V suché pouštní krajině Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang dosahují průměrné celoroční srážky pouhých 16 mm, zbytek vody se totiž odpaří dřív, než stačí dopadnout na zem. Vzhledem k tomu, jak nepříznivé podmínky pro život tu vládnou, je až s podivem kolik lidí se tu usadilo. My spolu navštívíme město Turpan, čínsky Tulufan, které lze nazvat životodárnou oázou v pusté okolní poušti. Většinu místního obyvatelstva tvoří samozřejmě Ujgurové, asi 80 procent, a další velkou skupinou je národnost Hui. Na ulicích jsou tu vidět stromy, pod kterými najdete úkryt před spalujícím sluncem. Obytné domy jsou na velmi slušné úrovni, většina má zavedenou elektřinu a hlavně je vybavena tekoucí vodou. Jak je to možné? Tajemství Turpanu leží pod povrchem země, již tisíce let zde zásobuje voda z hor rozsáhlou síť podzemních pramenů, kdyby tato voda byla na povrchu, asi by z ní příliš nezbylo. Takto stačí jen důmyslně využít toho, co příroda poskytuje. Ručně vykopané kanály dosahují celkové délky až 3000 kilometrů. Díky podzemní vodě tu mohou lidé pěstovat melouny či hrozny a daří se tu též bavlně. V oblasti kanálů rostou jilmy, topoly a samozřejmě palmy.

Přes léto jsou tu teploty takřka nesnesitelné, dosahují až 40 stupňů ve stínu. Lidé proto téměř nevycházejí a před horkem se schovávají do obytných sklepů, vycházejí až k večeru, kdy teploty trochu klesnou a jsou lépe snesitelné. Pouze v období dešťů tu bývá relativně dobře, teplota se pohybuje kolem 30 stupňů Celsia a místní obyvatelé se začínají teple oblékat. Město Turpan leží přibližně 79 metrů pod úrovní hladiny moře a pokud se sem vypravíte z hlavního města autonomní oblasti Urumči, které je vzdáleno asi 200 kilometrů, pojedete stále z kopce. Turpan se totiž nachází ve druhé nejhlubší proláklině světa – v Tarimské pánvi. I přes zimní období je tu obrovské sucho a je doporučeno pít 4 až 5 litrů tekutin denně, aby lidský organismus nedehydroval. Pokud vyperete prádlo, budete ho mít usušené za několik minut. Asi největší atrakcí je v Turpanu místní bazar, v jednoduchých dřevěných stáncích najdete vše. Potřebujete opravit boty nebo vás bolí zuby, není problém najít tu potřebného specialistu. Vše se děje pod širým nebem. Řezníci a zelináři prodávají své zboží, najdete tu též krásně ručně vyšívané čepičky či tabák, můžete ochutnat kebab nebo ujgurské chlebové placky. Kromě tržiště naleznete v Turpanu ještě jednu pozoruhodnost, mešitu, která má 44 metrů vysoký a 200 let starý minaret. Stavba pochází z roku 1778 a patří k největším svého druhu v celé xinjiangské oblasti, je též známa pod jmény „Sulejmánův minaret" či „pagoda Imin".

Kontakty Turpanu s okolním světem začaly již před 2000 lety. Tehdy se tu zastavovaly obchodní karavany, které putovaly po Hedvábné stezce. Pouhých 13 kilometrů západně od Turpanu najdeme ruiny starověkého města Jiaohe, založeného již ve 2. století před naším letopočtem a zničeného ve století 14.. Kdysi tu bývaly honosné chrámy, dnes už si můžeme odpočinout jen ve stínu jejich rozvalin. Pro prohlídku celého areálu si můžete najmout místního průvodce, který vám ukáže zřícené zdi bývalých panských sídel, žalář či vinné sklepy. Z okolních významných archeologických nalezišť doporučujeme navštívit ještě další ruiny starobylého města Gaochang a poblíž ležící pohřebiště Astana, kde byly roku 1972 objeveny hroby, jejichž stáří se odhaduje na 1500 let. Díky suchému vzduchu zde téměř nedošlo ke zvětrání zdiva vlhkostí a tak se nám dochovaly barvy na stěnách a náhrobcích ve výborném stavu. Nejcennější nálezy z této oblasti jsou nyní uloženy v oblastním muzeu v Urumči. Cestou mezi Turpanem a městem Gaochang vede silnice podél takzvané Hory plamenů, jelikož je hora obrácena přímo k jihu a intenzivní sluneční žár ji barví do ruda, tak se kolemjdoucím poutníkům mohly zdát spáry a trhliny ve skále jako šlehající plameny.