Budoucnost mezinárodního vzdělávání v Číně

Od té doby, co Čína před 40 lety otevřela svoji ekonomiku, došlo u její obrovské populace k dramatickým změnám téměř ve všech aspektech jejího života, včetně vzdělávání. V posledních desetiletích v Číně rostoucí střední třída a nově bohatí lidé posílají své děti do zahraničí na vysokoškolské vzdělání nebo je nechávají navštěvovat mezinárodní školy doma. Angličtina má být dominantním jazykem a zámořské univerzity jsou konečným cílem.

Během tohoto procesu někteří rodiče a zasvěcenci zjistili, že některé děti ztrácejí svou kulturní identitu a tráví více času a energie studiem angličtiny a západní kultury než čínštiny.

„Za posledních 20 let jsme zjistili, že naši studenti při hledání internacionalizovaného vzdělávání ztratili svou vlastní kulturní identitu a někteří ani neznají základy čínštiny, což je vážný problém, protože poté, co ukončí studium v zahraničí, mnoho studentů, 85 procent z nich se vrátí do země. Pokud neznají čínskou kulturu a čínský jazyk, jak zde mohou zakořenit? Jak budou přispívat zemi?“ Řekl Cen Jianjun (Cchen Ťien-ťün), bývalý poradce v oddělení vzdělávání na čínském velvyslanectví ve Spojených státech, 13. listopadu na mezinárodním vzdělávacím fóru.

Obecně řečeno, většina škol v Číně jsou veřejné školy postavené vládou a finančně závislé na vládě. Mezinárodní školy vznikly, aby uspokojily poptávku rostoucí střední třídy a hledaly méně konkurenceschopné a globálnější prostředí, kam by mohly posílat své děti.

Většina mezinárodních škol v Číně je postavena soukromými společnostmi, což představuje 51 procent z celkového počtu. Další dva typy mezinárodních škol budují cizinci speciálně pro děti cizinců nebo jde o školy přidružené ke státním školám. I když mají různý původ, všechny tyto tři typy škol mají stejný účel: dostat studenty na světoznámé vysoké školy ve vyspělých zemích, jako je Amerika, Velká Británie, Kanada a Austrálie.

Tyto školy obvykle přijímají západní kurzy a zkoušky pro starší studenty středních škol, jako je úroveň Advanced Level (A-level), Advanced Placement (AP) a International Baccalaureate (IB). Některé mezinárodní školy používají zámořské osnovy pro předběžné a mladší střední studenty, což vyvolalo ve společnosti obavy, že studenti na mezinárodních školách vědí hodně o západní kultuře a společnosti, ale nemají znalosti o své rodné Číně.

Na konci loňského roku ministerstvo školství vydalo nařízení zakazující základním a středním školám v Číně používat učebnice cizích zemí. Jedinou výjimkou jsou školy speciálně postavené pro cizince žijící v Číně. Úředníci říkají, že tato politika má chránit vzdělávací suverenitu národa. Zasvěcenci tvrdí, že tato politika přiměje čínské mezinárodní školy k dalšímu upgradu a transformaci.

Cen Jianjun uvedl, že v dalším kroku bude vzdělávání mezinárodních škol zahrnovat více čínských prvků do výuky, což podporuje integraci západní a čínské kultury. A během procesu integrace Čína také předloží svůj vlastní standard mezinárodního vzdělávání, vlastní učební plán a vydá vlastní učebnice pro mezinárodní studenty.

"Myslím, že Čína toho může dosáhnout do roku 2049, což je sté výročí Čínské lidové republiky. Abychom toho však dosáhli, musíme to začít dělat hned teď," řekla Cen.

Na fóru odborníci na vzdělávání diskutovali také o dopadech COVID-19, napětí pod správou Donalda Trumpa, protože mnoho studentů je nuceno studovat doma spíše než studovat v zahraničí a mnoho z nich přesunulo své cílené školy v USA na ty ve Velké Británii.

Zpráva zveřejněná na fóru Centrem pro Čínu a globalizaci (CCG) ukazuje, že 39,22 procent čínských rodin změnilo kvůli epidemii svou cílovou zemi studia v zahraničí. A Spojené státy, které byly kdysi hodnoceny jako nejlepší země pro čínské studenty, ustoupily Velké Británii a Kanadě, přičemž USA klesly na třetí místo.

Zdá se, že mnoho odborníků zůstává ohledně výměny studentů mezi Čínou a USA pozitivních a věří, že současná situace nebude trvat dlouho vzhledem k minulým zvratům v bilaterálních vztazích.

„Ačkoli Čína a USA jsou v obchodní válce a obě země zacházely s COVID-19 odlišně, myslím si, že vzdělávací a kulturní výměna mezi národy Ameriky a Číny se nezastaví, protože si obě země postupně vybudovaly vzájemnou důvěru v každém aspektu spolupráce za posledních 40 let,“ řekl prezident Pekingské královské školy Wang Guangfa (Wang Kuang-fa). (Kl)