Otázka zdraví a dlouhověkosti. „Mnoho starých lidí ve skutečnosti nezemřelo nemocí, nýbrž steskem". Tento názor generalního tajemníka vědeckého výboru Mezinárodní společnosti pro problematiku stáří vyvolal na zasedání ohnivou diskusi. Francouzský expert uvedl, že po odchodu do důchodu se u člověka mění pracovní a životní prostředí a tím i psychologický stav. Dochází např. často k rozčílení, špatné náladě, pesimismu a zoufalství, nespokojenosti se vším a podezíravosti. Takový duševní stav by mohl vést k poruchám vnitřní sekrece, snížení imunity a tím i k různým onemocněním. Dodal, že špatná nálada vede k onemocnění, ale optimismus vyléčí nemoc. Vědec z USA řekl, že nejstrašnější není nemoc samotná, nýbrž strach před nemocí a deprese, které by mohly úplně zbavit člověka odvahy žít dál. Primář z Hang-zhouského vojenského sanatoria Ge Wei uvedl, že tzv. zdraví neznamená jen zdraví fyzické, nýbrž i zdraví duševní a harmonické vztahy s ostatními lidmi a že jedině dobrá duševní kondice prospívá zdraví a dlouhověkosti.

Z jejich názorů lze dospět k závěru, že senioři potřebují nejen životní zabezpečení, nýbrž zdravé a pozitivní sociální prostředí, které zajistí jejich dobrou náladu.

Otázka přenášení znalostí na mladou generaci. Předseda čínské společnosti pro problematiku stáří Li Ben-gong vyjádřil názor, že senioři mohou hrát nenahraditelnou úlohu v přenášení národních kulturních tradic na mladou generaci. Dodal, že mnoho domovů důchodců v Číně bylo vědomě umístěno u škol, aby školáci byly v kontaktu se starými lidmi a poznávat od nich kulturní tradice čínského národa. Mnozí odborníci zastávají názor, že výrobní a vědeckotechnická činnost v soudobé společnosti nemůže probíhat bez zkušeností starých lidí. Profesor sociologie z Francie Jean (-žan) Filip poznamenal, že tři pětiny nových závodů ve Francii stojí před nebezpečím bankrotu a naléhavě potřebují pracovní a výrobní zkušenosti seniorů. Podle něho mají příslušné orgány vytvořit pro ně podmínky, aby se podíleli na tvorbě společenského bohatství.

Účastníci zasedání vyslovili také názor, že by senioři měli neustále inovovat své vědomosti, aby jim dnešní společnost nebyla cizí.

Otázka učit se hi-technice. Předseda Mezinárodní společnosti pro problematiku stáří Alabach Makežui uvedl, že senioři by se měli učit, jak zacházet s computerem a internetem, aby obohatili svůj život, upevnili pocit seberealizace a utužili psychologické zdraví. Dodal, že nová technika je pro ně těžká a v Evropě je docela běžné, že vnuci a vnučky učí dědečky a babičky, jak zacházet s computerem.72letý He Yi-xiang, docent rozhlasové a televizní univerzity v Hang-zhou řekl: Není pravda, že hi-technika nemá nic společného se životem starých lidí! Přes internet mohou senioři doma za krátkou dobu navštívit všechny významné knihovny na světě a mohou se seznámit s tím, co se děje ve světě. Uvedl sebe jako příklad. Pracuje na „Anglickém synonymickém slovníku". Díky computeru se mu radikálně zvýšila pracovní efektivnost. To na druhé straně znamená prodloužení života.

Společenský pokrok nepochybně prospěje k upevnění zdraví a prodloužení věku lidstva. Zdravý životní styl, pozitivní sociální prostředí a lepší duševní kondice budou nevyhnutelně správnou orientací aktivního stáří.