Pokusy vnucovat Číně představy západní civilizace nejsou uskutečnitelné

Sinolog a mongolista Jiří Šíma hovořil nedávno ve Slovenském domě v Praze o svých celoživotních postojích k Číně, a to v rámci křtu knihy s názvem Geopolitika Číny, kterou napsal a o které na zmíněné akci také hovořil její autor - politolog Oskar Krejčí, což můžete zhlédnout na https://czech.cri.cn/video/3889/20220516/757364.html

Jiří Šíma: Váhal jsem přijít na tuto akci, protože knihu profesora Krejčího jsem neznal. Říkal jsem si, že bez znalosti knihy jít na tuto první seznamovací akci je velice odvážné. Knihu jsem si byl tedy půjčit. Bylo to ohromně složité, protože ani na univerzitě, ani v městské knihovně jsem knihu nemohl sehnat. Buď byla půjčená, nebo byla na záznam. Nakonec se mi ji podařilo sehnat v knihovně Akademie věd, takže alespoň trošku jsem do ní nahlédl. Až bude k dispozici, tak si ji určitě koupím, protože pro mě, jakožto částečného sinologa je tato kniha zajímavá svým obsahem a svým rozsahem.

Do knihy jsem nahlédl a jsem za to velice vděčný, protože za tím je strašná spousta práce. Nejvíce mě zaujala kapitola Století ponížení, kde je na zhruba šedesáti stránkách podrobně popsáno, jak se Čína stala postupně terčem nejrůznějších koloniálních mocností. Jak byla rozparcelována minimálně do roku 1900 a vlastně potom ještě Japonci se snažili Čínu získat. Nebo alespoň části Číny získat.

Dále mě zaujala kapitola s názvem Jiný svět. Myslím si, že Čína je skutečně jiný svět a že si zaslouží trošku jiný pohled, vzhledem k její dlouholeté a nepřetržité historii, více než 5 tisíc let staré historii! Pokusy vnucovat Číně jiné představy euroamerické civilizace nejsou na místě a nejsou ani uskutečnitelné.

Možná jsem se ještě málo představil. Já jsem začal studovat čínštinu a sinologii koncem padesátých let, kdy postupně začala známá roztržka, která vyvrcholila v letech šedesátých. Rozhodl jsem se pro sinologii především pro můj velký zájem o čínskou kulturu, její tradici a dlouholetou čínskou historii a podobně. Samozřejmě, že již od prvního ročníku jsem toužil se také do Číny podívat, protože studovat čínštinu a nevidět Čínu je velice složité. Proto já závidím dnes studentům sinologie, že mohou jezdit studovat na tento kontinent, jezdí i na Tchaj-wan, do Hongkongu a podobně. Tu možnost já jsem neměl.

Na závěr bych chtěl říct, že nemůžeme tajit, že je Čína bez problémů. Naopak. Čína jakožto každá jiná země má spousty problémů, jednak protože je to mnohonárodnostní stát, je to ohromné teritorium, ve kterém existují různá náboženství i různé představy lidí. Čili možnost problémů i potřeba řešit řadu problémů je velice aktuální. Ale myslím si, že bychom měli obdivovat to, že Čína vyřešila ten hlavní problém, že se z té rozvojové, doslova chudé země stala velmocí. To nemůže nikdo zapírat! Čína je dneska velmocí, i z toho ekonomického hlediska. Jsou tam samozřejmě velké problémy mezi městem a venkovem, já venkov neznám, znám ale pár měst.

Nemohu ale pochopit, kdy řada našich lidí, odborníků říká, že cokoliv čínského je špatné a nevidí ani pozitivní stránky Číny a nevidí pokrok Číny. Na druhé straně říkám, že se snažím vidět i problémy a nějak ty problémy řešit.

Myslím si například, že dnešní aktuální problém, tedy problém ukrajinsko-ruský, ve kterém Čína vyzývá ke zdrženlivosti, tak právě tento čínský postoj je velice důležitý v této dnešní situaci. Děkuji za pozornost.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze