Ve středu provincie Yunnan se rozprostírají řady jezer. Jedním z nejatraktivnějších je jezero Čchilu v okrsku Tchun-chaj na úpatí Fénixové hory. V okolí tohoto jezera žijí právě Mongolové. Je jich jak více než 10 tisíc. Představují potomky důstojníků a vojáků dynastie Yuan. Kublajchán s vojsky se před 700 léty vypravil z mongolských stepí do Yunannu a sjednotil veškeré kmeny na jeho území. Aby stabilizoval tamnější situaci, nechal část vojska umístit v okolí jezera Čchilu.

Potomci mongolské posádky se postupně přeměňovali z pastevců v rybáře a poté v zemědělce a stavbaře. Lze říci, že představují nejtypičtější příklad etnických skupin, které změnily vlastní způsoby života, aby se přizpůsobily místnímu prostředí.

Okrsek Tchun-chaj je mnohonárodní oblastí, kde kromě Mongolů žijí také Chanové, Chuejové, Jiové, Tajové a další etnické skukiny. Během dlouhodobých styků mezi etniky si zdejší Mongolové zmněili původní životní a výrobní zvyky a vytvořili svéraznou kulturní soustavu, kde jsou integrovány kulturní prvky jiných národností.

Jako například Mongolové obývající na stepy vyznávají tibetský buddhismus, zatímco Mongolové žijící v provincii Yunnan jsou představují polyteisty a domnívají se, že vše má svou duši. Každá mongolská usedlost má ve svém domu kout, zasvěcený Nebi, Zemi, císaři, otci, učitelům a předkům, které odrážejí Konfuciovo učení o loajalitě a poslušnosti. Každá vesnice má zase postaveno mauzoleum svých předků a také různé chrámy, kde je uctíváno božstvo milosrdenství, bohatství, moří, hor atd. Tyto chrámy jsou buď konfuciánské, a nebo buddhistické, taoistické i primitivně náboženské.

Mongolské etnikum v provincii Yunnan nezměnilo přes velkou vzdálenost od stepí své nadání pro tance a zpěvy, které se jen podobají vystoupení místní skupiny Jiových. Svéráznost zdejších Mongolů se zrcadlí také v dámském oblečení. Žena nosí na horní části těla soupravu ze tří vrstev. Jako vnitřní vrstva je košile s vysokým límečkem a dlouhým rukávem. Střední vrstvou je bezlímečkový šat s polodlouhým rukávem. Vnější částí je vesta s dvěma řadami ozdobných knoflíků. Z rukávů a krajek lze vidět, že se tu zachovávají některé styly oblečení severních Mongolů.

Tradiční svátek yunnanských Mongolů je také specifický. Těsně souvisí se změnou jejich životu. Dříve se živili lovem ryb. Později se od národa Chan naučili stavět domy. Uctívají legendárního zakladatele čínského stavebnictví Lubana a každý rok slaví svátek nazvaný podle jeho jména. Na slavnost se vracejí stavbaři pracující mimo domov. Pořádají průvod, během kterého zvedají sošku Lubana, zpívají a tancují s papírovými draky, škeblemi a čluny.

Stavebnictví se již stalo hlavním hospodářským odvětvím Mongolů obývajících okrsek Tchun-chaj. Stopy jeho stavbařů lze najít v různých koutech země a dokonce i v zahraničí.

Život yunnanských Mongolů je stále lepší díky rozvoji stavebnictví a také výrobě vedlejších zemědělských produktů a rozvoji služeb. Příslušník mongolské skupiny Lin Ťin nám informoval,

„dnešní Mongolové vedou šťastný život pěstováním tabákových listů, cukrových melounů, a ještě provozováním veřejné jídelny. Mnohé usedlosti mají k dispozici motocykl a auto a žijí v blahobytu."