Co stojí za vstupem čínské populace do zóny nulového růstu?

2022-01-19 19:58:29
Sdílej:

Autor: Chen Wei je profesor Centra pro populační a rozvojová studia na Lidové univerzitě v Číně.

Podle Národního statistického úřadu Čína v roce 2021 zaznamenala 10,62 milionu porodů, což představuje pokles o 11,5 procenta, neboli 1,4 milionu, z 12 milionů v roce 2020. Národní míra porodnosti klesla na rekordní minimum 7,52 porodů na tisíc v roce 2021 z 8,52 v roce 2020.

Současně počet úmrtí roste v důsledku rychlejšího stárnutí populace a celostátní úmrtnost byla v roce 2021 7,18 promile, což znamená, že přirozený růst populace je 0,34 promile. Když tempo růstu populace klesne pod 0,5 promile, je to definováno jako zóna nulového růstu, takže jde o velký zlom v čínské historii, že se růst populace Číny zastavil a vstoupil do nové fáze dlouhodobého poklesu.

Celková plodnost (počet porodů na ženu) klesla z 1,77 v roce 2016 na loňských 1,15, čímž se Čína řadí mezi země s nejnižší porodností. I když jsou výsledky pro mnohé alarmující, pro demografy až tak překvapivé nejsou.

Populačním vzorcům a trendům je třeba porozumět z dlouhodobé perspektivy. Velké poklesy porodnosti a plodnosti za posledních pět let (což bude podle projekcí pokračovat v příštích zhruba pěti letech) jsou jen duplikací podobného poklesu zaznamenaného na konci 90. let a na počátku 21. století.

V současnosti jsou novorozenci především děti generace narozené po 90. letech narozené před jejich 25 až 30 lety. Vzhledem k tomu, že Čína v 90. letech zaznamenala prudký pokles porodnosti a plodnosti, proto když se ženy narozené po 90. letech staly matkami, je jejich dětí úměrně méně. Počet žen v reprodukčním věku 15 až 49 let klesal v letech 2016-2021 tempem 8 milionů ročně. To je hlavní příčinou rychlého poklesu porodnosti a plodnosti v posledních pěti letech.

Zároveň se zrychluje stárnutí populace. Čína měla v roce 2021 14,2 procenta obyvatel starších 60 let ve srovnání s 13,5 procenty v roce 2020. Stárnutí populace má za následek více úmrtí, což dále snižuje populační růst.

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím porodnost a plodnost je odkládání sňatků. Na rozdíl od mnoha západních zemí, kde je spojení mezi narozením a manželstvím slabé a existuje mnoho nemanželských porodů, existuje v Číně a dalších východoasijských národech velmi silné spojení mezi narozením a manželstvím. To je do značné míry kulturní rozdíl.

Zpoždění sňatků nutně vede v Číně k pozdním porodům. Národní průzkum plodnosti v roce 2017 naznačuje, že míra prvních sňatků klesla z více než 0,9 před rokem 2012 na 0,6 v roce 2017, což vedlo k velmi nízké míře prvních porodů. Průměrný věk čínských žen při prvním sňatku vzrostl z 23,5 v roce 2006 na 26,5 v roce 2016, což je mnohem rychlejší tempo než v předchozích desetiletích.

Ve srovnání s mnoha evropskými zeměmi, Japonskem a Jižní Koreou se ženy v Číně stále vdávají v mladém věku. V Číně se očekává větší nárůst sňatkového věku, což v příštím desetiletí dále sníží plodnost.

Problém nízké plodnosti zhoršuje relativně nízká touha po plodnosti v Číně. Země s nízkou plodností obvykle nevykazují příliš nízkou touhu po plodnosti a požadovaný počet dětí se pohybuje kolem 2,1 až 2,5. Například ve Francii a Švédsku je toto číslo 2,42, ve Velké Británii 2,37, ve Spojených státech 3,59 a v Japonsku 2,5. Ale v Číně se podle různých zdrojů dat toto číslo pohybuje kolem 1,85, což je nejnižší na světě.

Vzorce a trendy plodnosti v Číně určují sociální a ekonomické změny. Čínský HDP na hlavu se za poslední desetiletí zdvojnásobil a nyní přesahuje 12.500 amerických dolarů. Důležitější je zvyšování počtu studentů zapsaných na vysoké školy, jehož míra přesahuje 50 procent, přičemž ženy mají na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání větší podíl než muži.

A nakonec je tu vliv COVID-19 na plodnost. Plánování života a plodnosti se musí změnit kvůli nejistým pracovním příležitostem, klesajícímu příjmu a nedostupným službám reprodukčního zdraví během COVID-19. Studie v Číně ukazuje, že v listopadu a prosinci roku 2020 došlo ke snížení porodnosti o 30 procent. Globální dopad COVID-19 na plodnost a populaci se v následujících letech ještě dále projeví. (Kl)