Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang má kvůli množství pouští ošklivé přírodní podmínky. Místní hospodářství tak po dlouhou dobu zůstávalo v úrovni méně vyvinuté. Čínská vláda začala před několika lety prosazovat strategii hospodářského využití západních částí země. Sin-ťiang zachytil této šance a plně využívá bohaté přírodní zdroje a svéraznou geografickou převahu k rozvoji ekonomiky a obchodních styků s okolními zeměmi. Tím nastává rychlý ekonomický růst celé autonomní oblasti a neustále se zvyšuje životní úroveň místních obyvatel.
Sin-ťiang je bohatý na přírodní zdroje. Zdejší zásoba nafty, zemního plynu, úhlí, zlata, větrné a sluneční energie se řadí na prvenství země. V Sin-ťiangu se těží celkem 85 nerostných druhů, což se stává hnací silou místního hospodářství. Místopředsedkyně sin-ťiangského Výboru pro plánování Niu Siao-pching uvedla,
Sin-ťiang je těžištěm strategie hospodářského využití západní Číny. Máme totiž přednosti po stránce území a zdrojů. V těchto dvou letech Sin-ťiang zaznamenal poměrně vysoký ekonomický přírůstek v rámci západních částí země."
Sin-ťiang v devadesátých letech minulého století předložil strategickou koncepci, aby se vybudoval ve významnou petrochemickou základnu v Číně. Pilířským odvětvím autonomní oblasti se již stal právě petrochemický průmysl, který činí více než 60 procent průmyslové produkce v Sin-ťiangu.
V září letošního roku byl uveden v život projekt nazvaný „převod plynu ze západu na východ země". Přes 4200 kilometrů dlouhý plynovod má dopravit bohaté zdroje Sin-ťiangu z Talimuské pánve přes devět provincií, ústředně řízených měst či autonomních oblastí na západu, středu a východu země, až do hospodářsky vyvinutého města Šanghaje a do celé deltové oblasti řeky Jang-c. Zavedením tohoto projektu se umožní zvýšit finanční příjmy Xinjiangu o více než miliarda juanů ročně. Pan Sun Long-de, generální ředitel naftové pole Talimu uvedl,
„rozvoj zemního plynu přinese obrovské ekonomické a společenské efekty. Čínská firma ropy a zemního plynu uvolnila svých 47 procent investic na výstavbu infrastruktur, čímž se hnalo místní hospodářství. Myslím, že z toho benefitují nejvíc obyvatelé jižního Xinjiangu. Ke konci letošního roku mohou většinou používat zemní plynu z talimuské pánve, což také hraje důležitou úlohu v ochraně ekologického prostředí."
V severním Xinjiangu činí roční těžba naftové pole Klamaj více než deset milionů tun. Místní obyvatele nejvíc překvapí to, že do zdejšího města Du-šan-c bude brzy umístěn ropovod pro dovoz z Kazachstánu. V okolí města bude také postavena největší čínská rafinérie, jejíž roční produkce dosáhne více než deset milionů tun. Tím bude město vybudováno v jednu z důležitých čínských základen petrochemického průmyslu.
Xinjiang má také životaschopné zemědělství a pastevectví. Dostatek sluneční záře, horké a suché počasí jsou výhodné pro růst ovoce, bavlny, rajčat, chmelu a dalších rostlin. Xinjiang se již stal největší produkční základnou bavlny v Číně, největší základnou rajského protlaku v Asii a jednou z největších základen chmelu. Xinjiang je proslulý i produkcí svérázných hroznů, voňavých hrušek, chamiských melounů.
V jižním Xinjiangu se nachází Tulufan, světoznámý domov hroznů a také atraktivní místo. Hrozny pěstuje skoro každá zemědělská usedlost. Místní vláda každoročně pořádá hroznový festival, který poutá celé řady domácích i zahraničních turistů. Největší výhody z toho získávají zřejmě i rolníci.
Xinjiang se snaží rozvíjet hospodářství využíváním místních zdrojů. Současně věnuje velkou pozornost ekonomickým a obchodním stykům s okolními zeměmi. Xinjiang hraničí s osmi zeměmi a má hraniční čáru v délce 5600 kilometrů. Právě díky geografické přednosti se již stal mezinárodním obchodním centrem v západní Číně. Takové postavení lze poznat z kontraktační výstavy zahraničního hospodářství a obchodu, který se koná v září každého roku v xinjiangském hlavním městě Urumči. Více než 80 procent vystavovatelů letoší výstavy tvořily středoasijské země. S nimi byly uzavřeny smlouvy v hodnotě jedné a půl miliardy amerických dolarů. To dokázalo, že Xinjiang hraje čím dál tím důležitější úlohu v rozvoji ekonomické spolupráce Číny se středoasijskými zeměmi, a že urumčská výstava se již stala nejvlivnější mezinárodní slavností ve středoasijské oblasti.
|