Moderní komunikační technologie a čínské tradice uctívání zesnulých

2021-03-31 15:11:39
Sdílej:

Není pochyb o tom, že rozvoj pokročilé čínské technologie zasahuje do mnoha sfér života lidí. Nikoho nepřekvapí, že čínské firmy dominují v celosvětové produkci komunikační techniky, že hrají rozhodující roli v oblasti dopravy, medicíny, v kosmickém výzkumu a v celé řadě dalších oblastí. Existují však momenty, v nichž bychom vliv moderní technologie nečekali. Dříve, než si vyložíme, o jakou sféru se jedná, připomeňme si původ a podobu jednoho tradičního čínského svátku.

Tak zvaný Qingming festival, neboli památka zesnulých, je dalším z

tradičních čínských svátků. Na rozdíl od všech ostatních svátků, jejichž data určuje lunární kalendář, se památka zesnulých řídí slunečním kalendářem, to znamená, že má pevné datum, které připadá na dny 4. až 6. dubna.

Prodej dárků před hřbitovem Babaoshan

Prodej dárků před hřbitovem Babaoshan

Zatímco v západních zemích jsme zvyklí spojovat uctívání zesnulých s podzimem a v našich myslích je ono poněkud uplakané a deštivé počasí, říká se mu také dušičkové, shodné s nostalgií období tichých vzpomínek, v Číně je tomu naopak. Slovo Qingming znamená doslova „jasnou záři“, nebo také „Svátek čistoty a jasu“, a naznačuje, že uctívání zesnulých předků je spojeno s oslavou příchodu jara, signalizuje počátek nového období pěstování plodin a dalších přírodních aktivit. V lidových představách se mrtví vracejí do náruče matky Země, hlídají tam semena nového života, nové úrody, a tak se mohou postarat o blahobyt svých žijících potomků.

Jako vše v současné Číně, i svátek zesnulých vykazuje dnes zvláštní směsici původních a dávných tradic s průnikem zcela nových a moderních jevů. Zatímco milióny Číňanů v prvních dubnových dnech navštěvují hřbitovy, čistí hroby svých předků, kladou na ně květiny a obětní dárky, stále větší množství lidí přiznává, že jim jejich pracovní vytížení nedovoluje vrátit se do míst jejich původu. V minulém i v tomto roce přibyla další překážka, která brání v cestě za nejbližšími – epidemie. A proto se stále větší počet Číňanů uchyluje k internetu.

K tomu je třeba dodat, že počet uživatelů internetu v Číně se v poslední době přiblížil jedné miliardě, což znamená, že jeden z pěti uživatelů internetu na světě je z Čínské lidové republiky. Podle zprávy Čínského centra informací o internetových sítích (CNNIC) mělo na konci loňského roku přístup k internetu 989 milionů lidí. To je 70,4 procenta populace. Lidem, kteří chtějí využít internetu k uctění svých předků, se otevírají četné možnosti.

Během svátku Qingming si údajně několik desítek miliónů čínských návštěvníků internetu doma nebo z ciziny otevře některou z internetových stránek, na kterých jsou umístěny virtuální hřbitovy. Od okamžiku svého vzniku v roce 2000 jsou tyto virtuální funerální prostory zaplněny mnoha tisíci virtuálních uren.

Poté, co se návštěvník připojí k síti a uvede své jméno a heslo, může vstoupit do virtuálního prostoru, který si zamluvil pro své zesnulé předky.

Když má návštěvník zaregistrovaný virtuální hrob, může na síť vložit fotografie, životopis či dokonce video záznam svých zesnulých bližních.

U hřbitova Babaoshan

U hřbitova Babaoshan

Názory Číňanů na tuto skutečnost při oslavě tradičního svátku se různí. Někteří ji zcela přijali a vítají ji. Jistý pracovník zahraničního obchodu, který pochází z provincie Hunan, prohlásil: „Podle mého názoru jsou nebesa a svět internetu podobně prchavé a neskutečné. Z mého hlediska není velký rozdíl mezi tím, jestli osobně navštívím a uctím hroby nebo to udělám prostřednictvím internetu. Na čem doopravdy záleží, je to, jak cítíte a na co myslíte, když vykonáváte obřad uctění předků.“

Vzdor tomu však mnoho uživatelů internetu přiznává, že jde o způsob provizorní, který pomáhá alespoň trochu napravit špatné svědomí těch, kteří si z nějakého důvodu nenašli čas k návštěvě skutečného hrobu.

Osobně jsem měl před několika lety příležitost navštívit jeden z pekingských hřbitovů. Nachází se na západním okraji čínského hlavního města, nedalo stanice podzemní dráhy nazvané Babaoshan. K tomuto poměrně velkému hřbitovu se začátkem dubna sjížděly dlouhé řady návštěvníků.

Když vystoupáte po dlouhém schodišti, které je obklopeno mnoha stánky s květinami a drobnými obětinami, stanete před velkou branou postavenou v typickém pagodovitém stylu. Z reproduktorů se line hudba, která ovšem nic z čínských tradic nepřipomíná.

V dávné čínské tradici existuje víra, že smrt neznamená konec existence člověka. Podle této víry bude osoba nadále žít v jiném světě. Z toho také plyne přesvědčení, že během tohoto svátku je třeba zesnulým přinést k jejich hrobům praktické dárky, které jim jejich existenci v jiném světě usnadní a zpříjemní.

Proto se odedávna na hroby kladly nejen květiny, ale také sušené ovoce, tři misky rýže, tři sklenice vína, či dokonce i malé láhve s alkoholem. Tradičně se v okolí hrobů zapalují papírové nápodoby bankovek, které při svém zpopelnění mají vstoupit do dalšího života zesnulých.

Tato dávná tradice však nabývá nových a udivujících podob. Na stáncích prodejců před branou hřbitova spatříte miniaturní papírové modely luxusních automobilů, makety mobilních telefonů, počítačů, malinkých televizorů s velkými obrazovkami, kreditních karet a malých ledniček. Je v té víře jakási zvláštní praktičnost, přesvědčení o tom, že onen další, jiný svět, v němž se pohybují zesnulí, je vybaven stejnými vymoženostmi a technickými výdobytky jako je ten zdejší, že v něm je všude zaveden elektrický proud a že patrně napětí v oné nebeské síti bude shodné s tím naším, tedy ve výši 220 voltů.

Jiří Hubička