Anuo vlastní velký dům. Má obývací pokoj tibetského stylu. V pokoji je kolem zdi vidět pozlacené židle s pětibarevnými poduškami. Uprostřed pokoje jsou na zdi uctívány buddhistické sošky různých postojí. Před soškami je umístěna nádherná rotační trubička, která denně slouží rodině k modlení. Na čajovém stolku jsou mísky plné svěžích jahod, rajčat a jiné ovoce. Anuo nám řekl, že všechny druhy ovoce pochází z jeho fóliového skleníku.

Anuo začal pěstovat zeleniny již v r. 1989. zpočátku se mu nepodařilo, protože neznal technologie. Místní vláda pak pro něho pozvala technika z národa Chan. Anuo se definitivně naučil pěstovat zeleniny ve fóliovém skleníku.

„dříve jsem neměl zkušenosti, a mně se nepodařilo. Musím se vděčit místní vládě za to, že mi pomáhala ovládat skleníkvové technologie. Zeleniny mi jdou na odbyt. Pěstuju veškeré sortimenty, jako jsou papriky, rajčata, okurky, jahody atd. Mám k dispozici hektar půdy, z níž si vydělávám 50 tisíc juanů ročně. „

Zdá se, že pěstování zelenin nemůže být těžkou věcí. Avšak to není tak snadné v Tibetu, který je průměrně o více než 5000 metrů nad mořskou výškou. Kromě toho neprospívají růstu zelenin také klimatické podmínky, k nimž patří velký rodíl teploty mezi dnem a nocí i obrovský vítr. Právě proto bylo sotva vidět zeleninu na území Tibetu a po mnohé léty se Tibeťané již zvykli na jídlo bez zelenin. Z toho tak vyplynuly mnohé obtíže, kterým musel Anuo v počátečním pěstování čelit. Zeleniny buď vyrůstaly, a nebo neměly odbyt. Tyto problémy velice mrzely pěstovatele Anua.

Místní vláda mu včas poskytl pomoc. Označila Anuovo úsilí za dobrý počátek, který by se mohl stát příkladem i hnací silou při změně původního pojetí tibetských rolníků, aby se aktivně zabývali rozvojem vedlejších zemědělských produktů.

Úředník místní vlády Pasanc´ren uvedl,

„Anuo se již stal dovedným pěstovatelem zelenin. To přispělo k vzniku dalších 4 odborných chovatelů prasat či pěstovatelů zelenin. Anuo si vydělává mnohem víc peněz. Také předal své zkušenosti krajanům, což vedlo k zvýšení jejich příjmů."

Anuo ještě poskytl svým krajanům pracovní příležitosti a tak napomohl jim dostat se z bídy. Po více než desetiletém úsilí se Anuův domov stal zeleninovou, ovocní a květinovou základnou tibetského hlavního města Lhásy. S cílem zajisit rychlejší a standardizovanější rozvoj těchto zelených odvětví vznikly místní svaz pro zeleninovou a květinovou produkci, které mají poskytnout technické a informační služby. Předseda tohoto svazu pan Awanc´ren našemu rádiu uvedl,

„poskytujeme pěstovatelům zelenin v našem okrsku nejmodernější technické a tržní informace a tím pomáháme jim ovládat technologie a prorazit trh. Dosud se připojilo k našemu svazu 11 usedlostí, které mohou získat semena a hnojiva zadarmo. Svaz je zodpovědný za odbyt jejich produktů a tím se značně zvýšily jejich příjmy."

Díky úsilí místní vlády a příkladové roli Anuoa a dalších pěstovatelů se Tibeťané postupně vzdává bezzeleninového stravovacího zvyku. Jídelní stoly tibetských rodin jsou obohaceny zeleninou pěstovanou pod fóliemi a to umožnilo zvýšit kvalitu jejich života.

Starší vesničan Dzuoma Džacuo má ze změny stravy hluboký pocit. Uvedl,

„dříve byly nám k jídlu jen brambory a moučné potraviny z vysokohorského ječmenu zvané Zanba. Nyní máme zeleniny na jídelním stolu a struktura potravin je racionálnější než dříve."