Tyto zásady jsou následující:
1. Souhlásky zh, ch, sh, r, z, c, s mohou spolu se samohláskou „i" tvořit slabiky, které se vyslovují podobně jako tyto souhlásky, tj. slabiky zhi, chi, shi, ri, zi, ci, si. Davejte si proto pozor a nevyslovujte je jako české dži, čchi, ši, ži, dzi, ci, si.
2. V čínštině je zvláštní hláska „er", kterou přepisujeme čínskou samohláskou „e" vpředu a souhláskou „r" vzadu, totiž kombinace české samohlásky „é" a souhlásky „er". Když je tato hláska na konci slabiky, škrtneme přední samohlásku „e" a dáme tam jenom souhlásku „r", tj. česká souhláska „er". Např. čínský znak ?, který má význam jako české slovo „květ" a je přepisován hu?, kombinací čínské houhlásky „h", samohlásek „u" a „?". Někdy se tento znak vyslovuje také hu?-er, tedy na konci slabiky hu? je ještě slabika „er". V tomto případě se nepíšou však dvě slabiky, ale dáváme po první slabice hu? jenom českou souhlásku „er", a ne samohlásku „é" a „er", píšeme „hu?r".
3. Samohláska „i", totiž česká samohláska měkké i, může sama tvořit slabiku, ale při psaní před ní dáváme grafém „y", tj. českou samohlásku ipsilon, pak se stane slabikou „yi", která se skládá z čínské souhlásky „y" a samohlásky „i", tedy českého ipsilonu a měkkého i?když samohláska i je na prvním místě jedné slabiky, je třeba ji nahradit českou samohláskou ipsilon. Např. ve slabice i?, kombinaci samohlásky „i" a „?", slabice ie, kombinaci samohlásky „i" a „e", slabice i?o, kombinaci samohlásky „i", „?" a „o", slabice iong, kombinaci samohlásek „i", „o", souhlásek „n" a „g" musíme při psaní nahradit první písmeno, tedy samohlásku „i" souhláskou y, která je v podobě českého ipsilon. Potom dostaneme nové slabiky y?, ye, y?o, yong, na jejich začátcích je vždy český ipsilon.
1. Čínská samohláska „u" sama může tvořit slabiku, ale při psaní před ní dáváme souhlásku w, totiž českou souhlásku dvojité „vé"?když samohláska „u" je na prvním místě jedné slabiky, je třeba ji nahradit souhláskou „w", tedy českou souhláskou dvojitým „vé". Např. ve slabice u?, kombinaci samohlásek „u" a „?", slabice u?n, kombinace samohlásek „u", „?" a souhlásky „n", slabice u?ng, kombinaci samohlásek „u", „?", souhlásek „n" a „g" a slabice ueng, kombinaci samohlásek „u", „e", souhlásek „n" a „g" musíme při psaní nahradit první písmeno, tedy samohlásku „u" souhláskou „w", tak se stanou novými slabikami wu, w?, w?n, w?ng, weng, na jejich začátcích je vždy české dvojité „vé".
2. Když před čínskou samohláskou „ü", jejíž tvar je stejný jako česká samohláska „u" s přehláskou, není souhláska, musíme před ní dávát souhlásku y, tj. českou samohlásku ipsilon, a tehdy je samohláska „ü" bez přehlásky, stejně jako samohláska „u". Např. při psaní slabiky ü, slabiky üe, kombinace samohlásek „ü" a „e", slabiky ün, kombinace samohlásky „ü" a souhlásky „n" je změníme v yu, kombinace českého ipsilonu a samohlásky „u", yue, kombinace českého ipsilonu a českých samohlásek „u" a „é", yun, kombinace ipsilonu, české samohlásky „u" a souhlásky „n". V těchto případech se vyslovuje samohláska u stejně jako samohláska ü a na začátku je vždy ipsilon.
Stejně tak i bude v případě, kdy tvoří samohláska ü slabiky spolu s čínskou
souhláskou j, q anebo x, jejichž tvary jsou stejně jako má česká souhláska
„jé", anglické písmeno „kvé" a česká souhláska „iks".
V budoucím studiu se často setkáte se zmíněnými zásadami, a proto vás
prosíme, abyste si je dobře zapamatovali.
Na konci relace mám pro Vás také jednu otázku:
Jak bychom přepisovali zvláštní hlásku „er" na konci slabiky?
|