Česká architektonická stopa v Číně
Po mé nedávné historizující vzpomínce na architekta Ladislava Hudce, který v první polovině minulého století působil v Šanghaji a postavil zde – mimo jiné – kdysi nejvyšší stavbu celého asijského kontinentu – Park Hotel, chci dnes představit dvojici českých architektů, kteří v Číně tvořili téměř 20 let a výsledkem jejich práce je velká řada realizovaných stavebních projektů.
Touto dvojicí jsou manželé Bendovi.
Měl jsem to štěstí, že jsem během svého pobytu v Číně dostal příležitost se s nimi seznámit a poznat mnohé z jejich názorů, seznámit se s konkrétními výsledky jejich působení. Během našich setkání jsem natočil s oběma rozhovor, jehož části zde čtenářům ve zvukové podobě nabízím.
Jaké cesty vedly manžele Bendovi do Šanghaje?
Jan Benda se narodil v Jičíně. Jeho životní dráhu předurčila především skutečnost, že se narodil ve stavitelské rodině. Často vzpomíná na to, jak ho v dětství otec brával s sebou na stavbu, jak mu prostředí staveb bylo zpočátku nepříjemné a zdálo se mu příliš drsné. Zlom nastal ve chvíli, kdy vzal poprvé cihlu do ruky a pustil se sám do jednoduchého stavění.
Učiňme v jeho životopisu skok až na začátek 70. minulého století, kdy začal studovat na Fakultě architektury na pražské ČVUT (České vysoké učení technické). Studium úspěšně absolvovat v roce 1976. Na stejné fakultě byl po nějaký čas zaměstnán jako vědecký pracovník a v roce 2007 zde získal doktorát.
Během studií poznal svou budoucí manželkou Ivanu, která rovněž vystudovala architekturu. V roce 1987 se rozhodli emigrovat z Československa. Odešli do Kanady. Jak se ale ukázalo, Kanada nedokázala oběma architektům nabídnout dostatek zajímavé práce. A tak se rozhlédli a jejich pohled padl na Čínu. Nebyla v tom žádná náhoda. První, kdo okusil práci v architekta v Číně, byla Ivana, která do Číny přijela na začátku 90. let minulého století. Podmínky pro práci zde nebyly tehdy nijak snadné. O tom Ivana Bendová vypráví v první části rozhovoru.
1. Zvukový záznam: Příchod do Číny, Ivana Bendová – 1:53
O dva roky později našel pracovní příležitost v Číně pro sebe i Jan Benda. Zamířil do Šanghaje. Po půlroční epizodě, kdy bydlel v Park hotelu (viz článek Z Banské Bystrice do Šanghaje), se manželé ve městě usadili, našli si vlastní bydlení a založili architektonický ateliér.
V další části rozhovoru hovoří Jan Benda o tom, jaké jsou rozdíly v pojetí architektury v Číně a v Evropě.
2. Zvukový záznam: Jak se v Číně staví?
Poznali jste to všichni, kdo jste kdy zavítali do Číny. Vy, kteří se tam teprve chystáte, to poznáte také – jedním z největších problémů, který nastane ve chvíli, kdy se chcete Číně aspoň trochu přiblížit, je jazyková bariéra. S tímto faktem se museli vypořádat i manželé Bendovi. Vést zde architektonický ateliér, v němž zaměstnávali značné množství čínských mladých architektů, bylo po komunikační stránce hodně náročné.
3. Zvukový záznam: Jak překonat jazykovou bariéru
Čínská kultura skrývá pro cizince nemnohá překvapení, ale také četná tajemství. A právě o těch, ale nejen o nich, vypráví Jan Benda v další části záznamu, který jsem s oběma manželi před časem natočil v Šanghaji. Dozvíme se mimo jiné, v čem tkví podstata faktu, že v Číně se – ve srovnání s ostatním světem – staví mnohem rychleji.
4. Zvukový záznam: Tajemství čínské architektury a rychlost stavění
Další téma našeho rozhovoru se odvinulo od otázky, proč se v Číně staví tolik výškových staveb. Je jich opravdu o hodně víc, než je tomu jinde ve světě. O Praze nemluvě… Praha se výškovým stavbám brání. Následující úvaha však nevede jen k „výškám“ staveb, ale k hlubšímu pohledu na vývoj čínské společnosti.
5. Zvukový záznam: Proč se v Číně staví do výšky?
Na posledním zvukovém záběru z našeho rozhovoru se manželé Bendovi svěří s tím, kolik projektů v Číně za svůj téměř dvacetiletý pobyt připravili a kolik z nich se posléze realizovalo. Debata se však stočí i k dalším důležitým otázkám, jež svou podstatou přesahují obzor architektonické práce. Manželé nás utvrdí v přesvědčení, že neznámé prvky v odlišných kulturách mohou sice působit v lidech nedůvěru, nezbytné je však zbavit se jakýchkoli předpojetí, naopak chtít poznávat a hlavně – komunikovat. Dozvíme se i něco o snech, které si naši architekti chovají.
6. Zvukový záznam: Čínské projekty českých architektů a jejich sny 7:27
Před několika lety manželé Bendovi svůj ateliér v Šanghaji uzavřeli a odstěhovali se opět do kanadského Toronta.
Tvůrčí stopa, kterou zanechali v Číně v podobě mnoha realizovaných budov, je však významná a rozhodně nepřehlédnutelná, ostatně - posuďte sami.
Vybrané projekty a realizace v Číně:
Taolin Gardens, residential development, Shanghai – Pudong, China, 1994
World Expo, Shanghai, China, 2001 City government office building, Suzhou, China, 2002
Waterfront Restaurant Complex, Suzhou, China, 2003
MJN Island, Tianjin, China, 2005
Narada Resort hotel & Spa, Perfume Bay, Sanya, China, 2005
Bekaert research centre, Jianyin, China, 2006
Expo Pavilion for Canada Wood, Shanghai, China, 2007
Crowne Plaza hotel, Suzhou, China, 2008
International Commerce Plaza, Suzhou, China, 2008
Corso Residential Development and Boutique Hotel, Tianjin, China, 2008
Tonino Lamborghini Boutique Hotel, Suzhou, China, 2012
Jiří Hubička