně využívá nucená práce, a proto je nutno zdejší „utlačovaný“ lid, „osvobodit“ tím, že „ušlechtilý“ Západ zbaví místní lidi příležitostí k obživě a přestane brát jejich nejúspěšnější produkt bavlnu, načež tento bojkot vyhlásila řada Západních proslulých oděvních značek, z nichž mnohé bývaly oblíbené u čínských spotřebitelů.

A výsledek: Ty dobře u čínských spotřebitelů zavedené oděvní společnosti, co se k bojkotu bavlny z Xijiangu přidaly, splakaly na největším oděvním trhu světa v Číně nad výdělkem, zatímco místní čínské značky podporující svým odběrem bavlny bohatnutí lidu Xinjiangu sankcemi vyprovokovaná vlna patriotismu u čínských spotřebitelů vynesla vzhůru. Ty značky jsou teď v Číně „in“ a raketově jim rostou zisky. Některým z nich i dost přes sto procent.

Takže tyto sankce, jak je to se Západními sankcemi stále častěji, opět svým tvůrcům vybuchly do tváře, zvláště když se freneticky vybičované očerňování Číny a jejího počínání v jedné z nejrychleji se ekonomicky rozvíjejících rozvojových oblastí světa – v Xinjiangu - dostalo do kritických otáček během Olympijských her a čínští spotřebitelé sportovních oděvů, na to reagovali tím, že začali „volit nohama“ a přeběhli k čínským značkám.

V Xingjiangu už probíhá osev bavlněných polí na větší výměře, neboť se čeká, že trend růstu domácí poptávky po zdejší bavlně bude pokračovat a globální trh sužovaný nedostatkem hnojiv aj. by bez nárůstu dodávek z Xinjiangu upadl do problémů.

Jaký je ten trend, se ukazuje např. na Čínské značce sportovních a módních oděvů Li Ning vyrábějící z xinjiangské bavlny, která za rok 2021 ohlásila meziroční nárůst výnosů o 56 procent na 22,57 miliardy yuanů (3,54 miliardy dolarů), takže zisk jí vzrostl o 136 procent na 4,01 miliardy yuanů.

Li Ning Photo:VCG

Li Ningu se zjevně vyplatilo přidat se do kohorty oděvních značek veřejně vyhlašujících svou podporu lidu Xinjiangu nákupem jeho bavlny, jako to udělaly kromě spousty jiných i Anta, Beters Bonwe a Semir, načež k nim spotřebitelé po stamilionech přebíhají od Západních značek jako Adidas, Nike a H&M, které vyhlásily „ušlechtilý“ bojkot obživy lidu Xingjiangu, na kterém jim prý tolik záleží.

Další značkou zvláště profitující z vlny patriotismu vyvolané „ušlechtilými“ sankcemi Západních „lidumilů“ je třeba Xtep, které roku 2021 meziročně vzrostly výnosy o 22,5 procenta na 10 miliard yuanů s nárůstem zisků o 77,1 procenta na 908 milionů yuanů.

Zatím ještě nebyla zveřejněna roční účetní závěrka 2021 čínského oděvního giganta Anta, ale v prvním pololetí 2021 měla oproti prvnímu pololetí 2020 nárůst výnosů o 55 procent. Díky tomu jdou její akcie natolik „na dračku“, že v červenci 2021 předběhla Anta v tržní hodnotě Adidas a stala se v tržní kapitalizaci druhou největší oděvní značkou světa.

Kromě patriotického cítění Číňanů a vylepšeného designu oděvů se do těch nárůstů promítla možná i Olympiáda, protože jak se blížila, rostla i poptávka po sportovních oděvech. Poptávka po nich narůstala, ale jen od domácích značek, zatímco pro kdysi úžasné prodeje světových značek, které signalizovaly svou „ušlechtilost“ pokusy o sabotáž ekonomického rozvoje obyvatelstva Xinjiangu, se lavinovitě hroutila.

Adidas to komentoval, že ve čtvrtém kvartále loňského roku se jim výnosy v Číně – na pevnině i v Hongkongu a na Taiwanu – kvůli „obtížnému tržnímu prostředí“ propadly o 24 procent – což bylo v době, kdy celková poptávka po takovém zboží rostla. Ve stejném období a stejném regionu Velké Číny se výnosy Nike propadly o 20 procent.

Avšak některé vlády, místo aby se poučily, jak svými arogantními kroky a nehoráznými vylhaninami, kterými je odůvodňují, poškozují svou image a obchody svých podniků, v těch kontraproduktivních nesmyslech ještě přitvrzují, když před několika dny americké úřady zadržely sportovní zboží Li Ning pod záminkou, že mají film o tom, že „ve svém dodavatelském řetězci využívají práci Severokorejců.“

Jenže ač proces nahrazování zahraničních značek čínskými vyprovokovala patriotická motivace, šlo to ruku v ruce s vylepšenými technologiemi a designem čínských značek, proti kterým bude už těžké se znovu prosazovat.

12 čínských národních týmů na Olympiádě mělo oděvy od Anta představující světovou špičku v lehkosti a ventilaci. Tkanina je 15 krát pevnější než ocelový drát a o 30 procent lehčí než nylon nebo polyester.

Značky Li Ning a Anta mají v současnosti i úchvatné provedení a ač jejich špičkové výrobky nepatří k nejlevnějším, stejně patří k nejžádanějším. Tržní podíl získaný takovými společnostmi půjde už těžko zvrátit. Před čínským textilním průmyslem se tedy otvírá slibná budoucnost, kdy 85 procent bavlny použité v Číně pochází z Xinjiangu.

Vedení textilek v Xinjiangu ze současné situace s pokusy o bojkoty a s rozvratem světových dodavatelských řetězců spolu se značnou geopolitickou nejistotou ani dosud neukončenou pandemií moc strach nemá. Jejich domácí čínští odběratelé od nich chtějí takové objemy nárůstu dodávek, že je jim jasné, že jejich prodeje určitě alespoň trochu vyrostou, i kdyby byly problémy ve zbytku světa. Přitom nelze vyloučit, že kvůli některým z těch problémů nevznikne na trhu bavlny spíše určitý nedostatek, který Čína ráda zaplní.

Na počátku roku prý situace v Xinjiangu byla trochu nesnadná, ale spíše kvůli jiným problémům, než že by neměli objednávky. Domácí poptávka po jejich produkci naopak roste a dodávky vstupů se také zatím podařilo obstarat. Všechna hnojiva a další vstupy také sehnali, aby mohli provést setbu, a nyní probíhá zavlažování, které předchází setbě.

Zase došlo k tomu efektu, že „když hodíš šikulu do vody, tak vyplave s rybou v zubech.“

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze