Huawei v Číně postavil zdařilou kopii Prahy i Českého Krumlova

2021-09-11 23:16:09
Sdílej:

Rozhovor s architektem Karlem Doubnerem

Architekt Karel Doubner.

Architekt Karel Doubner.

Čínský technologický gigant Huawei nedávno organizoval soutěž na administrativní budovu pro 300 tisíc zaměstnanců, viďte?

Ano. Celou soutěž tehdy vyhrál japonský architekt Takashima (společnost Nikkei Sekkei), který si dnes již užívá zasloužené penze. Jeho koncept 12ti evropských měst, zahrnující kromě německého Heidelbergu, italské Verony, nebo třeba anglického Oxfordu také Český Krumlov, Huawei zaujal nejvíce.

Jak se o vaší práci dozvěděl Huawei?

Zmíněný japonský architekt měl spolužáka v New Yorku a věděl, že u něho pracuje Čechoameričan Thomas Bitnar původem z Liberce, který kdysi také pracoval v blízkosti architekta a mého učitele Karla Hubáčka v podniku Sial (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci). Přes tohoto spolužáka japonský architekt pana Bitnara oslovil, který mu sdělil, že já jsem projektoval Českou čtvrť v Šanghaji https://czech.cri.cn/communication/3888/20210727/691372.html a mám zkušenost s projektováním historických staveb.

Můžete uvést konkrétní příklady?

Samozřejmě. Kdysi jsem projektoval pět let dostavbu Národního divadla v Praze, plus rekonstrukci ulice Na Můstku, kde jsem se naučil v praxi rekonstruovat historické fasády domů. Také jsem se věnoval rekonstrukcím starých a mnohdy památkově chráněným průmyslovým areálům a jejich konverzi například do bytů. Když architekt Hubáček začal projektovat Veletržní palác v Praze, což byl právě příklad oné konverze ze vzorkových veletrhů na Národní galerii, tak jsem v roce 1980 přešel do podniku Sial a projektoval ve Veletržním paláci s architektem Eislerem, a ten když odešel, tak s pány architekty Miroslavem Masákem a Emilem Přikrylem a mnoha dalšími.

Český Krumlov v jižní Číně.

Český Krumlov v jižní Číně.

Jak to bylo dál?

Thomas Bitnar mi jednoho dne zavolal s tím, zdali se chci podílet na práci pro Huawei a to právě vyprojektováním věrné kopie města Český Krumlov pro jižní Čínu. Já si Japonců, kteří získali tento projekt k realizaci, velmi vážím, protože jsem pro ně pět let pracoval jako konzultant a ty věci, které jsem jim navrhoval, pečlivě a důsledně akceptovali. Tak jsem se spoluprací souhlasil.

Jak zmíněná kooperace probíhala?

Zámek v Českém Krumlově je na kopci, v kopci je i parkoviště a já jim pomáhal a kreslil, tedy legendární věž krumlovského zámku, dnešní hotel Bílou Růži a věže zdejších kostelů.

Fyzicky jsem ještě v jižní Číně na místě kopií dvanácti evropských měst nebyl. Tato oblast je vzdálená 150 kilometrů severně od Hongkongu. Thomas Bitnar také ještě toto místo, které se nachází zhruba hodinu jízdy od přímořské metropole Šen-čenu, nenavštívil, ale byl v Osace u Nikkei Sekkei.

Český Krumlov v jižní Číně.

Český Krumlov v jižní Číně.

Vyskytly se v průběhu spolupráce nějaké nesnáze?

Společnost Huawei byla spokojená, dopadlo to nakonec dobře, ale trošku jsme zápasili s nepochopením uspořádání samotných historických budov. A to v tom směru, že něco patří do podhradí a něco na kopec. Když se to prohodí, totálně se změní ráz a nálada celého města. Věže kostelů i zámecká věž jsou orientační body města, jsou umístěné ne v přímce, ale tak, jak v šachách skáče kůň, v trojúhelníkovém rastru.

Jaký materiál byl použit pro stavbu tohoto projektu?

Víte, realizovat historickou architekturu bylo velmi náročné, protože finanční náklady jsou u tohoto druhu architektury obrovské. Je zajímavé, že my, když jsme začínali, tak jsme směli používat jenom beton, nikoliv kámen a dřevo. Tím, jak Čína sílila jako ekonomická velmoc, tak se začalo používat cokoliv, tedy kámen, dřevo, ale i litina. Takže se peníze navyšovaly a byl větší tlak na pravdivost výsledku toho projektu.

Můžete to upřesnit?

Jistě. Například kopie města Heidelbergu je kompletně postavena z kamene, což byl případ i italské Verony. Kupodivu ale kopie Českého Krumlova je trošku minimax, tedy za minimální náklady se postavil maximálně možný výsledek. Rožmberkové pracovali ve své době velmi efektivně, s malými náklady dosahovali velkých výsledků. Používali cihelné zdivo s vápennou omítkou a freskami, které nejsou tak nákladné, jako například kamenná fasáda.

Apropos, před časem vydaná publikace o zmíněném místě v jižní Číně dokonce hovoří o tom, že kopie Českého Krumlova se nachází na velice čestném, centrálním místě. Čína se nazývá Říší středu, a v tom středu se skutečně nachází i podle map kopie města Českého Krumlova. To je jedinečná pocta!

Rozhodla se společnost Huawei po tomto úspěchu realizovat další podobný projekt v této oblasti?

Ano, a to obrovskou univerzitu pro 90 tisíc studentů (což jsou pro představu třeba tři města Kladna). Tato univerzita byla umístěna do nově vystavěné napodobeniny hlavního města České republiky Prahy. Já jsem do této spolupráce zapojen jako konzultant.

Probíhá všechno hladce?

Nikdy nic není úplně snadné. Tento projekt se v současné době realizuje právě v oblasti zmíněných několika „evropských měst“ v jižní Číně. Most tam ale třeba mířil kolmo na centrální pahorek. Snažil jsem se je přesvědčit, aby se most přibližoval v kosém úhlu, je možno pak lépe fotografovat centrální pahorek. Je zajímavé, že se tak panorama mění, když se k němu přibližuje, než když se přibližujete kolmo, protože to se pohled nemění a není pak zajímavý.

Skica Karla Doubnera se svatovítskou katedrálou a kostelem svatého Mikuláše.

Skica Karla Doubnera se svatovítskou katedrálou a kostelem svatého Mikuláše.

Co jste vnímal jako překvapivé?

Investor i architekti z Osaky měli představu postavit gotickou katedrálu, ale upustili od toho, protože se jim zdála velmi pracná, tak se na vrchol pahorku do dominantní polohy dostal barokní kostel. To celkově změnilo ráz celého města.

Jak to nakonec dopadlo?

Dali na mé rady, ale nedá se říci, že jsem za výsledek stoprocentně zodpovědný jen já. Za kopii Českého Krumlova cítím větší zodpovědnost spolu s Thomasem Bitnarem, než za univerzitu Huawei. Rád bych tam zajel, podívat se a na místě zjistit, jak vše dopadlo, protože samotné dokončení a otevření této univerzity bylo narušeno situací s celosvětovou pandemií, kdy bylo a stále je složité cestovat.

Na závěr bych rád dodal fakt, že my v České republice si pořád představujeme, že je Čína chudá, rozvojová země, ale není tomu tak a zejména stavby vzniklé ve spolupráci s japonskými architekty si zaslouží uznání a obdiv.

Radovan Rybák, zvláštní zpravodaj CMG v Praze