Palác Jin Ci byl vybudován v 11.století před naším letopočtem. Po několik generací rekonstrukce a výstavby, dnešní Chrám Jin Ci se stal architektonickým komplexem. Paláce, sály, budovy, pavilony, mosty, na každém kroku na vás zde čeká příběh a legenda. Turista Ning Qiwen z Pekingu takto ocenil chrám Jin Ci:
„V chrámovém komplexu Jin Ci je mnoho historických památek. Celý architektonický komplex zase není tak velký a když vstupujeme přední bránou, můžeme vidět i jeho zadní zeď. Ve skutečnosti je to miniatura kultury v provincii Shan Xi. Je tady mnoho starých budov a historických památky. Kloubí se tady historie s přírodními scenériemi. Je to pozoruhodné."
Nejkouzelnější místo v palácovém komplexu Jin Ci je pramen s názvem „Těžké stárnutí." Pokud jde o jeho původ, vzpomněla jsem si na jeden příběh, který mám stále v hlavě. Dívka s příjmením Liu se provdála do vesnice Gu Tang, kde stojí palác Jin Ci. Její tchyně ji každý den přikázala nosit vou na vahadlech. Studna byla velmi daleko od domu a tak dívka mohla každý den přinést vodu jenom jedenkrát. Tchyně měla ve zvyku, že pila jenom vodu v předního vědra na vahaldech. Jednoho dne, když Liu nesla vodu, v polovině cesty potkala starce, který vedl koně. Požádal Liu, aby dala jeho koni napít. Liu viděla, že stařec byl dlouho na cestách a je unavený. Bez váhání dala mu vodu ze zadního vědra. Ale kůň měl velkou žízeň a poté, co vypil vodu ze zadního vědra, vypil také vodu v předním vědře. Liu se proto znepokojila. Už neměla čas vrátit se zpátky ke studni a tak se vrátila domů s prázdnými vědry. Tchyně se rozzlobila. Ale při setkání se staříkem dostala od něj darem bič. Staříček řekl, že když se vrátila domů aby mrskla bičem jednou o káď a voda sama vytryskne. Liu se vrátila domů se strachem. Potichu vyzkoušela bič a káď byla skutečně okamžitě plná. V následujících dnech nemusela chodit po vodu do daleké studny. Její tchyně však objevila tajemství kouzelného biče. Jednoho dne řekla Liu, aby se vrátila do domku své mátky. Ukradla bič a zuřivě bičovala káď. Voda prudce vytryskla. Tchyně byla vystrašená a okamžitě poslala pro Liu. Liu běžela zpátky a sedla si na káď. Od té doby, voda neustále téče z této kádě pod Liu. Je to pramen Těžkého stárnutí. Nikdo neví jestli je tento příběh pravdivý, ale čistý pramen dosud teče s tajemnou atmosférou.
Jako vnitrozemské město měl Tai Yuan velké štěstí. Městem jako životodárná žíla protéká řeka Fen, jeden z velkých přítoků Žluté řeky a poskytuje městu velké množství vody, potřebné pro průmysl a život. Park kolem řeky Fen je příjemné místo k oddechu a rekraci. Pán Gao Xiaochen, který bydlí u tohoto parku informuje:
„Park řeky Fen v r.2002 získal cenu OSN pro životní prostředí. Vláda města Tai Yuan uvolnila 1.2 miliarda juanů na jeho výstavbu. „
Pán Gao je místní novinář. Po absolvování z univerzity zůstal v tomto městě. Řekl mi, že někteří jeho přátelé z Pekingu sem o víkendu často jezdí, protože je tady život velmi pohodlný a klidný."

|