Nedávno jsem vám, vážení posluchači, vyprávěl o tom, jakými způsoby se dá v Pekingu cestovat. Že nejlepší je to metrem, ale použít,můžete i desítky autobusových linek, nebo barevně, podle ceny, odlišené taxíky. Úmyslně jsem vám tehdy nepovídal o tom vůbec nejrozšířenějším dopravním prostředku – jízdním kole. Jednoduše proto, že jsem ho tehdy ještě neměl a nechtěl jsem tedy mluvit o něčem, co jsem viděl – jak se v Čechách říká – jen z rychlíku. Kolo tu má v Pekingu snad každý a je to fenomén, který pravděpodobně nemá v žádné jiné metropoli světa obdoby. Důvodů je hned několik.Tak za prvé – Peking je absolutní rovina, a i když kolem dokola je obklopen vysokými kopci, ve městě samotném se dá za kopec považovat asi jen nájezd a výjezd na chodník. Dále – dopravní zácpy, hlavně večer, jsou takové, že cyklista se v tu chvíli stává nejrychlejším účastníkem provozu, zatímco všichni ostatní bezmocně stojí a nadávají. A v neposlední řadě, samozřejmě šlápnout do pedálů stojí jen trochu fyzické námahy, zatímco plnit nádrž auta nebo motorky, to už je dražší….asi tušíte, že všechno směřuje k větě – KOUPIL JSEM SI KOLO.

Ona i koupě samotná je tu trochu problém.V Pekingu žije oficiálně 15 milionů lidí, neoficiálně skoro 16 a ne každý, kdo chce jezdit, má na kolo peníze.Takže pokud kolo nepřivážete ke stromu, zábradlí nebo semaforu, celkem jistě o něj přijdete.Může se také stát, že ojeté kolo, které chcete koupit někde na trhu, může být kradené. Splehlivá ochrana proti tomu není, evidence neexistuje, prostě jen musíte spoléhat na to, že máte štěstí a pokud už je vaše kolo kradené, tak doufejte, že bývalý majitel chodí po jiném konci města, než vy právě jezdíte.Ani koupě nového kola ale není zárukou dobrého svezení, jak říká český student Jakub :

"Já jsem udělal tu chybu, že jsem si koupil nové kolo.Lepší je si tady v Pekingu obstarat nějaké starší, já jsem to samozřejmě neudělal a když jsem dojel na novém kole na kolej,hned jsem ho musel dát do opravy.Číňané jsou mistry v napodobování, takže i to nové kolo vypadalo jako kvalitní, ale dobré kolo, to je především otázka dobrého materiálu a to tohle moje kolo nebylo. „

Silnice v Pekingu mají na pravé krajnici nakreslený pruh, mimo něj cyklisté nesmí.Je dost široký na to, aby se tam vedle sebe vešlo i několik kol a relativně bezpečný. Červenou na semaforech dodržují cyklisté jen pokud odbočují doleva.Když jedou doprava nebo rovně, nic je nezastaví.Proplétají se mezi auty, kličkují kolem chodců, sem tam se o sebe otřou, ale je pravda, že naštěstí jsem tu žádný karambol ještě neviděl.

Koupil jsem kolo kousek od budovy rádia za 100 čínských juanů, což je v přepočtu asi 300 českých korun.Za své peníze jsem dostal 20 let starého černo – žlutého fešáka, dokonce i s košem na tašku nad předním blatníkem.Prodavač mi zvedl sedačku, zamával a já vyrazil na Šijingshan Road, jednu z rušných tříd západního Pekingu…….O tom, co čeká na Evropana, uprostřed pekingských ulic na kole, Jakub říká:

"Tak Evropan je do toho moře aut, cyklistů, autobusů a chodců doslova jakoby vhozen, hlavně po ránu je to dost tvrdé.Je třeba být i trochu bezohledný a najít si tu svou cestu a zároveň velice opatrný.Ale řasem tu člověk pochopí, že i ta jízda na kole tu ná své zákonnitosti."

Tak jak říkal v předcházejícím rozhovoru Jakub –brzy se dají nepsaná pravidla cyklistiky v hlavním městě Číny pochopit a z cyklistiky se tu stává skvělá zábava..Peking i okolí nabízí mnoho památek a zajímavých míst, takže vám oba kolo doporučujeme.