V Číně žije asi 200 tisíc příslušníků národnosti Xibo. Většinou obývají severovýchod země, jen dvě třetiny žijí na severozápadní Číně v Ujgurské autonomní bolasti Sin-ťiang.

V období před 240 lety vládala dynastie Čching. S cílem upevnit obranu pohraničí odvedla více než tři tisíce vojáků a civilistů národnsoti Xibo z severovýchodu země do Sin-ťiangu. Usadili se jižně od řeky Jili. Aby vyřešili nedostak vodních zdrojů, po 6tiletým úsilím prorazili kanál dlouhý více než dvěstě kilometrů. Díky kanálu, do které teče voda z řeky Jili, mohli proměnit pustinu v ornou půdu a začali ji obdělávat. Tento kanál, prospěšný následujícím generacím národnosti Xibo, se tak nazývá Čapučal, který v etnickém jazyce znamená „ sýpka".

Zmíněná podskupina národnosti Xibo měla velké zásluhy o tehdejší pohraniční obranu čínského území. O této historii znají dnešní příslušníci tohoto etnika žijící v Sin-ťiangu a cítí nad ní hrdost. V Sin-ťiangu je jich už více než 40 tisíc. Mají vlastní autonomní okrsek zvaný Čapučal. Každý rok ve dne 18. dubna si připomínají výročí stěhování svých předků z severovýchodu země do Sin-ťiangu, a pořádají slavnost, při níž se převlékají do svátečních krojů.

Snad kvůli stýsku po domově si xiboští obyvatelé Sin-ťiangu dodnes zachovávají specifické obyčeje a jazykové zvyky. Mnozí z nich znají ujgurštinu, kazaštinu, ruštinu a standardní čínštinu. Xiboský učenec pan Čchi-če-šan uvedl, „jazyk a písmo národnosti Xibo se zachovávají jen u jejich příslušníků žijících v Sin-ťiangu. Xibo také představuje jediné etnikum, které umí číst texty v jazyce mandžuské národnosti."

jak pan Čchi dále informoval, sin-ťiangská skupina Xibo věnuje velkou pozornost školství, je pilné a svědomité ve studiu. Nemálo příslušníků svým úsilím zaznamenalo obrovské výsledky. K nim patří například oblíbení moderátoři, proslulí učenci, úspěšní podnikatelé a sportovní hvězdy.

Nejvýznačnějším charakterem národnosti Xibo je vysoká úroveň jezdectví na koni a střílení z luku. Právě kvůli tomu ji pověřila tehdejší dynastie Čching k pohraniční obraně Sin-ťiangu. V té době se k odvodu mohli dostavit jen ti branci, kteří byli schopni cválat na koni a během 100 metrů zasáhnout tři terče. Mnoho mužských příslušníků národnosti Xibo se proto začalo cvičit už v malém dětství. Měli by se pustit do vzpírání a podobných výciků k zvýšení síly v pažích, a potom zahájit střílení do fixních a pohyblivých terčů z blízké a daleké vzdálenosti. Cvičili střílet nejprve na nohách a poté na koni. Nakonec ovládali střelby tak, že moholi na cválající koni zasáhnout běžící zvířta a létající ptáky.

Národnost Xibo žijící v Sin-ťiangu dodnes miluje šípy jako svůj život. Střílení zůstává nejoblíbenějším sportem jejích příslušníků. Autonomní okrsek Čapučal je tak proslulý jménem „čínský domov střílení z luku". V době agrárního volna se tu konají soutěže, vzdáleností pro střílení je obvykle 100 nebo 140 kroků. Vynikající střelci se vždy těší bouřlivým potleskům. /Záznam 3/

Sin-ťiangské skupině Xibo se velice líbí lidová písně zvaná „řeka Jili". Líčí lásku k dnešnímu domově. Originálním zpívačkou této písně je xiboská příslušnice paní Guan Šu-sin. Absolvovala Ústřední národnostní univerzitu v Pekingu a poté se vrátila do Sin-ťiangu, kde svým podílem přispívá k rozkvětu umění svého etnika. /Záznam 4/

„mně se velmi líbí věta, že etnické věci patří světu. Hudba je bez hranic, budu se snažit vyjádřit ty nejlepší věci své národnosti, aby se naše etnická hudba udržela a nadále rozvíjela."

Autonomní okrsek Čapučal si letos připomíná 50. výročí svého vzniku. S cílem zachovávat a rozvíjet tradiční kulturu národnosti Xibo byla na území okrsku vybudována velkolepá národnotní folklórní zahrada. Můžete se tam seznámit s historií a kulturou národnosti Xibo, ale také obdivovat krásu xiboských písnů a tanců i vystoupení vynikajících střelců. Nenechte si ujít střílení na vlastní kůži.