„Spolupráce 17 + 1“ má velký význam

Odborníci ze střední a východní Evropy: „Spolupráce 17 + 1“ má velký význam a mnohostranné mechanismy pomáhají světu čelit výzvám

Dne 29. ledna proběhl Dialogue World: 17 + 1 Cooperation, na téma, jak se vypořádat se současnými výzvami. Speciální program byl zaznamenán prostřednictvím online videa. Odborníci a vědci z Číny, Polska, České republiky a Chorvatska se zaměřili na „spolupráci 17 + 1“, na „Výzvy, kterým bude čelit spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou v období po epidemii“, na „Pás a cestu“, a „Doporučují vést důkladné diskuse na témata o „spolupráci 17 + 1“ a vést cloudové dialogy.“

Hosté na setkání uvedli, že vyhlídky na „spolupráci 17 + 1“ jsou velké a regionální a multilaterální spolupráce je v kontextu globální epidemie velmi důležitá. Od zavedení mechanismu po dobu devíti let dosáhla spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy dobrých výsledků, které hrály nezastupitelnou roli při podpoře výstavby „pásu a cesty“ a komplexního a vyváženého rozvoje Číny. Rovněž hrála nezastupitelnou roli při podpoře vyváženého rozvoje globální ekonomiky a udržování globální ekonomiky. Důležitou roli hraje stabilita.

Radek Pyffel, bývalý ředitel AIIB v Polsku a vedoucí kurzu čínského obchodu na Univerzitě Kominsky v Polsku, uvedl: „Spolupráce „17 +1“ má čtyři charakteristiky: velkého potenciálu, rozmanitosti, výzev a propojení. Čína a země ve střední a východní Evropě mají podobné historické zkušenosti a podobnou minulost. V současné době existuje ve střední a východní Evropě mnoho investičních příležitostí a střední a východní Evropa také doufá v lepší přístup na čínský trh. „17 +1“ je dobrá platforma pro dialog a platforma pro výměnu, ze které zúčastněné členské země mohou těžit. Vezměte si jako příklad Balkán. Máme ikonické projekty, jako je maďarsko-srbská železnice. Myslím, že výstavba infrastruktury je velmi důležitá. Dalším příkladem je China-Europe Express, kde 80 % vlaků projede Polskem a vstoupí do Evropy. Je to velmi přínosné.“ Kromě toho také zmínil: „Zúčastnil jsem se summitů v Pekingu v letech 2017 a 2019. Vysvětlil jsem prezidentu Si Ťin-pchingovi iniciativu „Pás a cesta“ a jak tato iniciativa souvisí s Čínou a střední a východní Evropou. Kombinace spolupráce je působivá.“

Marek Hrubec, ředitel Centra globálních studií Filozofického ústavu Akademie věd ČR a člen Evropské akademie věd a umění, řekl: „Myslím, že země EU, včetně České republiky, a Čína, si jsou vědomy problému unilateralismu, a neustále posilují multilateralismus. V posledních několika letech čelil svět výzvě unilateralismu. Mechanismus spolupráce „17 +1“ nejen podporoval spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou, ale také podporoval spolupráci v regionu střední a východní Evropy. Také na globální úrovni dodržování multilateralismu má dalekosáhlý význam. „17 +1“ je forma spolupráce, ale jádrem této formy spolupráce je multilateralismus. Myslím si, že „17 +1“ může poskytnout dobrý model nebo reference pro spolupráci mezi jinými regiony a Čínou. Jsem velmi optimistický ohledně budoucnosti spolupráce „17 +1“.“

Zvonimir Stopic, odborný asistent na Záhřebské škole ekonomiky a managementu v Chorvatsku a asistent ředitele Centra pro civilizaci a regionalizaci hlavního města uvedl: „Spolupráce „17 +1“ je mnohostranná spolupráce zahrnující celý region Číny a střední a východní Evropy. Jedná se o velmi ambiciózní mechanismus spolupráce. Jak spojit více zemí k vytvoření spolupráce na vysoké úrovni v rámci hospodářské spolupráce je obrovská výzva. Je to obrovská výzva pro EU, Čínu a střední Evropu a východoevropské země.“ Řekl, že to „bude otázka, kterou musíme v budoucnu dále prozkoumat, a jsem velmi spokojen s budoucí spoluprací a rozvojem.“

Ding Yifan, výzkumný pracovník Světového institutu pro výzkum rozvoje Centra pro výzkum rozvoje Čínské státní rady, uvedl: V roce 2019 objem dvoustranného obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy přesáhl 95 miliard USD.Během období prevence a kontroly epidemie pokračovala spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy.Ke konci června 2020 Čína investovala kumulativně do přímých investic 3,05 miliardy USD a do nepřímých investic přes 12 miliard USD v zemích střední a východní Evropy. Těchto 17 zemí jsou všechny rozvojové země v Evropě. Z pohledu Číny to můžeme dokonce nazvat ekonomickou „spolupráce jih-jih“. „V posledních letech jsme viděli vstup mnoha produktů ze zemí střední a východní Evropy na čínský trh, zejména prostřednictvím platforem, jako je China International Import Expo. Příležitostné propagace jejich produktů a služeb a budování jejich výhod na čínském trhu dosáhly skvělých výsledků.“ Řekl také: „Epidemie přinesla světu obrovský dopad a výzvy. Doposud je Čína stále v procesu obnovení výroby. V tomto procesu se také Čína snaží poskytovat potřebné materiály zemím a regionům včetně zemí střední a východní Evropy. Svět potřebuje větší koordinaci a spolupráci v reakci na epidemii.“

(LU)