Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2004-10-21 18:46:52    
V poušti

cri
Pouště Gobi a Taklamakan jsou v pohybu. Každý rok zvětší svou plochu o neuvěřitelných 200 čtverečních kilometrů a jen samotná Gobi naroste o 2,5 procenta své rozlohy měsíčně. A to je rychlost, která dělá Číně starosti.

Vláda proto začala realizovat program, který se pracovně nazývá Zelená zeď. Spočívá v tom, že lidé staví rozšiřujícím se pouštím do cesty pás lesů a křovin, který by měl postupující písek zadržet. Celý projekt už stál více než 6 bilionů amerických dolarů a zelený pás bude po dokončení měřit více než 5000 kilometrů.

Existuje ale ještě jeden způsob, jak se Čína snaží rozpínavou poušť zastavit. Proti písku, soli a větru staví velká města. Připomíná to souboj dvou gladiátorů, kteří se nejprve oťukávají a vzápětí se do sebe zaklesnou. Nenechávají si ani kousek prostoru a ještě dlouho nebude jasné, kdo vlastně vyhrává.

To je i případ v této části pouště, která se jmenuje Zpívající duna. Nachází se asi 50 kilometrů jižně od správního střediska Baotou v autonomní oblasti Vnitřní Mogolsko. Člověk tu do cesty postavil poušti obrovskou tepelnou elektrárnu se čtyřmi chladícími věžemi. Mezi Gobi a elektrárnou už není prakticky ani kousek prostoru. Souboj gladiátorů tu probíhá doslova „ tělo na tělo.„

Oblast ale v poslední době objevili i turisté. Mohou se tu svézt po vysokých dunách na dřevěnných písečných saních. Některé duny jsou vysoké až 90 metrů, a tak je to příjemná zabava. I když cena jedné jízdy se pohybuje kolem 4 dolarů, pro tyto turisty to jsou prakticky jen drobné, protože většinou sem přijíždějí příslušnící bohaté střední třídy čínské společnosti.

Další zábavou v této oblasti je jízda ve velbloudích karavanách. Do obrovských dun můžete vyrazit mezi hrby těchto krásných zvířat a určitě ten výlet stojí za to. Trasy jsou vyznačené barevnými praporky a měří od několika desítek metrů až po pár kilometrů.

Pokud chcete být skutečně úplně sami, můžete se do pouště vydat i po svých a bez průvodce. Nezapomeňte ale, že písek, vítr a duny mohou být zrádné a je dobré si s sebou vzít vodu.

Jinak poušť je třeba udržovat stále čistou, a tak tu můžete potkat i člověka, který se živí sběrem velbloudího trusu. Jeho pracovním nářadím je lopata a velký zelený pytel, do kterého všechno sbírá. Když večer z pouště odjíždí poslední karavana, naloží pytle na velbloudy a odváží je pryč. Provozovatelé se i tady musejí řídit přísnými pravidly a je v jejich zájmu, aby vše bylo tak, jak má být, protože živnost to rozhodně není špatná a velbloudi vydělají denně svým majitelům velmi slušné peníze.