Česká architektonická stopa v Číně

2020-11-11 17:41:52
Sdílej:

Po mé nedávné historizující vzpomínce na architekta Ladislava Hudce, který v první polovině minulého století působil v Šanghaji a postavil zde – mimo jiné – kdysi nejvyšší stavbu celého asijského kontinentu – Park Hotel, chci dnes představit dvojici českých architektů, kteří v Číně tvořili téměř 20 let a výsledkem jejich práce je velká řada realizovaných stavebních projektů.

Touto dvojicí jsou manželé Bendovi.

Měl jsem to štěstí, že jsem během svého pobytu v Číně dostal příležitost se s nimi seznámit a poznat mnohé z jejich názorů, seznámit se s konkrétními výsledky jejich působení. Během našich setkání jsem natočil s oběma rozhovor, jehož části zde čtenářům ve zvukové podobě nabízím.

Jaké cesty vedly manžele Bendovi do Šanghaje?

Jan Benda se narodil v Jičíně. Jeho životní dráhu předurčila především skutečnost, že se narodil ve stavitelské rodině. Často vzpomíná na to, jak ho v dětství otec brával s sebou na stavbu, jak mu prostředí staveb bylo zpočátku nepříjemné a zdálo se mu příliš drsné. Zlom nastal ve chvíli, kdy vzal poprvé cihlu do ruky a pustil se sám do jednoduchého stavění.

Učiňme v jeho životopisu skok až na začátek 70. minulého století, kdy začal studovat na Fakultě architektury na pražské ČVUT (České vysoké učení technické). Studium úspěšně absolvovat v roce 1976. Na stejné fakultě byl po nějaký čas zaměstnán jako vědecký pracovník a v roce 2007 zde získal doktorát.

Během studií poznal svou budoucí manželkou Ivanu, která rovněž vystudovala architekturu. V roce 1987 se rozhodli emigrovat z Československa. Odešli do Kanady. Jak se ale ukázalo, Kanada nedokázala oběma architektům nabídnout dostatek zajímavé práce. A tak se rozhlédli a jejich pohled padl na Čínu. Nebyla v tom žádná náhoda. První, kdo okusil práci v architekta v Číně, byla Ivana, která do Číny přijela na začátku 90. let minulého století. Podmínky pro práci zde nebyly tehdy nijak snadné. O tom Ivana Bendová vypráví v první části rozhovoru.

1. Zvukový záznam: Příchod do Číny, Ivana Bendová – 1:53

O dva roky později našel pracovní příležitost v Číně pro sebe i Jan Benda. Zamířil do Šanghaje. Po půlroční epizodě, kdy bydlel v Park hotelu (viz článek Z Banské Bystrice do Šanghaje), se manželé ve městě usadili, našli si vlastní bydlení a založili architektonický ateliér.

V další části rozhovoru hovoří Jan Benda o tom, jaké jsou rozdíly v pojetí architektury v Číně a v Evropě.

2. Zvukový záznam: Jak se v Číně staví?

Poznali jste to všichni, kdo jste kdy zavítali do Číny. Vy, kteří se tam teprve chystáte, to poznáte také – jedním z největších problémů, který nastane ve chvíli, kdy se chcete Číně aspoň trochu přiblížit, je jazyková bariéra. S tímto faktem se museli vypořádat i manželé Bendovi. Vést zde architektonický ateliér, v němž zaměstnávali značné množství čínských mladých architektů, bylo po komunikační stránce hodně náročné.

3. Zvukový záznam: Jak překonat jazykovou bariéru

Čínská kultura skrývá pro cizince nemnohá překvapení, ale také četná tajemství. A právě o těch, ale nejen o nich, vypráví Jan Benda v další části záznamu, který jsem s oběma manželi před časem natočil v Šanghaji. Dozvíme se mimo jiné, v čem tkví podstata faktu, že v Číně se – ve srovnání s ostatním světem – staví mnohem rychleji.

4. Zvukový záznam: Tajemství čínské architektury a rychlost stavění

Další téma našeho rozhovoru se odvinulo od otázky, proč se v Číně staví tolik výškových staveb. Je jich opravdu o hodně víc, než je tomu jinde ve světě. O Praze nemluvě… Praha se výškovým stavbám brání. Následující úvaha však nevede jen k „výškám“ staveb, ale k hlubšímu pohledu na vývoj čínské společnosti.

5. Zvukový záznam: Proč se v Číně staví do výšky?

Na posledním zvukovém záběru z našeho rozhovoru se manželé Bendovi svěří s tím, kolik projektů v Číně za svůj téměř dvacetiletý pobyt připravili a kolik z nich se posléze realizovalo. Debata se však stočí i k dalším důležitým otázkám, jež svou podstatou přesahují obzor architektonické práce. Manželé nás utvrdí v přesvědčení, že neznámé prvky v odlišných kulturách mohou sice působit v lidech nedůvěru, nezbytné je však zbavit se jakýchkoli předpojetí, naopak chtít poznávat a hlavně – komunikovat. Dozvíme se i něco o snech, které si naši architekti chovají.

6. Zvukový záznam: Čínské projekty českých architektů a jejich sny 7:27

Před několika lety manželé Bendovi svůj ateliér v Šanghaji uzavřeli a odstěhovali se opět do kanadského Toronta.

Tvůrčí stopa, kterou zanechali v Číně v podobě mnoha realizovaných budov, je však významná a rozhodně nepřehlédnutelná, ostatně - posuďte sami.

Vybrané projekty a realizace v Číně:

  • Taolin Gardens, residential development, Shanghai – Pudong, China, 1994

  • World Expo, Shanghai, China, 2001 City government office building, Suzhou, China, 2002

  • Waterfront Restaurant Complex, Suzhou, China, 2003

  • MJN Island, Tianjin, China, 2005

  • Narada Resort hotel & Spa, Perfume Bay, Sanya, China, 2005

  • Bekaert research centre, Jianyin, China, 2006

  • Expo Pavilion for Canada Wood, Shanghai, China, 2007

  • Crowne Plaza hotel, Suzhou, China, 2008

  • International Commerce Plaza, Suzhou, China, 2008

  • Corso Residential Development and Boutique Hotel, Tianjin, China, 2008

  • Tonino Lamborghini Boutique Hotel, Suzhou, China, 2012

Jiří Hubička