Centrální osa, páteř Pekingu

Zdroj: deník China Daily

Rozložení starého Pekingu se podobá čtyřúhelníku. Pokud se rozhlédnete z pavilonu Wanchun (Wan-čchun) v parku Jingshan (Ťing-šan), nejvyššího místa starého města, jasně uvidíte, jak centrální osa rozděluje město na dvě části. Vztahy nebo spojení mezi městem a centrální osou jsou jako prostřední vertikální tah v čínském znaku Zhong (Čung, střed), z jihu na sever, ze země do nebe a přes otřesy historie.

Přátelé se scházejí na náměstí Tian'anmen (Tchien-an-men), zpívají a tancují na melodii klasické písněMiluji pekingský Tian'anmen, 12. října 2020. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Spojení mezi mnou a centrální osou Pekingu má historii 50 let. Když jsem poprvé přišel žít do Pekingu, moje rodina byla umístěna na sídliště Huangsi (Chuang-s’) č. 21 na severu ulice Deli (Te-li) na centrální ose. To je místo, kde jsem prožil své dětství. V té době se můj život točil kolem her a zábavy a já jsem si neuvědomoval význam centrální osy, to přišlo až mnohem později v životě v této metropoli.

Mladý pár pořizuje svatební fotografie před imperiálním chrámem předků, 16. srpna 2020. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Scenérie a budovy jsou zapsány do mé paměti. Jedna pozoruhodná budova se nachází v blízkosti našeho domova. Podle zdrojů následuje architektura německý design se dvěma páry čtyř budov. Dodnes se dochovaly tři z nich. Děti ze sídliště je nazývaly „Římské domy“. Domy unikly demolici kvůli své poloze, v oblasti bývalého místa Císařské univerzity v Pekingu. V důsledku toho byly budovy klasifikovány jako klíčové místo dědictví pod státní ochranou. Zdá se, že legendy prosakují z jejich zdí. Jedna z budov byla postavena speciálně pro císařovnu Cixi (C´-si) jako divadelní scéna, ale zhroutila se kvůli špatné údržbě a byla zničena v 80. letech minulého století.

Probíhá rekonstrukční projekt náměstí Zhonggulou (Čung-ku-lou), 8. prosince 2014. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Při cestě zpět do minulosti si vybavuji další dětskou vzpomínku. V blízkosti místa, kde žila moje rodina, byla umístěna klinika bývalého Všeobecného politického oddělení Čínské lidové osvobozenecké armády a moje matka tam pracovala jako chirurgyně. Děti z okolních čtvrtí sem často chodily pro omluvenky, aby nemusely do školy. V tomto ohledu byla moje matka oblíbená lékařka, protože byla hodný člověk. Samozřejmě všichni moji přátelé z ní měli velký prospěch, ale já jsem nemohl. Okamžitě by se dozvěděla, kdybych předstíral nemoc.

V únoru roku 2020 se konal Čínský mezinárodní veletrh obchodu se službami v Pekingském olympijském parku. Byla to první mezinárodní off-line obchodní akce po vypuknutí pandemie COVID-19. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Ačkoli uplynula desetiletí, když přátelé mé generace vzpomínají na minulost, společné téma je usmívající se lékařka Shen (Šen). V roce 1976, kdy velké zemětřesení v Tangshanu (Tchang-šan) způsobilo obrovské škody, upadla jedna z „měděných koulí“, které přikrývaly a zdobily ventilační otvory na střeše. Koule byla na vnější straně pokryta mědí, ale uvnitř byla dřevěná. Na střeše vypadala malá, ale ve skutečnosti byla velká. Kouli sebral Song Baosheng (Sung Pao-šeng), otec mé kamarádky z dětství Song Guihua (Sung Kuej-chua). Sloupl z ní měď a udělal z ní velkou mycí vanu. Co víc, v místě divadelní scény císařovny Cixi bylozaloženo Sdružení mládeže Všeobecného politického oddělení Čínské lidové osvobozenecké armády. V roce 1981 jsem se připojil k „fotografické skupině“ sdružení mládeže a začal jsem svou téměř čtyřicetiletou kariéru. Cesty mého osudu jsou nevyzpytatelné.

Starší lidé se učí hrát na harmoniku v parku Yongdingmen (Jung-ting-men), dne 13. září 2020. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Na centrální ose je také místo u vchodu do botanické zahrady pro obyvatele k relaxaci. Ve skutečnosti zpátky v šedesátých letech minulého století, tam byl velký broskvový sad. Děti ze sousedství často žádalypana Hao (Chao), který měl na starost broskvový sad, o několik broskví. Když však tato metoda nefungovala, vzali jsme záležitosti do vlastních rukou a přelezli jsme okolní ostnatý drát, abychom broskve ukradli. Pan Hao předstíral, že nás pronásleduje, ale vždy nás pustil. Později byly broskvové stromy příliš staré na to, aby nesly ovoce, takže byly pokáceny a bylo zde postaveno několik budov. Tato botanická zahrada byla postavena na malé oblasti, která byla vyhrazena. Broskvový sad je už dlouho pryč, ale vzpomínky zůstávají stále hluboko v mé mysli.

Na snímku je každodenní život místních obyvatel v Hutongu (Chu-tchung) Xiaweiying (Sia-wej-jing) v oblasti Tianqiao (Tchien-čchiao), dne 4. září 2020. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Když už mluvíme o centrální ose, nemůžeme vynechat oblast Huangsi (Chuang-s’). Před rokem 1988 to byla jedna kompletní jednotka, ale pro Asijské sportovní hry v roce 1990 v Pekingu byla nádvoří rozdělena do dvou částí a mezi nimi byla otevřena centrální osa.

V důsledku toho musel být můj domov přemístěn. V následujících deseti letech jsem bydlel někde jinde, a znovu jsem se vrátil k životu na centrální ose kolem roku 2000. Nedaleko na sever v oblasti Huangsi podél centrální osy je Beitucheng (Pej-tchu-čcheng), který je také nejjižnějším místem Třídy APEC. Nazývalo se to „kruhový objezd pandy“, protože uprostřed kruhového objezdu byla obrovská bílá mramorová socha Pandy Panpan (Pchan-pchan), maskota Asijských sportovních her v roce 1990. V dubnu 2005 byla socha demontována, aby uvolnila prostor pro stanici metra. Kruhový objezd se poté změnil na křižovatku, od té doby se „kruhový objezd pandy“ stal klíčovým bodem pro každého Pekingčana.

V ulici Yanshou (Jen-šou) č. 62 na Qianmen (Čchien-men) sedí sedmdesátiletý majitel ve svém obchodě se starožitností, dne 31. března 2019. [Fotografie: Zhang Jie (Čang Ťie) / deník China Daily]

Po více než 50 letech trvajících změn je dnešní centrální osa dlouhá 25 kilometrů od Nanyuan (Nan-jüan) po Pekingský olympijský park, což z ní činí jedinečný rys v plánování a výstavbě velkého světového města.

D.