Jiskry čínštiny rozzařují velký svět

„Zkouška z čínštiny jako cizího jazyka při maturitní zkoušce v České republice byla skutečně průkopnická věc. Je to ekvivalentní toho, že jsme vytvořili historii. Dříve (v České republice) nikdy žádný student nepoužil čínštinu jako cizí jazyk při maturitní zkoušce,“ řekla paní Liu Wei (Liou Wej) hrdě.

Den 20. června 2020 se určitě zapíše do historie. Tento den dvě české studentky paní Liu Wei, Nikol Kremenaková a Laura Mečávová, čínským jazykem dokončily cizojazyčný test maturitní zkoušky a dosáhly velmi dobrých výsledků, což v české historii nemá obdoby.

„Nejobtížnější částí je ústní test. Podle předpisů českého ministerstva školství musí student během ústního testu v rámci maturitní zkoušky pod dohledem dvou učitelů podat 15minutové vyprávění v cizím jazyce.“

"Vyjádření těchto dvou studentek během zkoušky bylo relativně úplné. Podle předpisů českého ministerstva školství musí být na místě testu učitel zahraniční školy, aby provedl dohled, aby prokázal spravedlnost. Pozvali jsme učitelku z Konfuciova institutu, která nás vždy velmi podporovala. Také velmi pozitivně hodnotila výkon Nikoly a Laury, takže obě získaly jedničku, nejvyšší skóre. „Vystoupením těchto dvou studentek byla jejich učitelka čínštiny paní Liu Wei velmi potěšena.

V polovině osmdesátých let minulého století zahájily vlády Číny a Československa technický projekt na využití uhlí k výrobě plynu. Paní Liu Wei pracovala pro tento projekt jako technická překladatelka angličtiny. Během více než pěti let práce se paní Liu Wei setkala a zamilovala se do hlavního designéra projektu z české strany pana Jaroslava Dosta. V roce 1992 se vzali a na Štědrý den téhož roku Liu Wei přijela do České republiky se svým manželem. Jako jedna z mála Číňanek v jejich městě Liu Wei zpočátku neočekávala žádnou práci související s čínštinou. Když byl jejich syn ve třetí třídě, přistoupili k ní rodiče spolužáků jejího syna a zeptali se jí, jestli by mohla učit jejich dvě děti čínštinu.

„Mysleli si, že pokud se české děti naučí východní jazyk, který je zcela odlišný od západních jazyků, vyvinou si mozek.“ Vzpomněla si paní Liu Wei. Poté, co Liu Wei o tom pečlivě přemýšlela, odpověděla, že by to mohla zkusit. Jedná se o první dva studenty, které přijala.

„Kvůli podpoře svých rodičů děti opravdu pokračovaly ve studiu moc dobře. Někdy pršelo anebo sněžilo, myslela jsem, že nepřijdou, ale po chvíli zaklepali na dveře a přišli, všichni s úsměvem.“

Tímto způsobem byla Helena, sestra spolužáka syna Liu Wei, přijata po absolvování střední školy na obor čínštiny na Karlově univerzitě. V současné době je jí již více 30 let a věnuje se práci související se čínštinou.

Od té doby paní Liu Wei nikdy nepřestala učit čínštinu české lidi. Stále více lidí v jejím městě ji hledá, aby se naučilo čínsky. Liu Wei je nyní učitelkou čínštiny na soukromé střední škole. Tato škola je první soukromou školou v České republice a kvalita výuky je velmi vysoká. Je to škola zapsaná do seznamu UNESCO. Liu Wei dosud učií čínštinu jako cizí jazyk již více než 20 let.

„Češi mají tradici studovat cizí jazyky, jejich první prezident měl slavné rčení, kolik jazyků ovládáš, tolikrát jsi člověkem.“

Češi mají o studium cizích jazyků obecný zájem. Mnoho lidí ve městě, kde učitelka Liu Wei žije, se od ní naučilo čínsky. Pocházejí z různých kruhů společenství a jsou různého věku. Někteří lidé studovali jen měsíc a pak přestali. Jedna studentka byla mladá dáma, studovala čínštinu jen několik měsíců, protože se chtěla jen připravit na cestu do Číny. Někteří studenti přetrvali dlouhou dobu.

„Mezi (mými) studenty je nejlepší lékař. Učí se se mnou čínštinu již 10 let.“

Lékař se jmenuje Josef Stefanok a kromě praktického lékaře pracuje také jako psycholog, proto je velmi dobře informovaný. Jeho zájem o čínštinu a čínskou kulturu a vytrvalost ve studiu jsou obdivuhodné.

„V prvních dvou letech používal učebnici první úrovně a studoval kousek po kousku. Ale v té době jsem zjistila, že se liší od ostatních studentů. Pamatoval si obsah, který se naučil poprvé, a mohl si zapisovat čínské znaky, které se dříve naučil. Nemluvě, přidal také spoustu věcí a nových slov souvisejících s obsahem, který studoval.“

Po dvouletém studiu mohl psát jednoduché články v čínštině, dobrovolně se přihlásil ke čtení čínských článků. Od samého začátku ho paní Liu vzala ke čtení několika knih, které ho více zajímaly a týkaly se toho, co se stalo v Číně. S nárůstem čtení se úroveň čínštiny lékaře výrazně zlepšila, zároveň má více znalostí o Číně a doufal, že o Číně bude vědět víc.

