USA si samy podkopávají svůj globální finanční dolarový systém

Illustration: Tang Tengfei/GT

Hlavním smyslem finančních systémů je snižovat transakční náklady a finanční systémy jsou tak ochotně přijímané, jak tuto funkci plní. I současný globální dolarový finanční systém se všemi svými podpůrnými složkami jako systém SWIFT prakticky celý svět dost ochotně přijímal, protože mezinárodní platební transakce přes něj běžely rychle, spolehlivě a přitom levně. Nicméně v poslední době se časy mění. Spojené státy, které pro svět fungují jako hlavní správce tohoto systému, jenž z něj i tyjí, tohoto svého postavení čím dál častěji a arogantněji zneužívají, zejména k prosazování režimů svých svévolných sankcí bez mandátu OSN.

V důsledku toho se v poslední době začínají v čím dál větším rozsahu v mezinárodních transakcích prosazovat alternativní systémy. Např. v souvislosti s akcemi Západu proti Rusku spojené s Ukrajinskou krizí začalo Rusko místo dolarů a eur požadovat od „zemí nepatřících k přátelským“ platby za energetické obchody v rublech, což je odveta za sankce uvalené USA a jejich spojenci. Čož má už účinek, jaký se USA určitě nelíbí, neboť po tomto oznámení rubl zřetelně zhodnotil.

Prozatím vždy, když USA uvalily své sankce, došlo k situaci, v níž začaly fungovat určité systémy úniku z dolarového mehanismu fungující spíše jako okrajové. Takový globální finanční underground. Rusko je ale už jiná váhová kategorie. A svou arogancí při mocenském zneužívání dolaru USA vyděsily značnou část světa včetně tak těžkotonážních hráčů jako miliardové země Indie a Čína a i ty náhle přistupují k ruským iniciativám jako k příležitosti zbavit USA možnosti dolar zneužívat jako mocenskou páku zvláště, když po technické stránce vyvinout alternativní systémy je v digitálním světě dnes už poměrně snadné a všichni si uvědomují, že dolarový systém znamená i určité placení tributu Americe, kdy této skryté platbě se lze takto vyhnout.

V poměrně rozsáhlém měřítku se tedy už prosazují vzájemné platby v národních měnách, jako je poslední smlouva o takovém počínání uzavřená ke značné roztrpčenosti Ameriky mezi Indií a Ruskem, zatímco je zřejmě před dokončením ještě pro USA nepříjemnější smlouva o nákupech ropy ze Saúdské Arábie Čínou za čínské yuany.

Řada zemí i jiných významných tržních aktérů v poslední době začíná na globální dolarový systém nastolený po II. světové válce pohlížet jako na přežitek, který je spíše překážkou systémům umožňujícím ještě nižší transakční náklady a zároveň chtějí mít větší tržní svobodu a možnost vyhýbat se velmocenské zvůli současného imperiálního správce dolarového systému.

Na pokusy Západu použít dolaru a SWIFTU jako nástrojů globální ekonomické války i proti takové mocnosti jako Rusko zírá značná část světa s ohromením a poohlíží se po možnostech, jak se takovým systémům vyhnout a tudíž ty alternativy, které se začaly objevovat, nabývají na vyšší přitažlivosti. K akcím proti Rusku se připojili i správci měn jako euro a jen. Nelze tedy pochybovat, že odteď i tyto měny začnou budit u některých tržních aktérů obavy.

Tato akce je jen poslední z mnoha akcí, při nichž USA řadu zemí svévolně prohlašovaly za padoušské režimy a ač na ně podle mezinárodního práva žádné sankce nejsou, díky privilegovanému mezinárodnímu postavení dolaru tyto země jakési podvržené imitaci mezinárodních sankcí podrobily. Jenže ani Írán, Sýrii, Venezuelu, Kubu, Zimbabwe a Severní Koreu tím USA nezlomily a uvedené země naopak stvořily zárodky systémů, které umožňovaly vymknout se z amerického dohledu a dosahu řadě dalších tržních hráčů.

Globální finanční dolarový systém tak byl značně vyveden z rovnováhy, takže mu už moc nechybí do bodu zvratu, kdy stačí jen málo, a pokud se trochu více nahne, už se znovu nevzpřímí a naopak začne nezadržitelně padat. A v takové „nahnuté“ situaci správci dolaru namyšleně zkouší zase této měny použít jako zbraně ovšem proti jiné váhové kategorii.

Rusko je 11 na světě ve výši HDP a má extrémně vysoký tržní podíl na mnoha komoditách. Každý, kdo bude chtít tyto sankce obejít, na tom může dost vydělat a zároveň se zapojí do systému, který mu rozšíří portfolio použitelných finančních systémů, aby mohl vydělávat na dalších sankcích na jiné nebo uniknout ze sankcí sám na sebe. Podobnými sankcemi před pár lety USA hrozily i Číně, největší dílně světa a největšímu nákupčímu surovin a polotovarů.

Čína proto po hrozbách, že může být vyřazena ze systému SWIFT, okamžitě vyvinula alternativu ke SWIFT, kterou už dost vypilovala k dokonalosti a částečně ji prosazuje v zahraničních platbách nejen s partnery jako Rusko nebo země pod sankcemi jako Írán, ale rádi se k tomu připojují i někteří partneři v rámci Iniciativy pásu a cesty (BRI).

Alternativa ke SWIT a k dolarovému systému má tedy už značně propracovanou podobu a spravuje ho Čína se svou ekonomikou představující 18 bilionů dolarů HDP ročně, kterou USA neustále nutí k hledání alternativních řešení, aby se vyhnula šikaně ze strany Ameriky. Ta propracovaná alternativa ke SWIFT se jmenuje CIPS.

A v poslední době se CISP mezinárodně stává čím dál oblíbenější, kdy při každém takovém geopolitickém hašteření, jaká USA rády vyvolávají, nabývá CISP na čím dál větší mezinárodní oblibě. Teď už ho využívá 1 300 bank a finančních institucí v 103 zemích a regionech. Loni, ještě před současnými sankcemi na Rusko, proběhlo přes CISP více než 80 bilionů yuanů mezinárodních transakcí, tj. došlo k 75 procentnímu meziročnímu růstu. Yuan je letos 4. nejvíce používanou měnou v mezinárodních transakcích po dolaru, euru a libře, kdy je před japonským jenem.

Čína je také velice aktivní a inovativní při vývoji všemožných technických novinek ve finančnictví jako je digitální yuan přes který probíhají např. spousty transakcí na internetových platebních platformách jako Tenct Wechat Pay a Ant Grou Alipay.

Čína se také ráda zapojuje do dohod se všemi zeměmi ve finančním vyrovnávání v národních měnách, kdy samozřejmě po technické stránce CISP všechny mezinárodní transakce v národních měnách obslouží, takže jejich účastníci nemusí odvádět tribut do USA platbami přes inflací znehodnocovaný dolar.

Kromě těchto vzájemných plateb v národních měnách se čínská měna už stala natolik mezinárodně oblíbenou, že má Čína dohody s více než 40 zeměmi o provádění platebních swapů, takže její měna se v zahraničí zejména na Středním východě, v zemích ASEAN a BRICS, hodně prosazuje.

A když je situace taková a uvedené trendy nabývají čím dál větší dynamiku, zkouší USA náhle bohorovně znovu motivovat svět, aby přebíhal od dolarového systému k alternativám používáním dolaru k šíření Ukrajinského sporu do globálního finančního systému.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze