Šan-chaj-guan v překladu znamená „hory moře a vchod." A skutečně toto místo se nachází sevřené mezi horami od západu a mořem od východu. Není proto náhodou, že právě na toto místo padla volba k vybudování posádkového města, které mělo za úkol střežit úzký pruh země mezi horami a mořem, kudy mohli ze severu projít nepřátelské barbarské hordy.

Na počátku osmdesátých letech dvacátého století, byly hradby města prakticky rozpadnuté v prach. Během dalších let však byly díky usilovné píli památkářů opět zrekonstruovány do původní Mingské podoby. Dnes tedy můžete za mírný poplatek vylézt na hradby města a prohlédnout si majestátnou bránu, která jako první střežila vchod do Říše středu, jak Číňané již od pradávna nazývají svou zemi. Je zde také k vidění kaligrafie učence Šiao Šianga, který toto místo nazval „Prvním vchodem v podnebesí."

Celé posádkové město bylo vystavěno na čtvercové základně. Všechny hradby tedy přísně dodržují severojižní a východně západní orientaci. Po těchto dvou základních osách taktéž staré posádkové město protínají dvě hlavní ulice. Toto městské rozvržení je velmi staré a je typické pro většinu starých čínských měst. Ideál takového rozvržení se již objevuje v klasických textech, které jsou již více než dva tisíce let staré.

Jedním z nejnavštěvovanějších míst v Šan-chaj-guanu je tak zvaná „Stará dračí hlava," čínsky Lao-long-tchou. Jedná se o počátek Dlouhé čínské zdi. Někteří naopak říkají, že je to konec zdi. Každopádně v tomto místě se Dlouhá zeď vynořuje z moře a začíná svou pět tisíc kilometrů dlouhou pouť po severní Číně. Bohužel i tato část zdi se nám dochovala pouze v rekonstruované podobě. V minulosti byl údajně tento konec zdi zakončen mohutnou dračí hlavou vytesanou z kamene, která vzhlížela do moře. Zde opět můžete vystoupat na Čínskou zeď a dojít až na samotný konec zdi v moři. Celý tento areál je chráněnou kulturní památkou. Dole pod zdí je možno navštívit malé muzeum, kde jsou vystaveny repliky středověkých zbraní, brnění a různé plány a obrazy Šan-chaj-guanu i Staré dračí hlavy jak vypadaly v předcházejících staletí.

Šest kilometrů východně od Šan-chaj-guanu se nachází chrám, který nese název Meng-ťiang-nü. Jeho rekonstruovaná podoba Songsko Mingská. V chrámu jsou sochy Paní Meng a jejích služebných. Paní Meng byla dle pověsti žena pana Wana, který byl za trest poslán na stavbu zdi, kde pak také zahynul. Paní Meng ho usilovně hledala, až se zeď ustrnula nad jejím hořem a pukla. Z pukliny pak vypadly kosti jejího manžela, aby je mohla důstojně pohřbít. Ze samého smutku se paní Meng nakonec vrhla do moře. V chrámu jsou k vidění i kaligrafie, které popisují tuto pověst.

V dnešní době je městečko Šan-chaj-guan z jihu pomalu pohlcováno velkým přístavem Čching-chuang-tao. A tak postupně ztrácí onen nádech starobylého města. Ulice se postupně plní auty a moderními budovami. Kdyby jste již měli památek dost, tak můžete navštívit i nově vybudovaný podmořský svět, kde je k vidění mnoho mořských živočichů.