Ukrajinský konflikt: Jaké jsou šance na mír?

Autor: Nikola Mikovic je novinář na volné noze se sídlem v Srbsku. Zabývá se otázkami zahraniční politiky Ruska, Ukrajiny a Běloruska a píše pro více webových časopisů.

Rusko a Ukrajina by brzy mohly dosáhnou dohody o ukončení konfliktu, který vypukl 24. února. Ale pokud Moskva nedosáhne svých politických a vojenských cílů v této východoevropské zemi, jakákoli dohoda, kterou podepíše s Kyjevem, bude interpretována jako znamení ruské slabosti.

29. března se ruští a ukrajinští zástupci setkali na dalším kole rozhovorů v Istanbulu. V důsledku toho ruské ministerstvo obrany oznámilo své rozhodnutí „zásadně omezit vojenskou činnost ve směru ke Kyjevu a Černigovu“ s cílem „zvýšit vzájemnou důvěru pro budoucí jednání s cílem dosáhnout shody a podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou.“ Znamená to, že Kreml opustil svůj plán na demilitarizaci a denacifikaci této bývalé sovětské republiky?

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zůstává denacifikace jedním z klíčových cílů speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že „bojový potenciál ukrajinských ozbrojených sil se výrazně snížil, letectvo a vzdušná obrana Ukrajiny byly prakticky zničeny a její námořnictvo přestalo existovat.“ Takové prohlášení dává Kremlu prostor pro různé politické manévry. Není nepravděpodobné, aby Moskva brzy prohlásila, že dosáhla hlavních vojenských cílů své zvláštní operace na Ukrajině.

Ve skutečnosti však bez pro-ruské vlády v Kyjevě zůstane tento východoevropský národ v západní geopolitické dráze, a bude pokračovat ve vývoji úzkých vazeb s Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO).

Západ bude považovat jakoukoli jednostrannou koncesi Kyjevu jako ruskou porážku. Kromě toho, i kdyby Rusko a Ukrajina brzy podepsaly mírovou dohodu, Západ nezruší sankce uvalené na Moskvu. Z ruského hlediska by tedy potenciální dohoda s Ukrajinou za současných okolností znamenala de facto kapitulaci Ruska. Takový krok by měl mimořádně negativní důsledky pro budoucnost Ruské federace.

Kyjev, na druhé straně, hledá „bezpečnostní záruky, které jsou silnější než článek 5 NATO,“ jak řekl 29. března David Arakhamia, vůdce strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v parlamentu, což znamená, že Ukrajina se chce ujistit, že příště bude Rusko muset bojovat jak proti této východoevropské zemi, tak proti NATO. Proto není pravděpodobné, že by k normalizaci vztahů mezi těmito dvěma zeměmi došlo v brzké době.

Pokud Moskva a Kyjev podepíší dohodu v blízké budoucnosti, bude pouze o příměří, bez ohledu na to, jak to formulují. Vzhledem k tomu, že první ani druhá dohoda z Minsku nepřinesly na Donbas mír, ale místo toho vedly k eskalaci, zdá se, že je nepravděpodobné, že by potenciální třetí dohoda, ať už bude podepsaná v Istanbulu nebo jinde, měla výrazně pozitivní dopad.

Možná dohoda mezi Moskvou a Kyjevem by umožnila Západu zvýšit svůj vliv v této východoevropské zemi. Úředníci NATO již poukázali na to, že budou i nadále dodávat zbraně na Ukrajinu. Pokud tedy Rusko bude souhlasit s ukončením své speciální vojenské operace, pouze zamete problém Ukrajiny pod koberec.

Ramazan Kadyrov, hlava Čečenské republiky, se zdá si být vědom toho, že takový scénář nepřinese Ruské federaci nic dobrého. Proto pevně oponoval jednání s Kyjevem a zdůraznil, že Rusko musí „zcela dokončit, co to začalo.“

Problémem však je, že Západ nebude chtít dovolit Rusku udržet si kontrolu nad územím na jižní a východní Ukrajině. NATO se ujistí, že ukrajinská armáda se přeskupí, konsoliduje a postupně získá zpět města, která jsou v současné době pod ruskou kontrolou. Ještě důležitější je, že rozhodnutí Ruska snížit vojenské aktivity v okolí Kyjeva by mohlo mít negativní důsledky pro ruské vojáky v jiných částech Ukrajiny. Kreml poslal zprávu, že ruské síly nezůstanou na Ukrajině. Místní úřady v ukrajinských městech, které jsou pod ruskou kontrolou, se nyní neodváží spolupracovat s ruskou armádou. Místo toho budou čekat na návrat ukrajinských ozbrojených sil.

Jedna věc je jistá: Aby dosáhl svých politických a vojenských cílů na Ukrajině, bude muset Kreml změnit svou strategii. (Kl)