Ochrana biodiverzity vyžaduje mezinárodní spolupráci
V současnosti probíhá v čínském Kunmingu (Kchun-ming) 15. Zasedání členských zemí Úmluvy o biologické rozmanitosti. U této příležitosti provedla Česká redakce CMG (China Media Group) rozhovor se známou českou zooložkou a předsedkyní spolku Zelení Poutníci paní PhD. Marinou A. Vančatovou.
Česká redakce CMG: V čínském městě Kunming (Kchun-ming) v provincii Yunan (Jün-nan) se bude konat 15. Zasedání členských zemí Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dvou fázích, tedy v říjnu letošního roku a v první polovině roku 2022. Co si myslíte, jaký význam má mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany biologické rozmanitosti?
Marina A. Vančatová: Bez mezinárodní spolupráce je ochrana biologické rozmanitosti velice složitá. Každý stát má právo a nárok na své biologické zdroje. Státy jsou zodpovědné za ochranu své biodiverzity a za užívání svých biologických zdrojů trvale udržitelným způsobem. Jenomže ne všechny státy jsou z různých důvodu schopné nebo ochotné se držet těchto principů. Jsou země chudé a jsou bohaté. Ale planeta je jenom jedna. Porušování principů ochrany biodiversity v jedné oblasti může mít za následek vliv na život zvířat, rostlin, i lidí, i v jiných částech světa. Jsou to především otázky znečistění ovzduší, odlesňování velkých území, zvýšené využití vodních zdrojů, fosilních paliv – vše má vliv na změny klimatu, dostup ke zdrojům vody a potravin atd. Pandemie covidu-19 nám všem ukázala, nakolik je svět propojen. Zasáhlo to celou planetu a každou zemi. Proto je mezinárodní spolupráce nutná jak pro záchranu celé planety před oteplováním, tak i při záchraně jednotlivých druhů rostlin a živočichů.
Česká redakce CMG: Hlavním tématem letošního zasedání je „Ekologická civilizace: Budování společenství životního prostředí Země“, jaký máte názor na koncept společenství životního prostředí Země?
Jsme na začátku budování nové ekologické civilizace. Znamená to nejenom zvýšenou ochranu ohrožených nebo zatím hojných druhů zvířat a rostlin, ale i vznik nových zákonů na ochranu přírody a jejích součástí. Vznik nových zákonů sám o sobě Zemi nespasí. Ruku v ruce s tím se musí důsledně vymáhat dodržení takových zákonů, jak pro stát, tak pro firmy nebo jednotlivce. Současně s tím musí běžet vzdělávací proces, aby co nejvíce obyčejných lidí, ale i funkcionářů a států, mělo povědomí a zodpovědnost za ochranu zvířat a rostlin, prostředí, ve kterém se zvířata a rostliny vyskytují, a nakonec i podmínky pro život lidí kdykoliv na světě v souladu s udržitelným rozvojem. Patří sem opětovné zalesňování odlesněné půdy, zachování původních ekosystémů (mokřady atd.). Omezení spotřeby vody pro výrobu nebo zemědělství také má obrovský význam.
Česká redakce CMG: Jaká opatření zavedla Česká republika a jak usiluje Česká republika o ochranu biologické rozmanitosti?
Marina A. Vančatová: V České republice byla přijata řada opatření na ochranu biologické rozmanitosti. Byl vytvořen informační portál „Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti“ (Aktuality — Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti (nature.cz) Úmluva o biologické rozmanitosti (nature.cz). Zájemci tady najdou klíčové dokumenty v češtině a angličtině, včetně textu samotné Úmluvy. Především ale Státní program ochrany přírody a krajiny. V roce 2016 Česká vláda schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016-2025 v souladu s článkem 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti na genové, druhové nebo ekosystémové úrovni.
Je velice důležité, že do mnoha programů na záchranu biodiversity v Česku se aktivně zapojují o obyčejní lidé. Tak, každý rok probíhá sčítaní jednotlivých druhů ptáků, nebo monitoring vodních ptáků v ČR. Data o pozorovaných druzích ptáků může sbírat každý občan v období, kdy akce probíhají. Obzvláště důležité je zapojení žáků a studentů základních a středních škol, kdy děti se učí nejenom poznávat jednotlivé druhy, ale i si uvědomují svůj osobní přínos pro monitoring při podobných aktivitách. Hodně k tomu přispívá i informování veřejnosti ve sdělovacích prostředcích, zvláště v televizí. Je důležité, aby si veřejnost uvědomila, že ochrana životního prostředí obecně a biodiverzity není jen abstraktní pojem. Dotýká se to každého z nás.
Česká redakce CMG: Jaká je spolupráce mezi Čínou a Českou republikou v oblasti ochrany životného prostředí a jakých výsledků dosáhly?
Marina A. Vančatová: Bilaterální spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí a environmentálních technologií s Čínou se řeší na úrovní vlád a odpovědných ministerstev. Pro mne jako zoologa, primatologa a konzultanta pro některá zoo v Česku a v zahraničí se jeví jako produktivní zatím výměna jednotlivých druhů zvířat mezi zoologickými zahrady v ČR a Čínské lidové republice. Vidím ale velký potenciál v rozšíření této spolupráce. Od výměny zvířat by bylo žádoucí přistoupit na spolupráci v oblasti in-situ (zvířata v místech jejích původního výskytu) a ex-situ projektů (zvířata v lidské péči). Ukazuje se na jiných projektech, že vytváření záložních populaci ohrožených druhů zvířat v zajetí (ex-situ) může v budoucnu posloužit jako zdroj zvířat pro případy nenadálých událostí, živelných katastrof, zmenšení původních ekosystémů, pro jejích návrat do přírody. Zároveň poslouží takové skupiny zvířat v českých nebo jiných evropských zoo jako reprezentanti své země, aby lidé mohli vidět a vědět co nejvíce o přírodě Činy a její úsilí v oblasti ochrany biodiversity. Pro odborníky z jiných zemí přináší účast na podobných projektech mnoho nových poznatků a zkušeností s chovem těchto zvířat. Pro studenty vysokých škol může být účast na podobných projektech startem pro jejich vědeckou kariéru v oblasti ochrany přírody. Má to i obrovský vzdělávací potenciál pro obě země. V Číně například žije několik druhů listožravých opic, především langurů čínských, které by ráda chovala řada zoo a jistě by se rada účastnila i na výzkumných a záchranných projektech. Na druhé straně i u nás jsou odborníci, kteří mohou pomoci s rozšířením takových skupin v zoo v Česku i Evropě v rámci projektů ex-situ. To může být nejenom výměna nebo dovoz ohrožených druhů, ale především opravdová snaha je zachraňovat, monitorovat a zkoumat jak v přírodě, tak i v lidské péči.