„Později začal číst o životě předsedy Xi Jinpinga (Si Ťin-pching), poté, co si přečetl o Xi Jinpingovi, začal číst o paní Peng Liyuan (Pcheng Li-jüan, manželka čínského prezidenta Xi Jinpinga), poté, co přečetl o Peng Liyuan, začal číst o Li Keqiangovi (Li Kche-čchiang, čínský premiér)…“.

Učitelka Liu Wei řekla, že se od tohoto studenta dozvěděla také některé podrobnosti a znalosti o současných čínských celebritách. Lékař také četl o Sunjatsenovi a o třech sestrách z rodiny Song (Sung). Protože je lékař, četl také o slavných čínských lékařích, jako jsou Bian Que (Pian Čchüe, 407-310 př. n. l.) a Li Shizhen (Li Š´-čen, 1518-1593 n. l.). Kromě toho věnuje také velkou pozornost některým sociálním věcem v Číně, například ceny bydlení, problémy s lékařským ošetřením lidí a problémy s docházkou do školy... V očích učitelky Liu je tento lékař odborníkem na Čínu. Lze říci, že jeho znalosti o Číně jsou velmi hluboké a rozsáhlé.

„Úroveň čínštiny lékaře je téměř srovnatelná s úrovní postgraduálního studenta oboru čínského jazyky z univerzity“.

Liu Wei se domnívá, že setkání s takovým studentem byla v jejím životě velmi šťastná věc. Věří, že jako Číňanka žijící v cizí zemi je velmi šťastná, že je tolik lidí ochotno ji následovat, aby se naučili čínsky a porozuměli čínské kultuře.

„Mám velké štěstí, že mohu šířit čínskou kulturu v České republice, takže pokaždé, když jdu do třídy, cítím velkou touhu.“

Pan Ladislav Bartuska, ředitel střední školy, kde pracuje paní Liu Wei, je velmi vizionářský pedagog. Již v roce 2008 ho paní Liu Wei doprovázela na návštěvu do střední školy ve městě Zhangjiagang (Čang-ťia-kang) ve východočínské provincii Jiangsu (Ťiang-su). V roce 2016 jejich škola navázala přátelský vztah se Šanghajskou administrativní školou a mezi oběma školami byl zaveden mechanismus výměny pro učitele a studenty.

„Pan Ladislav Bartuska věří, že Česká republika je malá země, a je ochoten nechat studenty z malých zemí naučit se jazyky velké země, aby se jejich mysl od dětství rozšířila.“

Učitelka Liu Wei má vždy pocit, že je velmi šťastná, že potkala vedoucího pracoviště jako ředitel školy pan Ladislav Bartuska a studenty jako lékař Josef Stefanok, Nikol a Laura a nadšené rodiče studentů. Řekla,

„Chtěla bych, aby se lidé ze zahraničí naučili můj jazyk, na co můžu být hrdá. Čínština je velmi krásný jazyk. Je jedinečná. Má jiné metody formování a vyjadřování než jakýkoli jiný jazyk. Jedná se o jedinečnou kulturu vytvořenou starověkými čínskými mudrci. Jsem ochotna nechat to pochopit cizí lidi.“

V současné době jsou některé zprávy ze západních médií o Číně zkreslené a jednostranné a některých lidí se to týká a chybí jim objektivní chápání Číny. Liu Wei řekla, že její síla není moc velká, ale chce se spoléhat na své vlastní úsilí ovlivnit své okolí.

„Doufám, že díky mému vlivu moji studenti využijí své vlastní oči a mozek, aby viděli Čínu a přemýšleli o Číně, neztratí svůj úsudek o Číně kvůli mediální propagandě a nezformují Čínu jen podle toho, co slyšeli. Poté, co moji studenti získají své vlastní znalosti a představy o Číně, řeknou lidem kolem sebe o svých myšlenkách a znalostech, tak kousek po kousku, jediná jiskra umožní, aby stále více lidí správně porozumělo Číně.“

Nikol Kremenaková a Laura Mečávová, první dvě studentky, které si vybraly čínštinu jako cizí jazyk při maturitní zkoušce v české historii, obě přijely do Číny na stáž v doprovodu paní Liu Wei. Nikol začala v září tohoto roku studovat na Katedře čínštiny Palackého univerzity v Olomouci.

Liu Wei (vlevo) Nikol Kremenaková (uprostřed) a Laura Mečávová (vpravo)

Mezi studenty, které učila pan Liu, bylo šest přijato na obor čínštiny na univerzitě a pět již absolvovalo a věnují se zaměstnání souvisejícímu s čínštinou v různých oborech.

Jiskry čínštiny rozzařují velký svět. Čínská tradiční kultura, čínské znaky, formování čínských slov se staly ohněm přátelství a porozumění v rukou učitelky Liu Wei. Jak řekla, všichni čeští přátelé, kteří ji znají a rozhodli se od ní učit, mají vůli opravdu poznat a pochopit Čínu.

Chen Zhong (Čchen Čung), děkan Konfuciova institutu v Česku (na Palackého univerzitě v Olomouci) uvedl, že v současné době v České republice studuje čínštinu asi 5.000 lidí. Díky práci učitelky Liu Wei a jejích kolegů se stále více českých přátel učí čínský jazyk a kulturu a postupně poznávají skutečnou Čínu!

Tá