Ukrajinské krizi šlo diplomaticky zabránit, jde ji tak i ukončit

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz, AFP via Getty Images

Během neblahé krize na Ukrajině, která se téměř nikomu nelíbí a skoro všichni na ni pohlíží jako na vnucenou záležitost poškozující jejich zájmy, USA postupují podle pořekadla ekonomických a politických hyen: Nikdy nepromarni dobrou krizi! Přitom u nich je na místě domněnka, že mají i pořekadlo: Nikdy nepromarni příležitost vyvolat dobrou, ke kořistění využitelnou krizi!

A tentokrát mají jestřábi skutečně důvody se radovat. Původně po americkém, extrémně urychleném odchodu z Afghánistánu, který nesplnil jejich „optimistické“ naděje, že Afghánský konflikt v důsledku extrémně rychlého odchodu neustane, ale naopak se rozlije do širší oblasti, si akcie amerických zbrojařů moc dobře nevedly. Místní země situaci docela stabilizovaly a přes všechny problémy, je tam v podstatě mír. Pro americké jestřáby nastala tedy jejich noční můra, po desítkách let nepřetržitých válek s americkým zapojením totiž vypukl mír.

Nyní ale, když na Ukrajině – byť v omezeném měřítku – probíhají bojové operace, jim noční můra skončila. Akcie zbrojařů prudce vyskočily nahoru. Vysoké ceny ropy a plynu umožnily vyšší rentabilitu americké drahé břidlicové těžby a Evropa, která se přidala po bok Ameriky do tábora „spravedlivých“ – tj. těch, co přispívají k prodlužování konfliktní situace na Ukrajině – od USA chce jejich drahý jinak obtížně konkurenceschopný plyn místo levného ruského, což by mohlo vyžadovat navíc investice i 90 miliard dolarů k vybudování potřebných kapacit, aby takový plyn mohla vůbec v potřebném měřítku odebírat, kdy na oné jinak zbytečné investici jistě někdo dobře vydělá.

Ukrajina tedy trpí. EU také a částečně i řada dalších zemí Eurasie včetně Číny, když tato situace silně narušuje dodavatelské řetězce. Prakticky celý svět trpí, neboť ta neblahá situace se promítá do raketového nárůstu cen všeho, ale určité kapitálové kruhy – zejména v USA – z toho silně tyjí. A zároveň jsou „na koni“ geopolitičtí jestřábi, kteří se ze všech sil snaží tuto neblahou situaci zneužít k sešikování svých spojenců a pokud možno co největší části světa k ohrazování Ruska a pod záminkou spolupráce s Ruskem i ostatních geopolitických hráčů, kteří americkým jestřábům zkouší sabotovat vybudování jejich vysněného monopolárního nového světového řádu a budovat přirozené multilaterální na svobodné partnerské spolupráci založené světové uspořádání. Chtějí toho tedy využít i k ohrazování Číny. USA přitom značně vyhrožují i svému dosavadnímu spojenci Indii, která se těší, jak hodně ušetří na dovozech ruské ropy i na obchodních transakcích s Ruskem, když budou vzájemná vyrovnávání dělat ve svých národních měnách s kurzem vázaným na čínský yuan.

Je tedy důvod zajímat se o to, jestli v současnosti USA nedělají vše proto, aby tu konfliktní situaci i za cenu lidských životů a útrap zejména evropských ekonomik udržely co nejdéle, a také o to, jestli v době, kdy se k vyhrocení Ukrajinské krize směřovalo a šlo jí nejspíš diplomaticky zabránit, neudělaly vše, aby takovou diplomacii sabotovaly. A nyní o tom píše už i Západní, zejména americký tisk.

Nadcházející situace, při níž se Rusko cítilo být proti své vůli donuceno do situace na Ukrajině zasáhnout, se řešila na euroatlantické rovině už řadu týdnů a zejména Německo a Francie tlačily na diplomatické řešení, ale jak píše Západní tisk, neuspěly:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – mnoha analytiky považovaný za úzkostlivě dodržujícího americký kurz - pár dnů před ruskou invazí odmítl návrh německého kancléře Olafa Scholze. Ten 19. února vyzval Kyjev, aby se zřekl svých aspirací na vstup do NATO a vyhlásil neutralitu.

