Většina lidí na světě zná hlavní město Čínské lidové republiky Peking. Ale během dlouhé historie čínské kultury se se metropole říše několikrát přesouvala a hlavním městem nebyl vždy Peking. Dnes se spolu vypravíme do města, které má velmi dlouhou a bohatou historii a několik staletí bylo též hlavním městem čínského císařství. V 7.st.n.l. bylo dokonce největším a nejlidnatějším městem na světě; žil tu přes milion obyvatel za vnějšími hradbami o délce 37 km na ploše 84 km. V té době se toto město jmenovalo Chang´an.
Ano, tušíte správně, jedná se o dnešní Xi´an. V poslední dekádě 3.st.př.n.l., za dynastie Han, bylo postaveno hlavní město Číny v Chang´anu. V průběhu prvního století př.n.l. bylo rozšířeno - na přelomu letopočtu už pět ohrazených palácových komplexů zaujímalo alespoň polovinu oblasti uzavřené vnějšími městskými hradbami.V době, kdy tu vládli císaři dynastie Tang, byl Xi´an nejvíce vzkvétajícím a pravděpodobně největším městem na světě. Podívejme se, jak tehdy vypadal - uzavřené palácové město, domov císařské rodiny, stálo uprostřed hradeb a vládní úřady byly umístěny na jih od něho. Zbytek města byl rozdělen na 108 čtvrtí a každá z nich byla obehnána zdí. Každá čtvrť byla dále rozdělena na čtyři dvěma hlavními ulicemi se strážními branami na konci. Také tyto čtyři podčtvrti byly rozděleny na čtyři části, takže každá čtvrť obsahovala šestnáct ohraničených prostor, jež umožňovaly úředníkům poměrně snadno kontrolovat pohyby obyvatelstva. Dvě čtvrti, západní a východní, byly určeny pro trhy.
Dnešní Xi´an se samozřejmě od dob, kdy byl hlavním městem, velmi změnil, stále tu však lze spatřit pozůstatky hradeb a bran, zachovaly se též čtyři strážní věže. Pokud do Xi´anu zavítáte, určitě si nesmíte nechat ujít Pagodu Velké husy, která byla postavena roku 652 a sloužila k uchování buddhistických svitků přinesených z Indie mnichem Xuan Zangem. Pagoda má pouze pět pater a je vysoká 64 m, rozhodně z ní však za pěkného počasí můžete vychutnat pohled na město. Pokud pagodu navštívíte, nezapomeňte se zastavit v Muzeu umění dynastie Tang, které se nachází ve východní části parku a v němž je umístěna sbírka umění z doby Tangů.
Další zajímavostí Xi´anu je dozajista Velká mešita ležící uprostřed staré muslimské čtvrti; ve spleti uliček je dnes spousta obchůdků s kaligrafiemi, keramikou a dalšími suvenýry. Mešita patří k největším v Číně, její dnešní podoba je z 18.století, avšak původní stavba byla o několik set let starší. Samotnou mešitu mohou navštěvovat pouze muslimové, vy si však můžete vychutnat procházku parkem a obdivovat mešitu a pavilony, které jsou stejně jako mešita postaveny v čínském stylu. A když už jsme tu, byla by škoda neprojít se po muslimské čtvrti, jež po mnohá staletí tvořila domov národnosti Hui. Projděme se kolem domů z lisovaných cihel, řeznických krámků, továrniček na výrobu sezamového oleje a trhů s muslimskými jídly; všude tu budete potkávat muslimy v bílých čapkách. Tato čtvrť si jistě zachovala svou zvláštní atmosféru.
Poslední dvě památky, které spolu dnes ještě rychle navštívíme, jsou Chrám osmi nesmrtelných, největší taoistický chrám v Xi´anu; a Muzeum Beilin neboli Les stél, kde býval konfuciánský chrám. V chrámu osmi nesmrtelných jsou stále aktivně provozovány taoistické bohoslužby a koridor kolem chrámu je zdoben krásnými malbami z taoistické mytologie. V muzeu Beilin zase najdete nejtěžší sbírku knih na světě vyrytou do 2300 kamenných stél, nejstarší stély pocházejí z vlády dynastie Han. Asi nejzajímavější stélou této rozsáhlé sbírky je záznam o otevření nestoriánského kostela vyrytý roku 781.
V blízkosti Xi´anu se nachází též známá hliněná armáda prvního čínského císaře Qin Shihuangdiho. Je to místo velice pozoruhodné, a proto si zaslouží v našem pořadu zcela samostatné vyprávění. V minulosti jsme se o něm již zmiňovali. Určitě proto uvítáte, vážení posluchači, až se tam vypravíme v jednom z našich dalších vyprávění. Loučíme se s vámi a těšíme se na slyšenou u dalšího dílu pořadu cestování po Číně.
|