Eurozóna souhlasí s úpravou záchranného fondu kvůli obavám z COVID-19

Ministři financí v eurozóně se v pondělí dohodli, že budou pokračovat v pozastavených změnách ve svém záchranném fondu Evropského mechanismu stability (ESM), aby posílily odolnost společné měnové oblasti, protože pandemie COVID-19 zvyšuje riziko budoucích ekonomických potíží.

Uplynul téměř rok od dosažení „principiální“ dohody o rozšíření odpovědnosti Evropského mechanismu stability a ministři z 19 zemí eurozóny dohodu nakonec schválili.

Mezinárodní měnový fond již dříve varoval, že kvůli druhé vlně pandemie COVID-19 bude možná nutné, aby vlády a Evropská centrální banka poskytly více fiskální a měnové podpory, než se původně očekávalo.

„Reforma Evropského mechanismu stability posiluje euro a celý evropský bankovní sektor, protože zvyšujeme odolnost eurozóny proti útokům spekulantů,“ uvedl německý ministr financí Olaf Scholz po jednání ministrů.

Změny smlouvy o ESM sníží riziko, že investoři budou usilovat o lepší řešení restrukturalizace státního dluhu, a poskytnou záchrannému fondu prostor pro zprostředkování mezi státem a investory.

Umožní také ESM půjčovat fondu pro řešení problémů bank v eurozóně na likvidaci selhávajících bank, pokud v bankovní krizi dojde k vyčerpání vlastních peněz fondu.

Několik zemí podmínilo svůj souhlas s novou rolí záchranného fondu snížením rizik v bankovním systému eurozóny a zpráva Evropské centrální banky ukázala, že všechny ukazatele rizik se zlepšily.

Pandemie však pravděpodobně vše zkomplikovala.

„Krize COVID-19 pravděpodobně dočasně přeruší nebo zpomalí příznivé trendy pozorované v posledních letech,“ uvedli ve svém prohlášení ministři eurozóny.

„To podtrhuje potřebu pečlivě sledovat vývoj a řešit případná zbývající nebo objevující se slabá místa s cílem zachovat finanční stabilitu a současně chránit daňové poplatníky,“ uvedli ve svém prohlášení ministři eurozóny.

Vlády eurozóny nyní podepíší změny smlouvy o ESM v lednu a národní parlamenty je ratifikují v roce 2021, aby pozměněná smlouva vstoupila v platnost v roce 2022.

Reforma je jedním z opatření k hlubší ekonomické integraci eurozóny spolu s plánem na zřízení evropského systému pojištění vkladů (EDIS), který bude pravděpodobně dále projednán příští rok.

Právě teď by bylo nemožné, aby EU vydávala věčné dluhopisy, protože členské státy jsou příliš rozdělené. Polsko a Maďarsko vetovaly příští rozpočet EU a ozdravný fond COVID-19 a takzvaná Frugal Five (Rakousko, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko) se více zajímají o úsporu peněz než o příspěvek na společné dobro. Investoři budou kupovat trvalé dluhopisy pouze od subjektu, o kterém se domnívají, že v dohledné budoucnosti bude i nadále existovat. To platilo o Británii v 18. století (kdy vydala Consol) a o Spojených státech v 19. století (kdy konsolidovala dluh jednotlivých států). Bohužel, o EU to dnes neplatí.

EU se nachází ve velmi obtížné situaci. Zažívá druhou vlnu COVID-19, u které hrozí, že bude ještě ničivější než ta první. Členské státy vyčerpaly většinu svých finančních zdrojů v boji proti první vlně. Poskytování zdravotní péče a oživování ekonomiky bude vyžadovat mnohem více než 1,8 bilionu eur (2,2 bilionu dolarů) v novém rozpočtu a ozdravném fondu nazvaném Nová generace EU. V každém případě byla dostupnost těchto fondů zpožděna kvůli maďarskému a polskému vetu.

Jia