Na západním konci ulice Zhongshan lu leží Chrám předků rodiny Chen, čínsky Chenjia ci. V jeho prostorách lze nyní navštívit výstavu místních řemeslných umění, která se poměrně často mění a obnovuje. Chrám předků byl zbudován mezi lety 1890 a 1894. Potřebný kapitál dodali členové klanu Chenů ze 72 okresů v provincii Guangdong. Chrám představuje vynikající příklad velmi zdobné architektury čínského jihu. Ve svém půdorysu trochu připomíná chrámy z Macaa, díky své poměrně dlouhé přední hale a dvorům na několika paralelních osách vzadu. Celý komplex vytváří dlouhý a široký, nicméně v důsledku přeci jen úzký obdelník. Severní chrámový komplex má tendenci koncentrovat se na centrální a velmi nápadné ose a je mnohem hlubší než široký. Fasáda a střecha první budovy je štědře zdobena cihlami a fantaskními glazovanými figurami.

Nechybí zástupy různých bůžků, bohyně se tlačí na střechách a v šedých panelech. Stejně štědrou výzdobu lze najít i uvnitř, zde je ovšem kombinována s dřevěnou dekorací. Poměrně velká otevřenost hlavních síní je také velmi charakteristický rys pro architekturu čínského jihu a kromě jiného je velmi účelová, protože díky této otevřenosti proudí do místností dostatečné množství čerstvého vzduchu, což ocení každý, kdo jen chvíli pobýval v létě v těchto místech. Uvnitř lze spatřit pár kousků starého masivního chrámového nábytku, ale většinou jsou haly využity pro potřeby muzea. Vystavuje se zde místní, tzv. Shiwanská keramika, kterou tvoří figurky s temným tělem a hustou glazurou.

Zhruba 2 kilometry na jih od tohoto chrámu se nalézá chrám Hualin. Tento chrám byl založen v roce 526 a navštívil ho jeden velmi význačný indický mnich jménem Boddhidharma, který velmi ovlivnil buddhistickou sektu chanu, která je v Evropě známá spíše pod jejím pojaponštěným jménem zen. Budovy, které zde stojí dnes pocházejí z dynastie Qing a nejzajímavějším exponátem tohoto místa je zhruba 500 arrhatů, čínsky luohanů, v hlavní síni chrámu, mezi kterými prý údajně sedí i Marco Polo ve svém klobouku se širokými okraji vpravo od hlavního oltáře na úplném konci.

Západním směrem od kláštera Hualin se nalézá chrám Huaisheng. Jedná se o antonskou mešitu. Říká se, že byla založena strýcem samotného Proroka za doby panování dynastie Tang, a tak, že se vlastně jedná o vůbec nejstarší muslimskou stavbu v Číně. Její minaret, známý pod jménem Guangta, „Hladká pagoda“ je velmi odlišná od ostatních pagod a skutečně, narozdíl od dalších čínských minaretů, tento nemá tolik charakteristické převislé konce střech a ve skutečnosti je hladký a v islámském stylu. Ačkoliv v mešitě se nachází kamenné stély, které jsou velmi staré, díky požáru za dynastie Yuan se nic jiného nedochovalo a budovy pocházejí z dnešní doby.

Jižně, nedaleko mešity, se nalézá chrám Wuxian guan, chrám Pěti nesmrtelných. Je vysvěcen pěti mýtickým zakladatelům města Kanton. Chrám zasvěcený zakladatelům města zde stál již od dynastie severní Song, ale teprve za dynastie Ming byl chrám postaven na tomt místě. Hlavní hala je jedna z mála dřevěných budov v Kantonu, které pocházejí z dynastie Ming. Stéla, která se datuje do období dynastie Song zachycuje nejdůležitější data v chrámové historii.

Před hlavní branou stojí dva qilinové z doby dynastie Ming. Qilin je mýtické zvíře, které vypadá skoro jako jednorožec, ale má šupiny. Nalevo od hlavní síně se nalézá ohromná skála s propadlinou na jejím vrcholku. Říká se, že svého tavru získala za ohromných záplav, které způsobila Perlová řeka v době dynastie Yuan.

Nejdůležitějším Kanotnským chrámem je bezpochyby chrám Liurong, který byl založen v roce 537 a v jeho pagodě, která nese název Huata, je uložena část popelu samotného Buddhy. Jeho popel přinesl mnich Tanyu, když se vracel do Číny. Tento mnich byl strýcem zakladatele dynastie Liang, která vládla od roku 502 do roku 557.