Je nejvyšší čas pro spolupráci Číny a EU

Poznámka redakce: Wang Li je profesorem na Jilin University. Článek odráží názory autora a ne nutně názory CGTN.

Od roku 1975, kdy Čína a Evropská unie (EU) navázaly diplomatické styky, se Čína konzistentně drží konstruktivní politiky vůči EU, například ji vnímá jako strategického partnera a diplomatickou prioritu.

Tuto linii zopakoval čínský prezident Si Ťin-pching 25. listopadu v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která nyní předsedá rotujícímu předsednictví EU.

Pokud jde o spolupráci mezi Čínou a EU, Xi vysoce ocenil její strategický význam za současné komplikované mezinárodní situace.

Čína neochvějně prosazuje strategickou autonomii EU jako jednu z polárních oblastí světa. Výsledkem je, že obě strany vytrvale pracovaly na usnadnění procesu multipolarizace a požadovaly světový řád, který by se řídil principy mezinárodního práva a autoritou OSN.

Kromě toho se Čína stala největším vývozcem do tohoto 27členného bloku a jejím druhým největším vývozním trhem po Spojených státech.

Nyní je nejvyšší čas, aby se Čína a EU společně s dalšími zeměmi vypořádaly s globálními výzvami, zejména v boji proti pandemii COVID-19 a rekonstrukcí světového řádu po krizi.

Zaprvé, protože znepokojivý nárůst případů COVID-19 v Evropě přinesl nové výzvy, existuje obava z dvojí recese, která by mohla odvrátit rychlý návrat k normálnímu fungování EU podle očekávání.

Čína přesto slibuje, že bude připravena spolupracovat s EU, zejména s Německem a Francií, na koordinaci vakcín, aby zajistila spravedlivou a účinnou distribuci vakcín po celém světě, včetně rozvojových zemí a EU.

Přestože míra infekce na celém kontinentu nadále roste rychleji než kdy dříve, stále existuje pravděpodobnost, že Čína a EU si vytvoří mezník ve společném boji proti pandemii dnes i do budoucna. Ve skutečnosti Čína a EU (nebo některé konkrétní členské státy EU) během období pandemie udržovaly víceúrovňovou spolupráci.

Zadruhé, obě strany mohou pro posílení hospodářských vazeb nyní i do budoucna hodně získat. Jak Evropská komise (EK) již dlouho poznamenává, čínský trh má vysoký růstový potenciál pro evropské výrobky, např. stále více čínských spotřebitelů rádo nakupuje evropské zboží – k čemu se Peking zavázal otevřením svého trhu evropským konkurentům.

S ohledem na to bude do roku 2020 uzavřena dlouho očekávaná dvoustranná investiční smlouva mezi Čínou a EU (BIT), o níž rozhovory probíhají již sedm let.

Po dokončení BIT podle plánu by Čína a EU dokázaly posílit spolupráci v oblasti distribuce vakcín, investic, změny klimatu a ochrany životního prostředí.

Mezi oběma stranami jistě stále existují neshody, například výzva EU k Číně, aby omezila podporu státních podniků, zatímco Čína se obává, zda obě strany budou mít stejný prospěch, vzhledem k ekonomickým rozdílům mezi rozvinutými a rozvojovými fázemi zúčastněných stran.

Jelikož jsou rozhovory nyní v kritickém okamžiku, lidé očekávají, že EU bude s Čínou pracovat pragmaticky a konstruktivně, aby výsledek mohl přijít rychleji. Čína a EU ve skutečnosti dosáhly průlomu v klíčových otázkách, jako je přístup na trh a kapitoly o udržitelném rozvoji.

Zatřetí, Evropská unie je vnímána jako „civilizační politické uskupení“, jak již dříve uvedl Peter Katzenstein, profesor mezinárodních studií na Cornellově univerzitě, ale úspěšně prošla od „aspirujícímu ke skutečnému globálnímu politickému uskupení“.

Čína vítá silnou a prosperující Evropu, podporuje proces evropské integrace a zavázala se konstruktivně, důsledně a plodně rozvíjet vztahy s institucemi EU, členskými státy a dalšími evropskými zeměmi.

Podle údajů Eurostatu za prvních sedm měsíců roku 2020 je Čína nyní největším obchodním partnerem EU. EU je již více než deset let nepřetržitě největším obchodním partnerem Číny.

V roce 2013 obě strany formulovaly strategický program spolupráce Čína - EU 2020 s cílem rozšířit praktickou spolupráci v různých oblastech a zapojit se do spolupráce třetích stran (Afrika). Za tímto účelem Čína a EU podporovaly multilateralismus a postavily se proti jednostranné dominanci, včetně jakéhokoli umělého „oddělení“.

Tato shoda znamená, že nový světový řád by měl spíše než mentalitu „studené války“ zahrnovat témata, jako jsou změna klimatu, digitální bezpečnostní kód a investice v éře po COVID.

Stručně řečeno, ačkoli se Čína a EU liší v kultuře, sociálních systémech a vývojových fázích, nemají zásadní strategické konflikty, ale sdílejí mnohem větší konsenzus. To je klíč k budování spolupráce pro mír, růst, reformy a civilizaci.

Br