Čína rozvíjí oblasti pro zelenou budoucnost

Čína nedávno oznámila, že dokončila návrh „červených čar“ ekologické ochrany v celostátním rámci, které vymezují ne méně než 25 procent území pro ochranu životního prostředí.

Určené ochranné oblasti pokrývají hlavní environmentálně funkční zóny, ekologicky citlivé a zranitelné regiony a životně důležité oblasti pro biologickou rozmanitost.

Tato strategie pro ekologickou ochranu byla představena v roce 2017 v rámci státních pokynů, jako jedna z institucionálních inovací Číny na podporu ekologické civilizace.

Záchranné lano pro ekologické zabezpečení

Jak je definováno v pokynech, zóny vymezené ochrannou červenou čárou odkazují na oblasti s klíčovými ekologickými funkcemi, které musí být pod přísným dohledem a ochranou.

Červené čáry jsou „spodní linie a nejnižší přijatelné podmínky pro ochranu životního prostředí“ pro zajištění ekologické bezpečnosti Číny.

Zóny vymezené červenými čarami zahrnují oblasti pramenů a horních toků řek, území významná pro biologickou rozmanitost, zdroje vody a půdy, a usilují o zpevňování pouštního písku a stabilizaci pobřežní ekologie. Zahrnují také ekologicky citlivé a křehké oblasti s vysokou erozí půdy a desertifikací.

Čína zdůraznila strategii „červených čar“ při mnoha příležitostech a začlenila ji do 14. pětiletého plánu.

Podle plánu pro rozvoj je stanovení červených čar součástí práce na zlepšení sítě ekologických bezpečnostních bariér země. Je to také zaměřeno na zahájení národní zalesňovací kampaně a implementaci schématu „strážce lesa“.

Pro a proti

Směrnice vyžadují přísnou regulaci a řízení těchto území vymezených červenými čarami. Vyzývají místní orgány, aby přizpůsobily opatření na ochranu a obnovu podle místních ekologických podmínek a při provádění upřednostňovaly stanoviště významných druhů.

V oblastech vymezených červenými čarami budou zakázány rozvojové a stavební činnosti, pokud by poškodily místní ekologii, uvádějí pokyny. Zakazují také libovolné změny ve využívání půdy.

Červené čáry se zaměřují na ekologicky citlivé a křehké oblasti Číny, včetně Qinghaisko-tibetské náhorní plošiny, hor Qinling (Čchin-ling), Žluté řeky a řeky Jang-c’.

Jako největší funkční ekologická oblast severní Číny, označila autonomní oblast Vnitřní Mongolsko více než polovinu svého území jako oblasti ekologické ochrany v rámci červených čar. Tyto zóny o rozloze 596.900 čtverečních kilometrů zahrnují pastviny, lesy a mokřady.

Vnitřní Mongolsko, které je bohaté na přírodní zdroje, založilo 182 přírodních rezervací na různých úrovních a plánuje zřídit 24 projektů půdní sanace a ekologické obnovy pro zvýšení kapacity pohlcování uhlíku a na ochranu ekologické hodnoty zdrojů.

Zlepšení biologické rozmanitosti

Čína zřizuje systém národních parků na ochranu ekosystémů a ohrožených živočichů. Na základě toho vymezila deset pilotních národních parků, včetně národních parků pro pandy velké a tygry sibiřské, s celkovou pilotní oblastí o rozloze 220.000 km čtverečních.

Podle čínského ministerstva ochrany životního prostředí měla Čína do konce roku 2019 celkem 11.800 přírodních rezervací různých typů, což představuje 18 % území země a před plánem to splňuje cíl ochrany biologické rozmanitosti z Aichi, který byl stanoven na 17 % terestrického území.

Díky přetrvávajícímu úsilí země na ochranu biologické rozmanitosti a ekologickou obnovu se postupně zotavily populace několika vzácných a ohrožených druhů. Počty tygrů sibiřských, slonů asijských a ibisů chocholatých se rychle zvýšily.

Vzácné a ohrožené druhy, jako jsou divoké pandy velké, antilopy tibetské a jelen milu žijí ve zlepšujících se prostředích. Podle čínského ministerstva ochrany životního prostředí byla panda velká nyní vyřazena ze seznamu ohrožených zvířat, s 1.800 jedinci žijícími ve volné přírodě. (Kl)