Sbohem, Morrisone!

Předběžné výsledky sčítání hlasů australských všeobecných voleb 21. května místního času ukázaly, že Labouristická strana zaujala významné vedení a vůdce Labouristické strany Anthony Albanese se stane novým australským premiérem.

Scott Morrison narychlo ukončil svou více než tříletou vládnoucí kariéru.

Podle průzkumu australské volební agentury voliče v těchto všeobecných volbách nejvíce znepokojuje otázka obživy lidí.

Během 10 let od roku 2011 do roku 2020 bylo tempo růstu mezd v Austrálii 3 procenta, což je téměř stagnace. Většinu z těchto 10 let byla u moci vládní koalice Liberální strany a Národní strany.

Inflace v Austrálii podle údajů vzrostla v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 5,1 procenta. Vypadá to lépe než ve Spojených státech a Velké Británii, jde však o nejvyšší nárůst v Austrálii za více než 20 let.

Nezdá se, že by tyto otázky znepokojovaly australskou vládu:

Když se Scotta Morrisona před volbami zeptali, zda ví, kolik stojí chleba, litr benzinu a rychlý antigenní test na COVID-19, vypadal zmateně a nedokázal odpovědět.

Morrisonova „obava“ je zjevně zaujatá. Kde je zaujatá?

V posledních několika letech Morrisonova vláda považovala konfrontaci s Čínou za jádro své politiky a snažila se přilákat hlasy šířením strachu a hrozeb.

Morrison se před volbami odmítl setkat s čínským velvyslancem a stále se snažil získat politický kapitál tím, že byl tvrdý vůči Číně.

Ale výsledek všeobecných voleb vše vysvětlil – australský lid je unavený lžemi a zaměřováním politiky Morrisonovy vlády mimo.

Je zřejmé, že až do předvečera porážky byl Morrison stále ponořen do své vlastní představivosti. Bylo mnohem snazší vytvořit nepodloženou „hrozbu“ než vyřešit praktické problémy. V představách a realitě si Morrison vybral to první, čímž se také odsoudil k neúspěchu.

Austrálie byla první země, která po propuknutí epidemie COVID-19 podnítila mezinárodní společenství k provedení „vyšetřování“ s presumpcí viny ohledně zdroje nového koronaviru v Číně.

Australská federální vláda také zrušila memorandum o porozumění a rámcovou dohodu o spolupráci v rámci „Pásma a stezky“, kterou podepsaly stát Victoria a Čína.

Politici mohou ignorovat náklady, ale australský lid nemůže ignorovat „čínskou hrozbu“. Koneckonců je to smyšlené prohlášení a australský lid ztrácí skutečné zlato a stříbro:

V dubnu roku 2020 Čína dovezla z Austrálie ječmen v hodnotě asi 130 milionů amerických dolarů, což se během jednoho měsíce snížilo na polovinu na 64 milionů dolarů.

V květnu roku 2020 Čína dovezla z Austrálie hovězí maso v hodnotě asi 180 milionů amerických dolarů a v lednu 2021 dovoz klesl na přibližně 72 milionů dolarů.

V říjnu roku 2020 Čína dovezla z Austrálie bavlnu v hodnotě přibližně 34 milionů amerických dolarů, což v lednu 2021 kleslo na přibližně 640.000 dolarů.

Geograficky je Austrálie izolovaná na jižní polokouli s rozsáhlým Tichým a Indickým oceánem na východní a západní straně.

Tato pozice na jednu stranu umožňuje Austrálii vyhnout se věčné válce na pevnině, na druhou stranu vystavuje Austrálii sféře vlivu západních námořních mocností.

Pro Austrálii je navíc zahraniční obchod hlavním pilířem národního hospodářství a jakmile bude zablokována námořní cesta, ohrozí to její ekonomiku.

Takže po celou dobu je protiopatřením Austrálie vytvoření aliance se současnou námořní mocností.

Setrvačnost spoléhání se na velké země se stala „barvou na pozadí“ australské politiky a Austrálie tak postupně ztratila svou nezávislou vývojovou cestu.

Tato zoufalá připoutanost je často na úkor zájmů jiných zemí.

Smutnější je, že australští politici se nejen vyžívají v tomto abnormálním mezinárodním vztahu nadvlády, nereflektují, neosvobozují se, nemění, ale také se pokoušejí využít tento abnormální vztah k jednání se svými sousedními zeměmi v jižním Pacifiku.

Obyvatelé Austrálie vyjádřili svůj postoj v hlasování. Realita také dokázala, že „Morrison“ bude odselektován historií. Australští politici mohou přemýšlet, co si vybrat. (Kl)