Na začátku studia bych vás především chtěla seznámit s názvy těchto čtyř tónů:

První tón - Y?n-píng

Druhý tón - Yáng-píng

Třetí tón - Sh?ng-sh?ng

Čtvrtý tón - Q?-sh?ng

Kromě těchto čtyř tónů existuje ještě tzv. slabý tón, který se také občas používá. V tom případě se slabika čte lehce a krátce.

Tóny hrají v čínštině důležitou úlohu. V převážné většině případů odpovídá jedna slabika několika čínským znakům a tím pádem má různý význam, když má několik tónů. Uveďme si jako příklad slabiku složenou ze souhlásky „m" a samohlásky „?". V případě prvního tónu, tedy tónu Y?n-píng se čte m?(?), tehdy má význam jako české slovo maminka; v případě druhého tónu, tedy Yáng-píng, se čte má(?), tehdy má význam jako české slovo konopí; v případě třetího tónu – tónu Sh?ng-sh?ng, se čte m?(?), znamená to kůň; v případě čtvrtého tónu Q?-sh?ng, se čte m?(?), znamená to nadávat a v případě slabého tónu se čte m? a vyjadřuje zvláštní přízvuk.

A jak se označují tyto čtyři tóny a slabý tón?

Tóny značíme čtzřmi způsoby, které jsou pro české a slovenské přátele známé, tj.:

Označení prvního tónu – je stejné jako krátká pomlčka napsaná psacím strojem a označuje tzv. rovný tón;

Označení druhého tónu – označuje se jako čárka na dlouhé samohlásce v češtině, a symbolizuje stoupavý tón;

Označení třetího tónu – je háček známý z češtiny, označuje klesavý a zase stoupavý tón;

Označení čtvrtého tónu – je krátká šikmá čárka, která je napsána zleva zhora dolů doprava, označuje klesavý tón.

Slabý tón označení nemá.

Znaménka tónů jsou označena u slabik nad samohláskami ?, o, e, i, u, ü. Když jsou u jedné slabiky více než dvě samohlásky, znaménko bude označeno nad samohláskou, která se nachází na předním místě. Samohláska „i" bude bez tečky, když má nad sebou znaménko.

Abyste dobře poznali rozdíl mezi těmito tóny, uděláme si dále cvičení.

Připravte si papír, prosím, napište na něm zleva doprava samohlásky ?, o, e, i, u, ü, a to pak opakujte ještě třikrát dokud nebudete mít 24 písmen ve čtyřech příčných řadách. Dále nad 6 samohláskami v první řadě napište znaménko prvního tónu. Dávejte pozor a škrtňte tečku samohlásky „i". Potom označte nad každou samohláskou ve druhé řadě znaménkem druhého tónu, ve třetí řadě znaménkem třetího tónu a ve čtvrté řadě znaménkem čtvrtého tónu.

Dobře, nyní si přečteme tyto samohlásky:

První řada: ?, ?, ?, ?, ?, ?

Druhá řada: á, ó, é, í, ú, ?

Třetí řada: ?, ?, ě, ?, ?, ?

Čtvrtá řada: ?, ?, ?, ?, ?, ?

Na závěr Vám jako obvykle položím jednu otázku: Kolik různých tónů má čínská abeceda ?