V mé paměti, je Ondrej milý a srdečný. Rád nám pomahá. Studuje na univerzitě historii, v mých očích, historie uplně pro něho představuje zálibu. Vysvětlil mi českou i slovenskou historii v každé případě, že jsme spolu navštívili muzeum a pamatníky. Navíc má velký zájem o Čínu.

Ondrej mně pozval na navštěvu k jeho rodině do košice, které se nachází na východní Slovensku. Myslím si, cesta do slovenska mně zanechala krásnou vzpomínku. Zvláště ondrejova rodina, chovala se k mně přátelsky a příjemně. Jeho maminka, typická slovenská žena, je krásná a milá; jeho otec pracoval jako inženýr, málomluvný, ale jsem mohla pocítit, že moje návštěva mu udělalo radost. Sice jsem cestovala na Slovensku jenom dva týdny, což ale pro mně je nezapomenutelné.

Po navratu do Pekingu, dodržila jsem kontakt s Ondrejem. Já a moje rodina, srdečně jsme ho zvali na navštěvu do Číny. Na cestu do Číny Ondrej očekával moc.

Myslím si, česká republika a slovenská republika patří k krásným zemím, ale pro mně, nejzapomenutelnější jsou tamní přátelé…