26tiletá slečna Aola Meiyilan pochází z Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Je ale z etnické skupiny Da-han-er, která osidluje hlavně severozápad země. Aola se nedávno stala první doktorkou v rámci své národnosti. Čína má 55 národnostních menšin, z nichž je stejně jako Aola ještě mnoho etnických magistrů a doktorů.

Čínská vláda důsledně prosazuje politiku národnostního vzdělávání. Důležitou formou národnostního školství je výuka v řeči etnické skupiny a současně ve standardní čínštině. Tato vyučovací metoda přispívá nejen k ochraně jazyka, písmena a kultury jednotlivých národností, ale také jim umožnuje posílit komunikační dovednost se vnějším světem a získat víc šance na rozvoj.

Zmíněná doktorka Aola uvedla,

„v základní škole nás učili jak v etnickém řeči Da-han-er, tak i ve standardní čínštině. Poté jsem studovala ve střední škole naší národnosti. Vysokoškolské vzdělávání jsem přijala v Národnostním pedagogickém institutu Vnitřního Mongolska. Po absolvování jsem pokračovala v magistrském studiu na Ústřední národnostní univerzitě. Nedávno jsem zase přijata do pekingské pedagogické univerzity na doktorské studium."

Etnická skupina Da-han-er má asi 140 tisíc obyvatel. Před vyhlášení Čínské lidové republiky v r. 1949 vedla primitivní kmenový život a v podstatě neměla vlastní vzdělávací soustavu. Nová čínská vláda důsledně věnuje mimořádnou pozornost rozvoji etnických skupin se zaostalou společenskou formou a nízkým počtem populace. A zavádí národnostní politiku, jejím důležitou částí je podpora národnostního vzdělání.

Šéf Státního ústavu pro národnostní vzdělávání pan Teng Xing řekl, že se podstatně vytváří národnostní vzdělávací soustava.

„více než 50tiletým úsilím se značně zvýšil počet žáků a studentů. Je jich přes 18 milionů, což tvoří 7,6 procent početního stavu žáků a studentů v celé zemi a v podstatě odpovídá podílu etníků na čínské populaci. V provinciích a autonomích oblastech s vysokým procentem národnostních obyvatel chodí do základní školy 98 procent etnických dětí. Čína mj. zavádí vůči etnickým žákům základních a středních škol v odlehlých a pohraničních oblastech preferenční politiku. Podle ní nemusejí platit školné a výdaje na učebnice a papírnictví."

Různé národnostní menšiny mohou svobodně užívat své jazyky a písmeno. Čínská vláda také pomáhala některým etnickým skupinám vytvořit jejich písmena na základě latinských. Vytiskla učebnice základních a středních škol ve více než deseti národnostních jazycích.

Podle informací, od r. 2000 uvolnila ústřední vláda přes dvě miliardy 200 milionů juanů na rozvoj národnostního vzdělávání. V budoucnosti bude tyto investice nadále upevňovat, aby vybudovala v západních částech země školy pro národnostní menšiny a vybavila je počítači, televizory a další moderní vyučovací zařízení.

Čínská vláda také věnuje důslednou pozornost vyškolení učitelů z národnostních menšin, aby se vyznali v etnickém řeči a standardní čínštině. Úkolem těchto učitelů je nejen jazyková výuka, ale také to, aby seznámili žáky s historií a kulturou jejich národností.

Z historických a sociálních důvodů je většina národnostních menšin méně vzdělané ve srovnání s národem Chan. V této souvislosti provádí čínská vláda sérii preferenčních opatření, která umožňují stále víc etníkům vstup na vysokoškolské studium.vedoucí Státního ústavu pro národnostní vzdělávání pan Teng Xing uvedl,

„od 50. let minulého století začala čínská vláda zřídit vysoké školy pro národnostní menšiny. Také v obyčejných vysokých školách jsou speciální třídy pro etnické studenty. Jejich přijetí na vysokoškolské vzdělávání je méně náročnější ve srovnání se studenty národa Chan."

Základním cílem čínské politiky národnostního vzdělávání je vlastně to, aby všechny národnosti získaly rovnou šanci na rozvoj. Tato politika se stala hnací silou sociálně hospodářského pokroku v národnostních oblastech.