V Číně je 134 miliónů seniorů, což představuje 10.2% celkového obyvatelstva. Průměrný roční přírůstek počtu seniorů v současné době činí 3.2%. Za této situace je velmi důležité vzdělávání starých lidí pro zvýšení morální, vědecké, kulturní i zdravotní úrovně celého národa. Proto vládní orgány na všech stupních věnují velkou pozornost univerzitám třetího věku. Staří lidé sami také mají velký zájem o to, aby na univerzitě třetího věku získali nové vědomosti.

V roce 1983 byla v Číně založena první univerzita třetího věku a to v provincii Shantong. Do srpna 2000 bylo v Číně již 17000 univerzit třetího věku, kde studuje 1 milión 300 tisíc posluchačů. Vyučovacími obory jsou např. zdraví a hygiena, literatura a umění, politické směrnice a různá vládní nařízení, přednášky o událostech doma a v zahraničí, i technologické vědomosti a dovednosti. Studium obvykle trvá jeden až dva roky. Vezměme Šanghaj a Tienťin jako příklad.

V květnu roku 1985 se v Šanghaji zrodila první univerzita třetího věku. Do první poloviny roku 2000 bylo v této škole už 79 tříd s 2700 studujícími. Šanghajská univerzita má 22 poboček s více než 14000 studujícími. Hlavní škola je vybavena kromě poslucháren počítačovým kabinetem, hudební posluchárnou s klavírem, malířskou a kaligrafickou pracovnou, kuchyní pro výuku kuchářského umění, čítárnou, tělocvičnou, přednáškovou místností, atd. V roce 1998 byla v Šanghaji zřízena televizní univerzita třetího věku. Přes televizní obrazovky se přednáší osm vyučovacích předmětů, včetně gerontopsychologie. Podle údajů z roku 2001 se každému vyučovacímu předmětu u televize učí 300 tisíc lidí. V roce 1999 bylo v Šanghaji zahájeno studium přes internet. V Šanghaji jsou dnes už 4 městské univerzity třetího věku, více než 60 obvodních a 200 sídlištních škol pro staré lidi. A do univerzitního studia třetího věku všeho druhu se v Šanghaji zapojilo 97% seniorů. Město kromě toho uvažuje o otevření internátní školy pro seniory, kde se budou moci jak učit, tak bydlet.

Město Tien-ťin nemá tak rozvinuté zařízení pro vzdělávání seniorů jako Šanghaj. Má jen 35 seniorských škol různých stupňů se 60 třídami. Přesto se počet studujících na univerzitách třetího věku v posledních letech rychlým tempem zvyšuje. Na jaře roku 2003 vzrostl počet starých lidí ve školách ve srovnání s minulou skutečností o 15%. Kromě toho se v posledních letech zvětšil zájem důchodců ze závodů a jiných podniků o další vzdělávání. V minulosti studovali na univerzitách třetího věku hlavně důchodci z řad státních zaměstnanců, učitelů a technických pracovníků. Počet bývalých zaměstnanců a dělníků studujících ve školách vzrostl v roce 2003 oproti předchozímu roku jeden a půlkrát. Např. jejich přihlášky na městskou zdravotní univerzitu představují 20 % celkového počtu přihlášek.

Pokud jde o Peking, tady je vzdělávání pro staré lidi velmi rozvinuté. Kromě univerzit na městské úrovni mají všechny centrální orgány a městské obvody své školy nebo kursy pro své důchodce. Staří lidé se tam učí čínskému klasickému malířství a kaligrafii, zacházení s počítači, čínské klasické opeře, tanci atd. Pekingská městská televizní stanice zřídila v roce 1997 televizní školu pro seniory. Přednáší se tam gerontopsychologie, hospodáření, reflexní akupunkturní oblasti na chodidlech a jejich léčebný účinek, pěstování květin v bytech, zacházení s počítači a čínské klasické malířství.