Kombinace moci a kapitálu vede v USA k prohlubující se propasti

Nedávno ekonom z Univerzity v Chicagu Bruce Meyer a ekonom z University Notre Dame James Sullivan zveřejnili zprávu o výzkumu, ve které uvedli, že ve druhé polovině roku 2020 přibylo pod vlivem epidemické situace v USA 8 milionů chudých lidí. Míra chudoby vzrostla o 2,4 procentního bodu, z toho populace chudých Afroameričanů vzrostla o 5,4 procentního bodu. Naopak, bohatství nejbohatších 650 miliardářů ve Spojených státech během epidemie vzrostlo o 1,2 bilionu amerických dolarů a téměř 40 procent, uvedl Forbes. Epidemická krize ještě více prohloubila již tak velkou propast mezi bohatými a chudými.

Všichni předchozí američtí prezidenti slíbili zmenšit propast mezi bohatými a chudými, ale konečným výsledkem je, že se tato propast dále prohlubuje a sociální nespravedlnost je vážnější. Jako příklad si vezměte bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, slíbil voličům, že „vypustí bahno z Washingtonu“ a změní fenomén politiky zvláštních zájmových skupin. Během svého funkčního období však zahájil politiku snižování daní o 1,5 bilionu dolarů, z níž měli prospěch nejbohatší. Ve zprávě o chudobě a nerovnosti ve Spojených státech Organizace spojených národů se uvádí, že „se zdá, že záměrem této politiky bylo zrušit základní ochranu nejchudších a potrestat nezaměstnané“.

Fenomén „otáčivých dveří“ se stal běžnou politickou ekologií v síti mocenských vztahů Spojených států, což odráží neoddělitelné spojení moci a kapitálu. V roce 2016 založil Corey Lewandowski, první manažer kampaně Donalda Trumpa, společně s konzultantem Barry Bennettem lobbistickou společnost, která považuje svůj zvláštní vztah s Trumpem za nejsilnější „obchodní výhodu“. Mnoho členů tehdejšího vládního týmu přímo „přirotovalo“ z míst vedoucích podniků, například první ministr zahraničí Rex Tillerson z Exxon Mobil Corporation, ministr financí Steven Terner Mnuchin z Goldman Sachs, ministr obrany Mark Esper z Raytheon Company z vojenského průmyslu. Po odchodu z vlády se politici znovu „točí“ směrem k velkým společnostem nebo think-tankům, aby působili jako mluvčí zájmových skupin.

Převládá americký mechanismus lobbování a fenomén „otáčivých dveří“, který má kořeny v korupci politického systému. Od Zákona o registraci zahraničních agentů z roku 1938 přes Zákon o lobbistické publicitě z roku 1995 až po Zákon o lobbistické propagační technologii z roku 1998 umožňuje řada právních ustanovení různým lobbistickým skupinám ovlivňovat legislativu Kongresu a rozhodování vlády, což je více v souladu se zájmy lobbistických skupin. Podle neúplných statistik existuje ve Washingtonu více než 2.000 lobbistických společností s ročními náklady na lobbování 3,5 miliardy amerických dolarů. V loňském roce utratily Facebook, Amazon, Google, Apple a Microsoft 61 milionů dolarů za lobování u vlády, aby se vyhnuly regulaci.

Podle britského časopisu The Economist se „americká demokracie stala komoditou s jasnou cenou. Každý kongresman má v průměru více než 20 lobbistů, kteří bojují za zájmy svých vlastních zájmových skupin.“ Podle článku publikovaného v zahraničním časopise se „legální korupce stala ve Spojených státech normou“. Fred Wertheimer, předseda americké neziskové organizace Democracy 21, poukázal na to, že korupce ve Spojených státech je systematická korupce v samotném politickém procesu. „Když zacházíte s miliardami dolarů, z nichž většina se používá k nákupu vlivu, systém je rozbitý a je těžké udržet zastoupení obyčejných Američanů.“

Pod kombinovaným účinkem lobbovacího mechanismu a „otáčivých dveří“ ztělesňuje americká politika všude vůli kapitálu. Podle průzkumu, který nedávno zveřejnilo Pew Research Center, 93 % Američanů doufá, že se jejich politický systém do určité míry změní, a více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že „drtivá většina politiků je zkorumpovaná“. V posledních letech jsou hnutí Occupy Wall Street, protirasistická vlna vyvolaná incidentem George Floyda a násilná okupace Kapitolu na začátku letošního roku nevyhnutelnými důsledky prohlubující se propasti mezi bohatými a chudými a ostrými sociálními rozpory, způsobené americkou politickou korupcí. (Kl)