Co je nezávislá suverenita bez strategické autonomie?

2021-02-08 19:38:25
Sdílej:

Nedávno Maria Demertzis, zástupkyně ředitele evropského think-tanku Bruegel Institute, napsala článek „Strategická nezávislost nebo strategická aliance?“, ve kterém poukázala na to, že není možné, aby Evropská unie a americká aliance čelila Číně.

V evropských politických kruzích již dlouho panuje shoda, že odmítají spojit své síly se Spojenými státy, aby ovládly Čínu. Pro zahraniční a bezpečnostní politiku je výslovně vyloučena možnost transatlantického spojenectví s Čínou. Po letošním nástupu nové americké vlády k moci se francouzský prezident Macron a německá kancléřka Merkelová otevřeně postavili proti sjednocení se Spojenými státy proti Číně nebo proti volbě stran mezi Čínou a Spojenými státy. Na konci loňského roku Čína a EU dokončily jednání o investiční dohodě podle plánu. Vysocí představitelé USA již dříve vyzvali EU, aby počkala, než Biden nastoupí do funkce, a projednala s ním toto rozhodnutí. To nejen ukazuje na plýtvání slovy, ale také to zdůrazňuje, že vliv USA v Evropě již není tak silný jako dříve.

Situace je tak jasná, že protičínské zájmové skupiny na druhé straně Atlantiku stále neznají realitu a fantazírují o svázání tradičních evropských spojenců a o tom, že se z nich stanou spojenci proti Číně. Není to tak dávno, co americký think-tank zveřejnil anonymní zprávu, ve které povzbudil Bidenovu administrativu, aby se plně koordinovala se svými hlavními spojenci a sjednotila svůj postoj proti Číně. Hned, jak zpráva vyšla, vyvolala nelibost.

Pokud jde o mezinárodní záležitosti, Evropská unie má své vlastní zájmy a strategické směry a není ochotna následovat Spojené státy. Jde o nevyhnutelný historický vývoj: během studené války podporovaly Spojené státy omezenou evropskou integraci a měly za cíl využít unii západoevropských zemí jako nástroj pro konfrontaci Sovětského svazu a zároveň podpoření Německa. Po skončení studené války se síla Evropské unie ve všech aspektech významně zvýšila a postoj Spojených států k Evropě se začal měnit. Kromě častých obchodních neshod Spojené státy také použily různé nástroje k potlačení eura, podpoře rozšiřování NATO na východ, vytvoření proameričtějšího tábora v Evropě a rozdělení evropských zemí. V posledních letech Trumpova administrativa umožnila USA jít stále dál cestou unilateralismu. Je naléhavé, aby Evropa „vzala svůj osud do vlastních rukou“. V posledních několika týdnech došlo v EU k očkovací bouři novou vakcínou proti COVID-19. Míra očkování EU výrazně zaostává za Spojenými státy a Británií, protože nejsou ochotny spolupracovat se spojenci, ale také očekávají, že spojenci si to zařídí sami. Této logice věří jen několik amerických politiků trpících „politickou naivitou“.

Předseda Evropské rady Charles Michel, kdysi řekl, že Evropská unie musí hrát roli stability a výstavby ve světě a musí „odpovídat skutečné váze EU ve světě“. A jak si představuje několik politiků ve Spojených státech, Evropa si zaslouží jen slova a nemá vůbec žádnou strategickou autonomii. Evropa, která postrádá suverenitu a nezávislost, je spojencem nebo vazalem Spojených států?

(LU)