Švédská vládnoucí strana podporuje vstup do NATO

Švédská vládnoucí Sociálně demokratická strana 15. května uvedla, že podporuje žádost země o vstup do Severoatlantické aliance (NATO).

„Představenstvo strany na svém zasedání 15. května roku 2022 rozhodlo, že strana bude usilovat o to, aby Švédsko požádalo o členství v NATO,“ uvedlo vedení v prohlášení.

Stalo se tak poté, co finská vláda téhož dne oficiálně oznámila svou žádost o členství v NATO, čímž vystoupila z tradice neangažovanosti a neutrality.

V návaznosti na interní debaty ve vedení sociálních demokratů v minulém týdnu, této největší strany v každých volbách v uplynulých sto letech, švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že vstup do NATO je „to nejlepší pro bezpečnost Švédska a švédského lidu“.

„Neangažovanost nám posloužila dobře, ale náš závěr je, že nám v budoucnu tak dobře sloužit nebude,“ řekla.

„Švédská Sociálně demokratická strana dnes přijala historické rozhodnutí říci ano a požádat o členství v obranné alianci NATO,“ napsala na Twitteru švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová.

Mezitím NATO a Spojené státy v neděli uvedly, že jsou přesvědčeny, že turecké obavy nezdrží žádost Finska a Švédska o připojení ses k západní vojenské alianci v reakci na ruskou „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan 13. května řekl, že Turecko nemá „pozitivní názor“ na vstup Finska a Švédska do NATO, a obvinil skandinávské země z ukrývání zakázaných kurdských militantů.

Na okraj schůzky ministrů zahraničí NATO v Berlíně Turecko uvedlo, že chce, aby obě země zastavily podporu kurdských militantních skupin, které jsou přítomné na jejich území, a zrušily zákazy některých prodejů zbraní do Turecka.

„Jsem si jistý, že budeme schopni řešit obavy, které Turecko vyjádřilo, způsobem, který nezpozdí členství,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken odmítl zacházet do podrobností rozhovorů za zavřenými dveřmi v Berlíně, ale zopakoval Stoltenbergův postoj.

„Jsem si velmi jistý, že v tom dosáhneme konsenzu,“ řekl Blinken novinářům a dodal, že NATO je „místem pro dialog“.

Jakékoli rozhodnutí o rozšíření NATO vyžaduje souhlas všech 30 spojenců a jejich parlamentů. (Kl)