Dzuoma absovovala univerzitu Lan-čchou. Poté se zabývá výukou matematiky již více než 20 let. Na letošním plénu ČLPPS novinářům uvedla, že tibetské vzdělávání, zejména základní školství zaznamenalo přes slabý podklad značné výsledky. To se musí vděčit vládě a vzdělávacím pracovníkům.

„v oblasti školství zavádí stát řadu preferenčních opatření vůči Tibetu. Jako například v zemědělských a pasteveckých regionech nemusejí školáci platit stravu, ubytování a školné. Na to se uvolňuje hlavně ze ústředního rozpočtu, oblastní vláda v Tibetu totiž nemá dostatek finančních sil. Díky podpoře ústřední vlády se značně zlepšila vzdělávací a vyučovací zařízení Tibetu a také se neustále zvyšovala kvalifikace učitelů."

Jak Duoma dále informovala, její škola má 154 učitelů, z nichž 90 procent je vysokoškolského vzdělání. Ve škole se učí přes 2000 žáků. V kolektivu solidarity spolužijí učitelé a školáci, kteří pocházejí z tibetské národnosti a národa Chan.

Pokud jde o učebním uspořádání, paní Duoma řekla,

„v naší škole se učí od prvního ročníka tibetština, standardní čínština, angličtina, matematika a další předměty."

Školu, kde učí paní Dzuoma, navštívila vloni delegace Britského vzdělávacího fondu. Ta nešetřila chválou, když školáci s ní směle mluvili anglicky. Paní Dzuoma dodala, že nejen její škola, ale také jiné základní školy v Lháse důsledně věnuje pozornost kvalitě vyuky a vynakládá k tomu množství úsilí.

Základní vzdělání Tibetu podporují kromě vlády také různé společenské kruhy. Dzuma uvedla,

„škola v Pekingu rozvíjí s naší školou spolupráci bratrskou. Po mnoha letech nám velice pomáhala. Pro nás bezplaceně vyškolila učitele angličtiny."

Tibet se nyní snaží vyřešit vzdělávání dělí kočovných pastevců. Tato práce je ale těžká, protože jejich osady jsou relativně rozcházející. Členové ČLPPS tentokrát během pléna prodiskutovali tuto otázku a předložili různé návrhy řešení. To paní Dzuomu velice překvapilo.

Každý rok přichází Dzuoma se svými kolegy a žáky do kočovně pasteveckých oblastí. Chce jejich děti pozdravit a poskytnout jim všemožnou pomoc.

„obtíže jsou sice obrovské, ale máme odpovědnost z toho, aby děti kočovných pastevců byly vzdělávány co nejlépe. K tomu vynaložila hodně úsilí nejen já osobně, ale také mnoho jiných učitelů a úředníci příslušných tibetských orgánů."

Kvůli vynikajícímu přínosu pro tibetské školství získala paní Dzuoma řadu čestných titulů. Patří k nim například řád 1. máje, vzorná pracovnice, nejlepší učitelka v Tibetu atd. Vyznamenání ji nabádá k tomu, aby pracovala s větším nadšením, vychovala ještě víc vynikajících žáků a tím přispěla větším podílem k modernizaci země.

Paní Dzuoma je nyní hrdá tím, že se tehdejší její žáci staly vládními úředníky, úspěšnými podnikateli a nebo význačnými učiteli. Právě díky úsilí dobrých učitelů, jako je paní Dzuoma, zaznamenává tibetské školství stále větší pokrok. Společně s paní Dzuomou bychom popřáli k tomu, aby děti v Tibetu vyrůstávaly za slunných dnů.