Světoví vůdci se zavazují zvýšit úsilí v boji proti globálnímu oteplování
Světoví vůdci z přibližně 70 zemí uspořádali v sobotu virtuální setkání k oslavě 5. výročí Pařížské klimatické dohody, mezinárodní dohody o omezení globálního oteplování.
Předseda Evropské rady Charles Michel poslouchá, jak na obrazovce francouzský prezident Emmanuel Macron přednáší projev během videokonferenční schůzky Summitu o změně klimatu 2020 u příležitosti pátého výročí Pařížské dohody o změně klimatu, v Bruselu 12. prosince 2020 Kenzo Tribouillard / Pool prostřednictvím REUTERS
Na summitu o ambicích v oblasti klimatu, který společně uspořádaly Francie, Británie, Itálie, Chile a OSN, se země zavázala, že zvýší úsilí při řešení globálních výzev v oblasti klimatu.
Ve svém projevu oznámil čínský prezident Xi Jinping hlubší závazky v boji proti změně klimatu.
„Čína sníží své emise oxidu uhličitého na jednotku HDP o více než 65 procent oproti úrovni roku 2005, zvýší podíl nefosilních paliv na spotřebě primární energie na přibližně 25 procent, zvýší objem lesních zásob o 6 miliard kubických metrů od 2005 a zvýší celkovou instalovanou kapacitu větrné a solární energie na více než 1,2 miliardy kilowattů,“ uvedl prezident Xi.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres na summitu varoval, že svět musí do roku 2030 snížit celosvětové emise o 45 % ve srovnání s rokem 2010, a vyzval světové vůdce, aby „přijímali správná rozhodnutí“ a tlačili své země k uhlíkové neutralitě.
Charles Michel, předseda Evropské rady, zdůraznil význam mezinárodní spolupráce v boji proti změně klimatu.
Britský premiér Boris Johnson rovněž poukázal na globální úsilí při vývoji vakcín proti koronaviru jako příklad síly spolupráce zemí.
„Společně můžeme použít vědecký pokrok k ochraně celé naší planety, naší biosféry, před výzvou mnohem horší, mnohem ničivější než koronavirus,“ uvedl Johnson během svého projevu.
Indie vyjádřila důvěru, že přesáhne závazky, které slíbila v rámci pařížských rozhovorů o klimatu před pěti lety. „Snížili jsme naši intenzitu emisí o 21 procent oproti úrovním z roku 2005,“ uvedl na zasedání indický premiér Narendra Modi.
Maledivy, národ ostrovů v Indickém oceánu ohrožený zvyšováním hladiny moří způsobeným globálním oteplováním, v sobotu oznámily, že se nyní zaváží dosáhnout čistých nulových emisí uhlíku do roku 2030. To je jeden z nejambicióznějších cílů na celém světě.
„Chtěl bych, aby se zlatá nit klimatických opatření propletla s každým mezinárodním shromážděním v příštím roce, včetně setkání G7, G20 a dalších setkání,“ uvedl britský Alok Sharma v roli prezidenta 26. konference stran OSN o změně klimatu (COP26).
Na jednání nebyla zastoupena vláda prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl USA z Pařížské dohody. Zvolený americký prezident Joe Biden slíbil, že se k Pařížské dohodě znovu připojí v písemném prohlášení zaslaném krátce před zahájením schůzky.
Prezident Chile, spolu hostitel setkání, řekl: „USA se vracejí k Pařížské dohodě, z níž nikdy neměly odejít. To je skvělá zpráva, ale nestačí. Očekáváme, že se USA zaváží k uhlíkové neutralitě. Ostatní to učinili v posledních dnech a týdnech, například v Číně, Japonsku a Brazílii.“
Země, které jsou stranami Pařížské dohody, jsou povinny předložit své aktualizované cíle OSN do konce tohoto roku. COP26 se kvůli pandemii koronaviru zpozdila a má se konat příští listopad v Glasgow.
(LU)