Útok Twitteru na čínská média je ze své podstaty ideologický

Poznámka redaktora: Tom Fowdy je britský analytik politických a mezinárodních vztahů a absolvent univerzit v Durhamu a Oxfordu. Píše o tématech týkajících se Číny, KLDR, Británie a USA. Článek odráží jen autorovy názory.

6. srpna společnost Twitter oznámila novou politiku, podle níž „označí“ účty, které považuje za „státem přidružená média“, a poté je přestane doporučovat a zesilovat, takže jejich obsah bude méně pravděpodobný v časových osách lidí.

Tímto označením bylo označeno široké spektrum čínských médií, včetně: Xinhua, The Global Times, CGTN, China Daily a dalších. Každý tweet, který vytvoří, je nyní následován tímto štítkem. Nový status se nevztahuje na prodejny financované a kontrolované americkou vládou za účelem sledování vlastních národních cílů, jako je Hlas Ameriky nebo Rádio Svobodná Asie.

Logika tohoto pohledu ilustruje kritický problém západního politického myšlení, který se týká toho, co představuje „pravdivé“ a „autentické“ zpravodajství, nebo míry toho, co představuje „faktickou žurnalistiku“ a co nikoli. Západ věří, že to, co popisuje jako „nezávislou“ žurnalistiku, je ve skutečnosti bezchybné a ctnostné, a srovnává to rigidně a binárně s tím, co popisuje jako „státní média“ ostatních, což je považováno za falešné, maligní a neautentické.

Při prosazování této dichotomie anglicky mluvící svět jako celek neuznává myšlenku, že by jeho vlastní média mohla být zaujatá, mít agendu nebo střety zájmů ve svém zpravodajství. „Trh“ je označen jako nejvyšší dobro nad „státem“.

Liberální politické myšlení na Západě věří, že má božský monopol na to, co představuje „pravdu“ a „pravost“. Vychází z odkazu křesťanství, které konstruuje víru jako formu osvícené pravdy, která by měla být kázána ostatním, a zpochybňovat ji je rouhání. Moderní západní teorie se zase vyvinula za předpokladu, že představuje formu osvícení čímž se jeho vlastní hodnoty ontologicky propletou jako zobrazení pravdy samotné, jejíž zpochybňování je považováno za morálně vadné.

Liberální myšlení přitom přímo rozlišuje obhajobu „jednotlivce“ jako jediného zdroje politické a morální „autentičnosti“, za předpokladu, že to vytváří skutečné „politické osvícení“ ignorující roli ekonomických a sociálních jevů v lidském chování.

Logo Twitteru. / CFP

Tento důraz na individualismus následně zahrnuje to, jak jsou média chápána v západních společnostech. Pravda nebo hodnota daného mediálního výstupu je určována na základě zjednodušené představy o jeho vlastní „provozní nezávislosti“ v jádru přesvědčení vyplývajícího z individualismu, že pokud je zpravodajský kanál v praxi „nezávislý“ (bez ohledu na jeho neformální vazby), jeho obsah bude proto vždy pravdivý, racionální a autentický, nikdy nebude mít vnější program.

Toto je následně porovnáváno na binárních „státních“ médiích: to jsou média, která se nepovažují za „nezávislá“, proto jsou vždy neautentická, protože budou mít vždy „agendu“, a jsou proto „zlověstná“ a „nedůvěryhodná“. To, co tvoří pravdu, je tedy založeno spíše na morální ontologii individualismu než na samotných faktech.

Není divu, že při takovém odhodlání západní neoliberální myšlenky následně vítají volný trh jako něco ctnostného a následně i média, která vznikají v této struktuře. Jak je uvedeno, sociální a ekonomická realita, která zkresluje podávání zpráv a komercializuje je, se ignoruje a místo toho dostáváme binární, že pouze zdroje spojené se „státy“ mohou být nepravdivé nebo zavádějící.

Výsledkem tohoto světa je, že prodejny jako Fox News a Daily Mail jsou vítány jako objektivní a nestranní nositelé pravdy, navzdory šíření neustále zavádějícího obsahu, a státní odbytiště v Číně jsou považována za bez věcných výhod. Nezáleží na tom, co tato odbytiště konkrétně říkají, ale prostě na tom, do které ideologické škatulky Západu spadají.

Twitter s potěšením následně vytlačil tento binární kód a diskriminoval média nikoli svým obsahem, ale čistě na základě chybného západního pojetí toho, co představuje „nestrannost“ a „autentičnost“ a co nikoli. Dezinformace a klamný obsah budou i nadále proudit na platformě neotevřeně a nekontrolovaně jednoduše za předpokladu, že splňují určitá kritéria, zatímco čínské odbytiště bude trestáno, i když budou dodržovat fakta a odůvodněné argumenty.

Proto je toto označení a penalizace určitých mediálních výstupů nespravedlivé a neodůvodněné. Myšlenka, že západní média vycházejí z předpokladu „nezávislosti“, nemůže být nikdy nečestná, neautentická, zavádějící nebo částečná, pokud jde o jejich obsah, záměrně zamlžuje řádné posouzení sociálně-ekonomických sil a úvah, které je pohánějí, a co ve skutečnosti dělají v praxi. Je to ideologicky chybný úsudek, který postrádá větší obraz.

(LU)