Ujgurská autonomní oblast Xinjiang se nachází v severozápadní Číně. Je to největší čínská provincie. Zaujímá rozlohu více než 1 milionu 600 tisíc kilometrů čtverečních. Také je provincie s nejdelší hraniční čárou. Od svého severovýchodu na jihozápad sousedí s Mongolskem, Ruskem, Kazachstánem, Kirgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem, Pákistánem a Indií. Xinjiang má 16 hraničních přechodů otevřených, což tvoří příznivé podmínky pro otevřenost celé země vůči světu a pro rozvoj pohraničního obchodu a mezinárodní turistiky.

Pan Smayi Tchieliwardi, předseda autonomní vlády řekl, že si xinjiang udržuje hospodářsko obchodní vzthay s více než 90ti zeměmi a oblastmi světa.

„po zavedení reforem a otevřenosti země se ekonomické síly Xinjiangu neustále zvětšují. Železniční, letecká a silniční doprava je pohodlná. Školství, věda a technika, kultura a jiné sociální věci zaznamenávají trvalý pokrok. Život obyvatel se značně zvyšuje."

Xinjiang má dlouhou historii. Už před více než 1400 léty byl hlavní stanicí tzv. Hedvábné stézky. Skrye ni se šířilo do zahraničí čínské hedvábí, papírnictví a další vynálezy. Do Xinjiangu se také pronikalo ze západu náboženství, kultura atd. V tomto procesu vedlo k vzniku různorodé kultury a k integraci jednotlivých národností. Kromě Ujgurů žije v dnešním Xinjiangu více než 40 etnických skupin, kteří se společně snaží budovat svůj krásný domov.

Milí posluchači, navštíte-li Xinjiang, kdykoli pocítíte pestré národnostní zvyky. Potkáte zpěvné a taneční holky ujgurské skupiny, zdatné a statečné kluky mongolské národnosti, a nebo lukostřelce Xiboské skupiny a pastevce kazašské národnosti. Na Vás zapůsobí silným dojmem laskavost, pohostinnost a různorodá kultura národnostních menšin.

Kromě půvabných etnických svérazností je Xinjiang bohaté na přírodní zdroje. Do jeho terénů patří step, oáza, poušť, hory a řeky. Geologický charakter celé autonomní oblasti se dá popisovat přesně tak, že se od severu na jih rozprostírají tři pohoří-Altchaj, Tchiešan a Kchunlun a mezi nimi jsou dvě nížiny-Gžungl a Talimu.

Tři pohoří je bohaté na barevné kovy jako je zlato, měď a olovo. Kromě podzemního podkladu jsou tu podivné pozemní atrakce. Pohoří se klikatě šíří na východ a mají rozličné tvary. Vrcholky jsou po dlouhé léty pokrývany sněhem a působí dojmem přírodní krásy a tajemství. Také představují přírozenou „tuhou nádrž", protože v létě se roztéká sněh do řek a stává se nepostradatelným vodním zdrojem zavlažovacího zemědělství.

Džunglská nížina slouží jako patevní půda. Na okraji Talimuské nížiny jsou oázy, které představují úrodnou zemědělskou oblast. V nížinách pod pouští jsou zase ropa a zemní plyn.

Xinjiangská ovoce je zvlášť voňavá a sladká, a to kvůli suchému podnebí a dostatku sluneční záře. Známé jsou chamiský meloun a voňavá hruška. Proslulý doma i v zahraničí je zejména hrozen z Tchulufanu, který tvoří 80 procent čínské produkce hrozenu a sušeného hrozenu.

S upevňováním styku se vnějším světem dodává Xinjiang svou ovoci do různých koutech země a dokonce ji vyváží do cizích zemí. Někteří zahraničí podnikatelé zde provozují moderní podniky na výrobu hroznového vína. Kromě toho se zahraniční investice využívají v zemědělství, petrochemickém průmyslu, vývoji nové energetiky a v jiných sférách xinjiangské ekonomiky. Zahraniční podnikatelé přispěly svým podílem k podpoře místního hospodářství a sami získali také mnohé výhody. Předseda xinjiangské autonomní vlády pan Smayi Tchieliwardi si přeje, aby v Xinjiangu investovalo ještě víc zahraničních přátel.

„musíme nadále rozšiřovat otevřenost autonomní oblasti. Měli bychom zintenzívnit styky a spolupráci s jinými provinciemi země a také s jinými národy světa. Přejeme si, aby se ještě víc prozíravých lidí podílelo na hospodářské výstavbě Xinjiangu, aby zde mohlo také obdivovat svéraznou přírodní krajinu, historické památky a národnostní zvyky. Uvítáme investiční exkurze a turistické zájezdy přátel z různých koutů světa."