Dědictví UNESCO: Zlatá éra evropských lázní

2021-07-26 23:00:00
Sdílej:

44. zasedání v čínském městě Fu-čou přineslo Česku zápis na prestižní listinu světového kulturního dědictví UNESCO

Great Spa of Europe

Již loni jsme informovali, že letošní 44. zasedání Výboru světového dědictví UNESCO se bude konat ve městě Fuzhou (Fu-čou) na jihovýchodě Číny, https://czech.cri.cn/travel/3885/20201123/581823.html. O začátku zasedání informoval i náš portál již minulý týden, https://czech.cri.cn/chinanews/3883/20210718/689464.html. Zasedání se koná v Číně již podruhé, když poprvé se tak stalo na přelomu června a července v roce 2004 ve městě Su-čou nedaleko Šanghaje na jihovýchodě Číny. Letos se koná kvůli pandemii koronaviru on-line. A Česku přálo štěstí, společně s dalšími 11 lázeňskými městy ze 7 zemí Evropy si připsala další zápis na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem Slavné lázně Evropy. A není to zápis ledasjaký. Nutnou dokumentaci projektu Great Spa of Europe připravovalo 11 starostů oceněných měst dlouhých 11 let v belgických Spa, francouzských Vichy, italských Montecatini Terme, německém Bad Kissingenu, rakouském Badenu u Vídně a City of Bath ve Velké Britanii. Česká republika, která celý projekt koordinovala a zaštiťovala, dostala na seznam hned tři lázně světového významu: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Stalo se tak v historii UNESCO poprvé, kdy se dokázalo domluvit takové množství subjektů, institucí a odborníků z několika zemí, aby společně dokázali prosadit projekt takové výjimečné hodnoty. Nominace proběhla jednohlasně – schvalování trvalo sotva několik minut a verdikt padl v sobotu krátce po poledni.

Na počátku celého projektu usilovaly o nominaci ještě další čtyři lázně, které však ze seznamu v roce 2014 vypadly: dvoje lázně německé (Wiesbaden a Bad Homburg), rakouský Bad Ischl a také české Luhačovice, které nesplnily některé z přísných kritérií pro výběr.

Hlavní česká média hned citovala slova českého ministra kultury Lubomíra Zaorálka k zápisu: „Projekt je vynikajícím příkladem mezinárodní spolupráce resortů a institucí a odborníků v sedmi zemích Evropy. Velmi si vážím podpory starostů a primátorů dotyčných měst, kteří neúnavně tento projekt podporovali i finančně zajišťovali po dlouhou dobu jeho náročné přípravy. Jsem hrdý, že se Česká republika stala koordinátorem celého projektu a dovedla jej úspěšně k zápisu jako lídr zúčastněných evropských zemí,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

A bývala to doba opravdu slavná! V Mariánských Lázních svou dovolenou opakovaně trávil anglický král Edward VII, nejmocnější panovník tehdejšího světa a měl tady milostný románek s půvabnou kloboučnicí Mizzi, v roce 1904 lázně s velkou slávou navštívil i rakouský císař František Josef I., oba panovníci se tady také setkali. Dvaasedmdesátiletý Johann Wolfgang Goethe zde prožil svůj známý románek a poslední lásku s mladičkou teprve sedmnáctiletou Ulrikou von Lewetzow.

V lázních se léčily slavné osobnosti i konala se v nich významná politická setkání, například v září 1899 se zde rozhodovalo v záležitostech předcházejících vzniku búrské války v jižní Africe, v dalších letech na lázeňské půdě proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem.

Výčet slavných osobností Karlových Varů by byl velmi dlouhý – lázně si oblíbila především šlechta a významná evropská společnost a kulturní elita: Friedrich Schiller, Ludwig van Beethoven, Nicolo Paganini nebo Fryderik Chopin. Posledně jmenovaný polský hudební se zde marně ucházel o srdce Marie Wodzinské. Později zde převládla bohatá měšťanská klientela. Ať si vzpomenete na kohokoliv ze slavných, jistě alespoň jednou zavítal do karlovarských lázní. Z poslední doby jmenujme třeba Michaila Gorbačova, Antonia Banderase nebo Roberta De Niro. Význam Karlových Varů stoupá s pořádáním Karlovarského filmového festivalu, letos se bude v přesunutém srpnovém termínu konat ji jeho 55. ročník. V době nedávné dominovali návštěvníci z Ruska, kteří se sem jezdili nejdříve hlavně léčit a později skupovali nemovitosti. V posledních letech jich však rapidně ubylo, a nahrazují je především Češi a Němci. Doba před pandemií byla také ve znamení nástupu turistů z Číny, kterých bývalo v lázních i několik desítek tisíc. Zatímco ruští nebo němečtí návštěvníci strávili v lázních pět až dvanáct dní, čínští turisté měli lázně jako jednu ze svých zastávek na trase po Česku a trávili zde max. dva dny – věřme, že tato doba se zase brzy vrátí. Zvýšenému zájmu turistů napomáhala přítomnost čínské televize v době mezinárodního filmového festivalu. Oficiální turistický portál Karlových Varů má své stránky i v čínštině https://www.karlovyvary.cz/zh.

Přestože Gustav Wiedermann byl pouhých deset let starostou Františkových Lázní, současníci jej nazývají tvůrcem moderních Františkových Lázní coby prvních slatinných lázní světa. Rovněž do těchto lázní přijížděly celebrity tehdejšího světa, připomeňme třeba manželku Napoleona I. Marii Luisu Habsbursko-Lotrinskou, se svou budoucí ženou Zitou von Bourbon se zde seznámil poslední rakouský císař Karel I. Své fejetony tady psala i významná česká spisovatelka Božena Němcová.

Česko má aktuálně na prestižním seznamu UNESCO 15 zápisů, když loni po dlouhých 17 letech čekání zaznamenalo hned dva nové zápisy – Stájí a zámku národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a Hornických měst kulturní krajiny Erzgebirge / Krušnohoří (společně se saskou stranou).

V sobotu se na seznam ještě dostal soubor 14 Giottových fresek z kaple rodiny Scrovegniů v Padově, secesní umělecká kolonie Mathildenhöhe v německém Darmstadtu, jejímž hlavním architektem byl Josef Maria Olbrich, rodák ze slezské Opavy, nebo skalní petroglyfy v Saúdské Arábii a čtyři sta let starý, ale dodnes funkční maják Cordouan při ústí řeky Gironde do Atlantského oceánu na jihozápadě Francie.

V neděli byl zapsán na seznam památek i starověký čínský přístav Quanzhou (Čchüan-čou), světové obchodní středisko světového zámořského obchodu během dynastie Song (Sung) a dynastie Yuan (Jüan). Náš portál o tom referoval v pondělní aktualizaci, https://czech.cri.cn/culture/3886/20210726/691128.html.

Miroslav Hrdlička, zvláštní zpravodaj CMG v Praze