Píseň o věčném žalu představuje proslulou čínskou baladu z dynastie Tang, kterou napsal basník Bai Juyi. Tato báseň vypráví o tragické lásce císaře Ming Huang z dynastie Tang a jeho konkubíny Yang.Yang byla podle historických záznamů překrásná žena. Císař Ming Huang ji vřele miloval a nakonec ztratil i zájem o řízení státu, což vyvolalo ve státě chaos. Vojáci si mysleli, že konkubína Yang představuje příčinu tohoto zmatku a tlačili na císaře, aby Yang nechal zavraždit. Poté, co konkubína Yang zemřela, císař Ming Huang upadl do hlubokého smutku. K tomuto příběhu zaujímají lidé dva odlišné názory. Někteří si myslí, že císař je jednou císař a měl by považovat státní záležitosti za nejdůležitější. Proto s láskou těch dvou nesouhlasí. Ale ostatní schvalují čistou a krásnou lásku mezi nimi.

Hlavní autor nanyinského tance a zpěvu ,pan Zang Xuewen, ve svém díle ukazuje lásku mezi císařem a konkubínou. Ke svému dílu říká,

Na úvodu nayinského tance a zpěvu popisuje čistou a krásnou lásku císaře Ming Huang, ve druhé části líčí scénu, kdy se milenci loučí, protože konkubína Yang jde na smrt. Závěr představení probíhá v romatictém ovzduší a má optimistické vyznění.---- císař Ming Huang a konkubína Yang se setkávají v nebi.

Pan Zeng dlouhodobě studuje Nan Yin a pracuje v Ústavu Nan Yin ve městě Xia Menu. Pojem Nan Yin je asi pro české posluchače neznámý, a tak vám ho pan Zeng představil, ten pojem vznikl před více než tisíci lety. NanYin vychází z tradičně jemné čínské hudby a je moc oblíbený nejen v Číně, ale i v mnoha zemích jihovýchodní Asie.

Pokud jde o inspiraci k vytvoření nanyinského tance a zpěvu Píseň o věcném žalu, Pan Zeng řekl,

Stejnojmená báseň popisuje lásku, proto probíhá v romantickém, ale smutném ovzduší, k čemuž se právě nanyinský rytmus hodí. A podle historického záznamu, císař Ming Huang rád hrál na buben, a konkubina Yang ráda a dobře zpívala a tancovala. Tak proč nepopsat jejich lásku hudbou? Proto jsme vytořili nanyinský tanec a zpěv Píseň o věcném žalu.

Zeptala jsem se jsem se pana Zena proč jeho kolegové do Písně o věcném žalu přidali i taneční pohyby. Pan Zeng odpověděl,nanyina je jako řeka,, která se od pramene nadále zvětší a rozšiří. V každém období, zvlášť v dynastii Song, Ming a Qing nanyinští hudebníci přidali do tohoto staršího umění nějaké nové hudební prvky. V Písni o věčném žalu jsme ukázali i taneční pohyby, ale před tím jsme o tom hodně přemyšleli, protože nechceme měnit původní charakter Nan Yina. A reakce diváků byly velmi dobré.

Píseň o věcném žalu je libivá na poslech, pěkná na pohled, přitom je elegantní a příjemná,tak jako starý NanYin. Po svém vzniku v roce 2000 bylo toto dílo reprízováno už více než sto krát a v roce 2002 Ministerstvo kultury ČLR udělilo tomuto představení Cenu s názvem WenHua.

Na zavěr rozhovoru pan Zeng Xuewenem uvedl, Nan Yin jsme zdědili po předcích a zase ho musíme svým nástupcům předat. Doufám, že čínští umělci mohou toto dědictví předat i přátelům z různých států.

Herci, kteří se představí v Praze,doufají, že se bude nanyinský tanec a zpěv Píseň o věcném žalu českým divákům líbit.

Milí přátelé, hudba nezná hranic. Věříme, že ještě více čínských hudebníků představí v České republice čínskou hudbu.