V doprovodu mandžuské dvorské hudby vystupuje na jevišti několik modelek v národnostních krojích Čchi-pchao. Svérazným orientálním půvabem jsou diváci opilí. To byl záběr z akce zvané Rok čínské kultury ve Francii.

Tato akce povzbudila zájem mnohých Francouzů o čínskou kulturu, včetně oděvní. Také jim napomohla čínskou kulturu poznat podrobněji. Šéfnávrhářka oděvního vystoupení paní Wei Rong-chuej se domnívá, že kulturní styky přispějí k posílení vzájemného porozumění mezi národy obou zemí. Řekla,

„pro šíření naší kultury je potřeba takových styků. Jen tak se svět může podrobněji seznámit s Čínou. Z našich vystoupení lze vidět, že Čína je velká rodina, kde panuje mírové spolužití všech 56 etnických skupin. Bez žádného našeho slova to mohli diváci vycítit. Když vědí tradiční kroje, jistě si uvědomují, že se v Číně dobře chrání tradiční kultura etnických menšin."

Každé z čínských etniků má bohatou a specifickou kulturu. Mnohem nádherné a obdivuhodné jsou zejména oděvní kultura, umění písní a tanců národnostních menšin. Proto Čína často organizovala vládní či nevládní interpretační sbory do zahraničí na umělecké festivaly a další akce kulturních styků. Čínské delegace interpretů již navštívily všech pět kontinentů světa, kde získaly velkou oblibu místních diváků.

Kromě kulturních styků jsou frenkventované také vzájemné návštěvy vládních či nevládních delegací za poznávacím a studijním účelem. Hlavní část mezivládních styků tvoří exkurzní zájezdy čínských úředníků Státního výboru pro národnostní záležitosti do cizích zemí, aby poznali národnostní politiku navštěvovaných zemí a převzali z nich užitečné zkušenosti.

Takové exkurze se často účastnil například pan Wu Ťin-kuang, zástupce šéfa mezinárodního odboru zmíněného výboru. Ten se domnívá, že mezinárodní styky napomáhají posílit vzájemné porozumění a studium mezi etnickými skupinami různých zemí. uvedl,

„ největším efektem mezinárodních styků je seznámit svět s Čínou, s poměry menšinových etniků v Číně a s její politikou vůči národnostním menšinám. Snažíme se o to, aby celý svět poznal úsilí čínské vlády eliminovat rozdíl mezi etnickými skupinami a pomáhat jim ve prospěch společného rozvoje a rozkvětu."

Zahraniční styky čínských učenců v etnografickém badatelství jsou v těchto letech mimořádně živé. Čínští učenci již představují hlavní silu v mezinárodních studijních sférách týkajících se menšinových etniků v zemi, například v nauce o Tibetu a nauce o etnické skupině Yi. Podle informací již Čína získala právo uspořádat v r. 2008 16. Světovou etnografickou konferenci. To plně dokázalo, že mezinárodní společenství uznalo úroveň čínského etnografického badatelství a jeho úspěchy.

Naukou o národnosti Yi se hluboce zabývá přes deset zemí světa. Tato nauka koření v Číně. Proslulá čínská odbornice na tuto nauku, paní Pamoayi uvedla, že se učenci ve studijních sférách nemohou být uzavření a musejí mít pohled na svět a zúčastnit. Dodala,

„pro zvýšení své badatelské úrovně si musí každý učenec, zabývající se výzkumem národnostních menšin, rozšířit obzor. Měl by přinést své studijní výsledky na mezinárodní tribunu, a současně se seznámit s nejnovější teorií a metodou v dané mezinárodní sféře a zúčastnit se co njevíc mezinárodních sympozií."

Čína bude i nadále aktivně upevňovat styky a spolupráci svých etniků se zahraničním a tak podporovat společný rozvoj a rozkvět všech zemí a národů světa.