Zelenskyj tehdy tento bezpečnostní plán odmítl s tvrzením, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi by nešlo věřit, že tu úmluvu dodrží. Podle plánu Berlína by Putin s americkým prezidentem Joe Bidenem podepsali dohodu o společné záruce za ukrajinskou bezpečnost.

Wall Street Journal, který o tomto návrhu napsal první, uvedl, že „němečtí činitelé po odmítnutí návrhu Zelenským propadli obavám, že šance na mír uvadají.“

Den po této schůzce vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron Bidena při telefonátu mezi světovými vůdci, aby vyvinul další diplomatické snahy.

„Myslím si, že poslední člověk, který by ještě něco mohl udělat, jsi ty, Joe. Jsi připraven setkat se s Putinem?“ řekl Macron Bidenovi. Washington však zjevně o žádné diplomatické snahy zájem neměl.

Lze mít podezření, že když se USA musely smířit s tím, že se nepodaří dotlačit Ukrajinu na ruský za dní dvorek jako jaderně vyzbrojený stát NATO se značným průmyslem biologických zbraní na dostřel střelami krátkého dosahu od Moskvy, tak se rozhodly, alespoň vnutit Rusku operaci, která tomu zabrání a navíc ochrání utlačované ruskojazyčné obyvatelstvo Donbasu. Tato věc v Donbasu se také uměle udržovala v konfliktním stavu. Stačilo by, aby lidé v Donbasu a možná i jinde v Novorusku měli stejná práva jako Ujguři a Tibeťané v Číně a Ukrajina žádný konflikt na svém východě mít nemusela.

Proto teď máme v Evropě úplně zbytečnou ze zámoří vyvolanou a udržovanou krizi, které se Evropa zoufale snažila zabránit.

Zde je, jak The Wall Street Journal uvádí poslední pohřbené Macronovo úsilí udržet rozhovory obou stran v chodu:

Pan Macron strávil noc 20. února na telefonu střídavě s panem Putinem a s panem Bidenem.

Tento Francouz pořád ještě s panem Putinem mluvil ještě ve 3 h ráno moskevského času, kdy jednali o znění tiskového prohlášení oznamujícího plán na americko-ruský summit. Příštího dne ale Putin zavolal panu Macronovi zpátky. A bylo po summitu.

Pan Putin řekl, že se rozhodl uznat nezávislost separatistických enkláv na východní Ukrajině. Řekl, že moci v Kyjevě se zmocnili fašisté, přičemž NATO na jeho bezpečnostní obavy vůbec nereaguje a ještě na Ukrajinu plánuje nasadit jaderné rakety.

Teď se to EU opět snaží uklidnit stejným i diplomatickými prostředky jako před krizí a předkládá své návrhy na urovnání. Ač veškeré podrobnosti o posledním německém návrhu nejsou známy, vypadá podobně návrhům, jaké Zelenskyj v posledních týdnech předkládal. Vrcholný vyjednavač Ukrajiny David Arakhamia řekl, že Rusko s řadou kyjevských postojů „verbálně“ souhlasilo.

https://twitter.com/i/status/1505798229174075392

V neděli 3.4 ruský vrcholný vyjednavač Vladimir Medinskyj řekl, že obě strany ještě nejsou dostatečně blízko dohodě o schůzce mezi Putinem a Zelenským. „Koncept dohody ještě není připraven k předložení návrhu na schůzku na vrcholné úrovni,“ řekl ruský šéf-vyjednavač.

V tomto kontextu je poněkud zvláštní, že se EU dost nadměrně šikuje po boku Washingtonu, ač je tato krize tvrdě proti jejím zájmům, nehledě na humanitární rozměr situace. Nemá příliš smysl tlačit Ukrajinu do NATO, což je vlastně proti stanovám této organizace, neboť jde o zemi, která nevybředla z konfliktů, a prodlužovat úplně zbytečně konfliktní situaci s takovouto snahou spojenou.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze