Jizerskohorské bučiny na seznamu UNESCO

Přiznejme si – málo kdo to čekal! Po zápisu tří západočeských lázní na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO se podobné poctě dostalo i Jizerskohorským bučinám. Právě skončené 44. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO, které se konalo v čínském městě Fu-čou, bylo pro Česko velmi úspěšné. Zatímco dosavadních 15 zápisů je ryze kulturního charakteru, poslední zápis je vůbec prvním, který směřuje i na listinu přírodního dědictví UNESCO.

Společně bylo oceněno i dalších 14 evropských lokalit s bučinami z původně navržených 29, a to v Bosně a Hercegovině, Francii, Itálii, Černé Hoře, Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Slovensku a Švýcarsku. Přibývá zápisů, na kterých se podílí více států – vzpomeňme nedávný zápis Slavné epochy evropských lázních, na které se podílelo 11 lázní v 7 evropských zemích.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 km2 na severním úbočí Jizerských hor. Smíšené a bukové lesy na strmých svazích hor jsou pozoruhodné jedinečnou geomorfologií. Oproti ostatním oceněným lokalitám jsou české bučiny unikátní v tom, že v minulosti nebyly tolik ovlivňovány lidskou činností. „Zdejší terény jsou daleko dramatičtější. Lidé se lesy snažili využít, hory je ale bránily svahy a terénem,“ popsal unikátnost reliéfu šéf libereckého regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Hušek. Značný počet skalních útvarů a vyhlídek poskytuje úžasný výhled do okolí. V lokalitě se nachází množství památek na padlé dřevorubce, kteří podlehli ve střetech mezi pytláky a hajnými jako následek legální i ilegální dřevařské činnosti – v okolí totiž byl nedostatek stavebního dřeva.

"Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny," poznamenal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Oba pánové nepředpokládají, že zájem turistů po zápisu výrazně stoupne, napovídají tomu zkušenosti i z jiných přírodních lokalit. „Nemůžeme srovnávat les třeba s Českým Krumlovem. Doufáme, že nás nečeká žádné davové šílenství. Nedovedu si představit proudy autobusů, které si přijedou vyfotit jeden strom a zase odjedou pryč,“ poznamenal Jaroslav Demčák, starosta Hejnic.

Prestižní ocenění přivítal i ministr životního prostředí Richard Brabec: "Mám velkou radost - a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému 'lázeňskému trojúhelníku' tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc."

Letos bylo na seznam zapsáno neuvěřitelných 36 nových památek. Již před týdnem informoval náš portál o zařazení starověkého čínského přístavu Quanzhou (Čchüan-čou), https://czech.cri.cn/culture/3886/20210726/691128.html na seznam UNESCO. Vůbec Asie se svými 13 a Evropa dokonce s 16 novými zápisy se staly nejúspěšnějšími, 5 zápisů má Latinská Amerika a 2 Afrika. Na prázdno tak tentokrát vyšla Severní Amerika a Austrálie s Oceánií. Aktuální stav zápisů všech 1153 objektů nalezne laskavý čtenář na oficiálních stránkách UNESCO, https://whc.unesco.org/en/list. Asii dominuje s 56 zápisy Čína, Evropě s 58 zápisy Itálie. Česko svými dvěma letošními a stejným počtem loňských zápisů (Stáje a zámek národního hřebčína v Kladrubech a Hornická města kulturní krajiny Erzgebirge) patřilo letos mezi nejúspěšnější.

Naopak anglické město Liverpool bylo z prestižního seznamu v tajném hlasování Výboru vyškrtnuto. Mezi hlavní důvody „nenávratné ztráty charakteristických rysů“ členové Výboru uvedli několik stavebních projektů, které narušují hodnotu městského nábřeží, mezi které patří i nový stadion fotbalového klubu Everton a projekt Liverpool Waters v přepočtu za téměř sto padesát miliard korun.

Za celou existenci zápisů do světového seznamu jde teprve o třetí případ, kdy byla nějaká lokalita vyřazena. V roce 2007 přišla o zápis v seznamu rezervace v Ománu, jehož vláda dopustila drastickou redukci rezervace, kde žije ohrožený přímorožec arabský. O dva roky později UNESCO vyškrto i labské údolí v Drážďanech kvůli kontroverzní stavbě mostu přes Labe. Dlouhodobě má Výbor připomínky i k pozici Prahy, díky jejím stavebním zásahům. Nicméně radní Prahy pro oblast kultury Hana Třeštíková nedávno uvedla: „Snažíme se aktivněji komunikovat, a vyškrtnutí nám tedy nehrozí. UNESCO ale velmi intenzivně sleduje kroky ve městě.“

Příští 45. zasedání se bude konat na přelomu června / července 2022 v ruské Kazani.

Miroslav Hrdlička, zvláštní zpravodaj CMG v Praze